příliš mnoho úkolů, propadáte panice, která vám brání, abyste se do nich pustili. Každý z výše uvedených či podobných zvyků s sebou nese nebezpečí stresu. Ochota se nad svými zvyky zamyslet může proto jen prospět. I malé, poměrně jednoduché změny zvyklostí mohou mít totiž značné dopady.
Zamyslete se nad svými zvyky. I malé změny mohou mít velké dopady.
Stresuje‑li vás ranní spěch, zvykněte si vstávat o trochu dříve nebo být na svou práci po ránu lépe připraveni. Váš pracovní den to může podstatně změnit: namísto celodenního spěchu prožijete den, který bude nejen zvládnutelný, ale i příjemný. Podobného výsled‑ ku dosáhnete, zvyknete‑li si ve svých denních či dlouhodobějších časových plánech ponechávat určitou časovou rezervu pro případ nenadálých událostí, které nastanou téměř vždy. Trpíte‑li odpoledne únavou, zkuste svůj oběd nebo jeho část nahradit půlhodinovou procházkou. Pomůže vám to nejen zhub‑ nout, ale i cítit se zdravější. Během procházky můžete navíc potkat známé a obnovit tak některé své kontakty. Trápí‑li si vás zvyk si svá rozhodnutí, a to i jen drobná, dlouho promýšlet (abyste se při nich nedopustili „chyby“), stanovte si pro ně určitý pevný časový limit, a ten dodržte. Rozhodnutí proveďte na základě informací, které máte v daném okamžiku k dispozici, a poté je již nezpochybňujte. Hloubání nad tím, jak jste se mohli rozhodnout jinak, je jen ztrátou času a energie. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219837
Každý člověk je jiný a má odlišné zvyklosti. Uvedené zvyky představují proto jen velmi drobný vzorek rituálů, které na vás mohou dopadat. Každý je proto schopen nalézt nejméně jeden zvyk, který by ve svém zájmu měl okamžitě změnit. Jde‑li o zvyk, který vás může občas či dokonce pravidelně přivádět do stresu, stojí jeho změna za zvážení.
26 Nesnažte se o absolutní dokonalost Mezi úsilím o vynikající výsledky a úsilím být vždy a za všech okol‑ ností zcela dokonalý existuje podstatný a zásadní rozdíl. Prvé úsilí si klade cíle, které jsou dosažitelné, a je uspokojující i zdravé. Druhé, označované též jako perfekcionismus, si naopak klade cíle, které jsou nedosažitelné a stresující. Navíc se většinou nezaměřuje na priority a nevede k těm nejlepším výsledkům. Proti snaze vykonat zadané úkoly zcela dokonale nelze nic namítat. Bylo by jen žádoucí, pokud by tomu vždy tak bylo. Důležitou otázkou však je, zda je tato snaha vždy užitečná, jaké má důsledky či jakou cenu s sebou nese. Jsou oblasti, kde je dokonalost nezbytná. Mohou‑li chyby ve vaší práci přinést závažné důsledky, je třeba se jich za každou cenu vyvarovat. Vždy a všude tomu tak však není, a snaha o absolutní dokonalost v tom případě praktická být nemusí. Prováděný úkol můžete totiž vždy ještě trochu zdokonalit a toto zdokonalování může probíhat téměř bez konce. Je však třeba kriticky posoudit, zda to stojí za to. Snaha o naprosto dokonalé vykonání úkolu, který svou povahou není příliš důležitý, může totiž bránit v možnosti vykonat lépe či dokonaleji úkol jiný. Tedy ten, který důležitý skutečně je. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219837
V pozadí perfekcionismu je však často ještě jeden, a to vážnější problém. Spočívá ve způsobu vnímání vlastních chyb. Většina lidí se svou práci snaží vykonávat dobře a bez chyb, občasné drobné chyby však považuje za nevyhnutelné. Pokud se jich dopustí, neberou to jako doklad toho, že ve své práci selhali. Lidé se sklonem k perfekcionismu jsou však přesvědčeni, že chyb by se neměli dopustit nikdy a za žádných okolností. A že pokud by se jich dopustili, zklamali by sebe i ostatní a jejich nadřízený by si o nich pomyslel, že jsou neschopní nebo líní. Často jsou přesvědčení i o tom, že by svou práci měli vykonávat bez jakékoli pomoci ostatních. Tento sklon vede k tomu, že se jakýchkoli chyb velmi obávají a svou obavou se stresují. K jejich stresu přispívají i vysoké požadavky, které na sebe kladou, a občasné zklamání, že se jim nepodařilo jich dosáhnout. Někdy se z tohoto důvodu domnívají, že nejsou tak schopní jako ostatní, a často mají sklon se obviňovat, i když výsledky nemohli přímo ovlivnit. K důsledkům perfekcionismu patří i prodlužování práce. Osoby, které jím trpí, nemají totiž na „dokonalé“ provedení svých úkolu nikdy dostatek času, a odevzdávají je proto často se zpožděním. Máte‑li proto sklon usilovat o naprostou dokonalost i tam, kde není nezbytná, či obáváte‑li se chyb natolik, že vám to brání v práci, pak se zbytečně stresujete. Je na čase zvážit, zda byste požadavky na dokonalost své práce neměli zmírnit a svůj přístup k chybám přehodnotit. Odměnou vám často bude i méně chyb, kterých se v práci dopustíte.
Jak perfekcionismus rozpoznat… Rozpoznat perfekcionismus druhých není složité. Perfekcionisté nestresují totiž jen sebe, ale i své okolí. Nebývají proto dobrými manažery.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219837