Pĺirozen á podpora k
ojení
PomŇcky ke kojení
Odsávání mateŒského mléka PéËe o prsy
SbÔr mateŒského mléka
Podávání mateŒského mléka
PéËe o mateŒské mléko
www.medela.cz DN FORMED Brno s.r.o. Hudcova 76a, 612 48 Brno Telefon: +420 532 198 888 Fax: +420 532 198 889
E-mail: dnfomed@dnformed.cz E-mail: medela@dnformed.cz www.dnformed.cz www.medela.cz
www.facebook/medela.cz
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218668
ekzém) často mívají i kojenci, kteří nejsou alergičtí na bílkovinu kravského mléka, ale mají například virovou střevní infekci. Rozhodování o tom, zda jde o alergii, nebo ne, ponechme na dětském lékaři a alergologovi, stejně jako případnou léčbu speciálním mlékem.
Chrání kojení před vznikem alergie? Kojení přináší dítěti určitý protialergický efekt v prvních letech života. Kojícím matkám alergičkám se někdy doporučovala dieta bez alergenů, jakými jsou mléko, vaječný bílek, ořechy atp. Podle současných názorů nemá toto opatření z hlediska protialergického efektu u dítěte význam. Matka může jíst všechno, co sama dobře snáší. Nicméně s projevy alergie na bílkovinu kravského mléka se můžeme setkat i u plně kojeného dítěte. Důvodem je přechod bílkoviny syrovátky kravského mléka v matčině stravě do mléka mateřského. I když je množství bílkoviny velmi malé, i tak může vést k rozvoji alergické reakce u dítěte. Hlavním klinickým projevem je krev ve stolici při jinak dobrém celkovém stavu. V takovém případě pomůže, když kojící matka mléko a mléčné výrobky ze stravy vyloučí. Pokud tato cesta není úspěšná a krvácení je velké, je někdy nutné přejít na extenzivní hydrolyzát. Většina dětí se intolerance kravské bílkoviny zbaví do jednoho roku a v budoucnu alergií netrpí.
Probiotika a prebiotika podporují správné složení střevní mikroflóry Mateřské mléko svými imunologicky aktivními látkami nejenže chrání dítě před mnoha nemocemi, ale podporuje optimální rozvoj jeho vlastní obranyschopnosti.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218668
Alergie u novorozenců a kojenců…
Ve sterilním nitroděložním prostředí byl plod do značné míry chráněn imunitou matky před vlivy zvenčí. Kromě toho byl plod matkou v posledních měsících těhotenství prostřednictvím placenty vybavován obrannými protilátkami proti většině bakterií, se kterými se již v průběhu porodu (v pochvě) setká. Nedonošené děti jsou narozené dříve, než je matka stačila tímto přenosem protilátek připravit na kontakt s nechráněným zevním prostředím. Jsou proto ohroženy infekcí nesrovnatelně více než děti donošené. Již v průběhu porodu, a hlavně po něm se novorozenec setká s mnoha nepříznivými vlivy. Většina se jich do těla dítěte dostane právě prostřednictvím zažívacího traktu – střeva. Bakterie z okolí jsou schopny novorozence ohrozit. Přerušením pupeční šňůry končí bezprostřední kontakt s matkou. Nastupuje však nový, v ochraně novorozence stejně významný vliv – mateřské mléko. Čím dříve se s ním novorozenec setká, tím lépe je chráněn. Již prvním přiložením k prsu v prvních dvou hodinách dostane novorozenec velkou dávku protilátek. Střevní sliznice kojených dětí se stává, díky součástem mateřského mléka, bohatou pro tělo prospěšnými bifidogenními bakteriemi a laktobacily. Bývají nazývány probiotika – probiotické bakterie. Jednou z možností, jak ovlivnit imunitní systém uměle živených dětí, je obohacení mléka o biologicky aktivní látky, jako jsou právě probiotika nebo jiné látky, prebiotika, a tím pozměnit složení střevní mikroflóry a podpořit podmínky pro příznivý vývoj imunitního systému i nekojeného dítěte. Prebiotika i probiotika mají v našem těle mnoho společných úkolů. Pomáhají bránit náš organismus před nepříznivými vlivy infekčních bakterií, toxinů a virů, podporují správný rozvoj systému obranyschopnosti a zvyšují odolnost proti nemocem. Probiotika snižují četnost kojeneckých kolik, zkracují délku a závažnost průběhu střevních infekcí, především virových. Pomáhají také mimo jiné při léčbě střevních zánětů u nedonošených novorozenců. Prokázaný je také
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218668