ale nemusí být cestou k úspěchu. Občasné ohlédnutí umožní získat ztrácející se stabilitu a uchovat dosažené hodnoty. V současné době se slovo památeční téměř nepoužívá. Památeční šátky či ubrusy po babičkách pozbývají ceny. Nezřídka bývá používáno spíše v sarkastickém významu, ve chvíli, když v hloubi lednice objevíme zapomenuté jídlo či když z šatníku vytáhneme řadu let nenošené šaty. Lze však pochopit, že dvoupokojový byt v panelovém domě není z prostorových důvodů vhodným prostředím pro skladování památečních věcí, které nejsou současnými obyvateli využívány. Účelovost bydlení i životního stylu nás mnohdy zbavuje nejen neužitečných věcí, ale i zdánlivě neužitečných myšlenek. Monetární pohled na předměty denní potřeby zděděné po předcích je nezřídka vykazuje do odpadních nádob. Na polici odpočívá oprýskaný mlýnek na kávu po rodičích, který je provázel po celou dobu jejich společného života. V jeho zásobníku již dávno vyčichlo pár zbylých zrnek kávy, kterou mi kdysi otec nabízel při mých občasných návštěvách. Cením si starých fotografií zachycujících mé pokrevní příbuzné, se kterými jsem se o řadu let minul. Vyrovnávám jejich zprohýbané okraje a sháním pro ně starožitné vyřezávané rámečky, abych je mohl pověsit kolem krbu. Mrzí mě, že se mi nepodařilo získat ani jednu jedinou fotografii mého předčasně zesnulého dědečka, který zemřel mnoho let před mým narozením. Opatruji vzácnou podobiznu prababičky, která umrzla před více než sto lety ve sněhové bouři zuřící tehdy v oblasti Moravského krasu. A když se pak večer dívám do ohně, mám sto chutí všechny své předky sezvat a požádat Vojtu, aby nám zahrál na klávesy třeba Clair de lune od Debussyho anebo něco úplně jiného, co by se jim líbilo. Pořádně bych si je všechny
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219011
prohlédl. A pak bych je nechal hovořit. Všechny bez rozdílu. I ty a zvláště ty, o kterých šla v rodině pověst lidí šikovných a chytrých, ale také občas nehodných a zvláštních. Při psaní těchto vět mi Vojta nahlíží přes rameno. Připomíná mi jedno z indiánských přísloví: Nikdy nekritizuj nepřítele, pokud jsi neurazil několik mil v jeho mokasínech. V časovém odstupu se všechny lidské motivace a cíle mohou jevit jinak. Nejen hůře, ale třeba i mnohem lépe. Tím spíše si naši předkové zasluhují trochu velkorysosti. Je škoda, že tvářím z fotografií nemůžeme dát prožít pocit sounáležitosti. Lituji, že jim nemůžeme nabídnout plody působení víry, naděje a lásky, které během jejich života nestačily dozrát. Všichni jsme zároveň potomci i předkové.
Nestereotypní chalupářské stereotypy Chalupaření znamená opakovaný pobyt v jednom a témže místě o víkendech a převážné části dovolených. Záleží na mentalitě každého, zda mu takový životní styl bude vyhovovat. Lidé s cestovatelskými a explorativními sklony, do jejichž genofondu se přimísily geny Vikingů, Kryštofa Kolumba či kosmopolitních žurnalistů, by se na chalupě nudili. Ale lidé »zápecní« své chalupy milují. Žádný pobyt na chalupě pro ně není kopií pobytu předešlého. Zcela jinak vnímají chalupu v různých ročních obdobích. Sledují a intenzivně prožívají klíčení rostlin, rašení pupenů,
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219011
množství květů, dozrávání ovoce a opadávání listí. Víkend, během kterého se na zápraží rojí mravenci, pokládají za zcela jiný než víkend, během kterého se mravenci nerojí. A tak na pozadí zdánlivě stejné divadelní kulisy sledují řadu dějství, která se nikdy neopakují. Chalupář má totiž dar odhalovat a odlišovat detaily pro jiné lidi snadno přehlédnutelné. Mnohý fotograf snímá krajinu z téhož místa stále dokola, než mu konečně hra světla, stínů a barev přinese očekávaný výsledek. Podobně se po letech tvůrčího hledání na různých místech světa stala malíři Claude Monetovi zdrojem inspirace zahrada v Giverny, z které těžil po čtyři desetiletí. Také vnímavému chalupáři stejná a táž zahrada připadá jiná v časném ránu než během dne, či dokonce navečer. A připočteme-li k denní době množství variací vytvářených počasím, pak na chalupě není nikdy nic úplně stejné. Poznal jsem manžele Hůlovy, kteří si ve středním věku pořídili chatu se zahradou. Auto parkovali za plotem velmi blízko u stavení. V dalších téměř čtyřech desetiletích obdělávala paní Hůlová pečlivě své záhony plné květin a zeleniny, aniž pozemek, na kterém stála chata, během pobytu jedinkrát opustila. Své rostlinky, keře a stromy milovala a dokonale znala. Vynikala pracovitostí a pečlivostí. Nabídky k procházkám do okolí odmítala, na houby do lesa nechodívala. Vzhledem k profesi učitelky, která prožívá přes týden nepřeberné množství sociálních kontaktů, oceňovala klid a samotu. Znala a vedla jen tu nejzákladnější společenskou konverzaci pouze s těmi sousedy, které vídávala za plotem. V jednom týdnu musela dojet na chatu sama autobusem, protože manžel zajišťoval nutnou opravu stařičké škodovky. V tašce opatřené kolečky vezla kromě řady jiných důležitých věcí také složku s návrhem
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219011