Nemocnice U Milosrdných Na Františku Na Štědrý den 1620 přidělil Ferdinand II. řádu Milosrdných bratří zkonfiskované objekty bývalého Bohuslavova špitálu Na Františku č. p. 847/I, aby zde zřídili svou nemocnici. Řád milosrdných bratří založil r. 1537 Portugalec Jan z Boha. Papež řád potvrdil r. 1572. Přestavbu zahájili téměř okamžitě a stávající budovy využili pro konvent. Nedávno dokončený sbor českých bratří přestavěli na nový kostel, vysvěcený r. 1632. Špitální kostel dali přepatrovat a využili ho pro nemocniční účely. Pro stavbu pozdně klasicistních schodů Miserere byla údajně použita prkna z lešení, na kterém bylo popraveno 27 českých pánů. V r. 1624 byla v nemocnici i pro veřejnost zřízena lékárna. V r. 1631 měl špitál 18 lůžek. V r. 1680 byla dokončena velkolepá barokní přestavba severního křídla konventu podle projektu zednického mistra Jana de Caupali (Gion Decaupali), kterou financoval hrabě Humprecht Jan Černín. Kolem roku 1686 bylo dokončeno severní křídlo se štukatérskou výzdobou Tomassa Soldattiho, který ji provedl jako vyjádření vděku za ošetření v nemocnici. Další stavby byly financovány ze sbírek. Západní křídlo bylo dokončeno r. 1703, část průčelního křídla r. 1735, celé pak v r. 1753. V té době měla nemocnice na svou dobu neuvěřitelných 108 lůžek a byla největší v Čechách. Tento špitál se na rozdíl od ostatních nezabýval charitativní péčí, ale jako prvý u nás se věnoval výhradně péči o nemocné. Ze záznamů nemocnice z té doby vyplývá, že nejčastější příčinou hospitalizace byla různá nespecifikovaná horečnatá onemocnění, za příčinu úmrtí se většinou udávala „vodnatelnost“. Průměrný věk pacientů byl pouhých 26 let a byli to pouze muži! Ženy a děti byly léčeny pouze ambulantně. Pro mnichy zde byla 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219460
zřízena - dnes by se dalo říci – ošetřovatelská škola, kde se naučili základům péče o nemocné. V nemocnici se občas konaly pitvy – první zde provedl prof. S. K. Zeidler (1620–89) v r. 1685. Roku 1783 zde byl zřízen ústav pro choromyslné kněze. V letech 1784–91 zde byla zavedena klinická výuka. Byl to obrovský pokrok při výuce budoucích lékařů, protože poprvé viděli příznaky nemocí, o kterých dosud jen slyšeli na přednáškách, viděli průběh léčby, mohli s pacienty pohovořit a zjistit jejich subjektivní obtíže. Zásluhu na tom měl Josef Plenczic (1751-85), který ji sem přenesl z vojenské nemocnice. Sám praktikoval pouze na 8 lůžkách, ale pro výkuku mohl používat téměř všechny pacienty. Je třeba přiznat, že zdejší klinická výuka byla poněkud jednostranná, neboť v nemocnici byli léčeni pouze muži. Po jeho smrti převzal klinickou výuku Antonín Sebald (1753-99). Další přestavby nemocnice probíhaly až do r. 1753. Svou dnešní podobu získala ve 20. letech 20. století. Řád Milosrdných bratří provozoval u nás i další ústavy – od r. 1605 špitál sv. Barbory ve Valticích, od r. 1650 ve Spišském Podhradí a od r. 1669 v Bratislavě. Tím, že nemocnice Milosrdných bratří přijímaly pouze nemocné (na rozdíl od špitálů, které přijímaly i zdravé chudé), tvořily přechod k novověkému pojetí evropské nemocnice.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219460
Špitál sv. Alžběty V letech 1622–23 byl v areálu strahovského kláštera na vrchu Sion postaven premonstrátský špitál sv. Alžběty, který byl určen hlavně pro Němce žijící v Praze. K založení špitálu přispěl Rudolf II., který opatovi strahovského kláštera Janu Loheliovi předal r. 1610 dům paušrejbra Pražského hradu Michaela Kekha. V r. 1623 nebyla přestavba ještě dokončena, ale její celková ceny byla obrovská – 16 101 tolarů. Tvůrcem stavby byl Melchior Meer. Špitál byl nadán 28 000 rýnských zlatých a žilo v něm 16 chudých – 12 mužů a 4 ženy, z nichž každý měl vlastní pokoj. Špitál musel v roce 1664 ustoupit stavbě fortifikace, a tak jeho místo připomíná jen bastion s názvem Špitál. 8. dubna 1665 byl na Pohořelci položen základní kámen ke stavbě nového špitálu sv. Alžběty. Stavitelem byl Jan Jiří Gotteieck, malířskou výzdobu provedl Antonín Steinfelds. V době zrušení špitálu v r. 1785 ho využívalo 22 chovanců. V r. 1787 bylo povoleno dům č. p. 155/IV. V Úvoze 15 přestavět a využít ho pro školu. V r. 1811 byl v budově, která se vrátila do majetku kláštera, opět zřízen špitál jako soukromá fundace. Prvních 16 chovanců se nastěhovalo r. 1817. Špitální fundace vydržela až do r. 1942, kdy byla nacisty převedena na město a zanikla. Dnes je v budově špitálu hotel.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219460