98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218491
„Chyba ve výrobě. Výbušnina. Všechno je pryč!“ Ten děsivý blázen se během vteřiny změnil v melancholické dítě. „Měl jsem ideu, Betty. Žil jsem pomstou. Chtěl jsem zničit di Triesteho, Teslu, Edisona, prostě veškerou tu elektrickou lúzu, která nám vzala rodiče! Bylo to vymyšleno do posledního detailu. Dnes se plnila výbušnina do obalů. Jak jednoduché. Někde zapnete elektřinu a můj vynález vybuchne. Elektřina je smrtící, nespolehlivá. Po mé bombě by nebyl ani stopy, při výbuchu celá shoří. Jak jednoduché!“ „Dennisi, nejsi blázen! Já tě znám! Nenech se zaslepit tak hroznou věcí, jako je pomsta! Určitě najdeš ve svém srdci místo pro odpuštění!“ „Odpuštění? Neznám to slovo!“ Pak na mne vrhl zlý pohled. „Nekončím, Webstere! Poděkuj Betty, že jsi naživu! A teď zmiz, tady už nemáš co pohledávat! Musím to tu všechno opravit!“ Betty pohlédla zpříma na svého bratra a pevně řekla: „Jdu s ním!“ Thorn zrudnul a já se připravoval na další výbuch vzteku, který vzápětí přišel:
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218491
„S ním? Nu dobrá, táhněte si! Ale pamatuj si, už nejsi moje sestra! Mí lidé se vydají po vašich stopách a až vás dopadnou, budete děkovat bohu za smrt!“ Na nic jsem nečekal, uchopil plačící Betty za paži a táhl ji pryč od toho šílence. Za námi se ozval hysterický smích a poté už jen dunivé zapadnutí těžkých dveří. „Tohle není můj bratr, Harolde! Mám strach!“ Přitiskl jsem dívku k sobě a pátral očima po pobřeží. Všude byly jen holé či zasněžené kameny a temné moře. Na otevřené rejdě se na kotvě pohupovala parní jachta, kterou mne sem dopravili. Říká se, že lidé ve vypjatých chvílích dokáží téměř nemožné a to se právě přihodilo nám. Věděl jsem, že to musíme udělat. Jiného zbytí nebylo, neboť za branou i před branou do jeskyně Dennise Thorna nám hrozila smrt. Sešli jsme až na samý břeh moře a nastoupili do člunu. S námahou jsem vesloval a Betty kormidlovala. Po značném úsilí jsem vyčerpán dovlekl plavidlo k boku lodě, Betty vyšplhala na palubu a já za ní. Přivázali jsme člun k boku parolodi a tím znemožnili Thornovi odplutí z jeho roztříštěného ostrova. Alespoň jsme tedy doufali. Byla značná zima, ukryli jsme se tedy do podpalubí a snažili se vyřešit zásadní věc. Totiž odplutí. Byl jsem sice trochu technicky vzdělaný, ale ovládání parního stroje na lodích nás v SIO opravdu neučili. Soustava trubek, ventilů, šoupátek a dalších zařízení, jež sloužila k pohonu lodi, byla příliš složitá. Avšak Thornova věta, že nekončí a nevzdá se, mne utvrzovala v tom, jaký šílenec to je a musíme být tedy co nejdále od něj. Po chvíli snažení dokázala Betty v lodní kuchyni uvařit horký čaj a našla i trochu sušeného masa, sucharů a láhev whisky. Po 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218491