106
Mluvíme-li o modlitbě a lectio divina otce Jeronýma, musíme se zmínit i o četbě Bible. Každý rok ji znovu celou přečetl, od začátku do konce. Právě při této strohé, pomalé a pravidelné četbě poznával – skrze slova a události, o nichž Písmo vypráví –, jak se Bůh chová ke svým přátelům a jak se k Němu mají chovat oni. Právě v Písmu svatém učinil objev, že je třeba nejen se modlit, ale také v modlitbě vytrvat, že modlitba je dílem, vyžadujícím dlouhodobé úsilí a věrnost. Pro dokreslení bych uvedl ještě historku, kterou mám přímo od otce Jeronýma a kterou mám velmi rád. Jednou po obědě, mohlo být tak půl druhé, seděl otec Jeroným ve skriptoriu a četl v knihách Mojžíšových ony kapitoly, které s nekonečnou přesností popisují úpravu stanu, v němž má být uložena Archa úmluvy. Každý, kdo tyto pasáže četl, ví, že je zapotřebí velkého úsilí, aby nad nimi člověk neusnul. Ale otec Jeroným si vzal kus papíru, pravděpodobně nějakou fakturu nebo objednávku na germalyne 28, která byla na rubu čistá, a využil toho, že se ve škole v Grangeneuve naučil kreslit schémata. Naprosto přesně podle posvátného textu vyznačil, kde bude umístěna Archa, sedmiramenný svícen, oltář na celopaly, kadidelnice, kam se postaví velekněz, kněží, levité. Nakonec zanesl každý z izraelských kmenů na místo odpovídající jeho roli. Věnoval se této práci několik dnů po sobě. Podobně jako on, i jiní mniši bojují ve skriptoriu se spánkem, vždyť vstávají ve tři hodiny ráno. Kvůli únavě zřejmě na chvíli přestal sledovat text. Ruku, ve které držel barevnou tužku, měl polože28 Germalyne je potravinářský produkt z obilných klíčků, který klášter vyrábí.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218572
107
nou na svém schématu. A náhle si uvědomil, co vlastně kreslí: Bůh, náš Pán, jeho lid, dvanáct kmenů – a mezi Bohem a lidem ti, které si Bůh zvolil, kteří jsou mu zasvěceni, zcela zasvěceni, tak jak to bezpodmínečně vyžadovaly předpisy zjevené Mojžíšovým prostřednictvím. Mezi Bohem a lidmi stojí ti, kteří se přimlouvají. To ho udeřilo do očí. Když si nad tímto náčrtem otec Jeroným uvědomil, jak citlivě a ohleduplně se Bůh ve svém milosrdenství k lidem chová, naplnila ho radost, zavřel Bibli, zvedl se a odešel do kostela. V kostele si klekl na své místo – „mezi Archou a izraelskými kmeny“. Vytvořit si zvyk – nebo spíše trvalou dispozici, habitus – k modlitbě, zaujmout důstojnou a klidnou pozici, vzít si na pomoc četbu ve chvíli, kdy se objeví únava nebo rozptýlení, to vše tvoří jen rámec a přípravnou fázi modlitby. Meditace a jakákoli horečnatá aktivita ducha je mnišské modlitbě cizí. Její podstata spočívá v invokacích, v krátkých modlitbách prokládaných odmlkami, během nichž se v tichu a usebrání otevíráme neviditelnému Božímu působení. Právě toto o četbu se opírající klidné střídání invokací a chvil ticha proměňuje čas zasvěcený Bohu v dobu modlitby a dělá z člověka, který takto zůstává před Bohem, muže modlitby. Tento způsob modlitby nás pojí s velkou tradicí modlitby církve. Překračuje několik posledních staletí a přivádí nás k dávné tradici egyptských mnichů, kterou Jan Kassián popisuje v obdivuhodné IX. a X. kapitole svých Rozmluv 29. Všichni ti, kteří se modlili, to znamená soustavně se věno29 Jan Kasián, Rozmluvy, sv. II., úvod Dom E. Pichery, řada Sources chré tiennes (Prameny křesťanství), č. 54, Cerf 1958, s. 38 a násl.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218572
108
vali modlitbě a zasvětili každý den jistý čas Bohu, říkali a opakovali stejně jako on: „To, co prakticky každý z nás potřebuje, je jedna formule, věta, kterou by mohl pomalu a tiše opakovat. Musí být stručná a zcela jednoduchá. Musí mít hluboký smysl pro toho, kdo ji používá, dotýkat se samotné jeho podstaty (…), musí být tím nejupřímnějším hlasem jeho srdce.“30 Když komentoval tento text otce Régameye, otec Jeroným říkal: Najděte si krátkou, stručnou a teologicky přesnou modlitbu, která obsáhne všechnu žízeň vašeho srdce a vystihne vaše povolání. Bu dete-li ji často opakovat, bude vám sama od sebe přicházet na mysl. Omezte počet svých slov na minimum a donekonečna opakujte tu též větu, kterou jste si sami zformulovali a ve které bude plně vyjá dřena vaše víra a touha po Bohu. Pak dodával: Mladí lidé, kteří ještě nepřijali žádnou jinou duchovní formaci, si sami od sebe vel mi rychle osvojí tento druh modlitby, který je pravým opakem prázd ných, stereotypních a mechanicky odříkávaných formulí. Otec Jeroným v rozhovoru z konce května nebo z června 1970 Tak velké nároky na modlitbu mohou budit dojem přehánění, ba dokonce elitářství. Myslím, že tomu tak není, dokonce jsem si jist, že je to právě naopak. Ve chvíli, kdy nám byla na čelo vylita křestní voda, dostalo se nám milosti, síly dát Bohu první místo ve svém životě, a to až k mučednictví. Nezáleží na tom, je-li člověk mnichem, knězem, řeholníkem nebo řehol30 Otec Pie Régamey OP, viz citovaný článek (zde s. 99), s. 486 a 487.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218572