doslova vidět. Vídám je spolu na naší vyhlídce, a je to moc příjemný pohled, jak se ruku v ruce kochají nejen pohledem na Trosky, Bezděz, Ještěd, Jizerky, Krkonoše, ale i sami sebou. Je na nich vidět radost z toho že se mají. „Nepoznal jsem v životě báječnější ženskou. Ona je jako moje maminka,“ pronesl jen tak mimochodem když jsme se dali do řeči v sámošce dole ve městě. *** Za oknem se schyluje k letní bouřce, a já se právě dozvěděl, že Ferda už mi nikdy nepokyne na pozdrav od pohádkový chalupy, kterou kdysi koupil Ota Šimánek. Osud mě před časem zavál do údolí, a tak jsem se rozhodl že svoji chalupu nabídnu k prodeji. Procházím ještě jednou kolem roubenky pana Tau, přemejšlím proč odcházejí takový fajn lidi a přepadne mě smutek. Zavřu oči a přede mnou se objeví Ferda. Usměje se, a ledabylým tónem pronese: „Na to se vykašli, život je jen hra. Někdy dobrá, někdy blbá, ale vždycky stojí za to abysme ji hráli.“
Stejně tě brácho miluju „Já tu mrchu zabiju!“ vykřikoval hystericky brácha a zakopával v pokoji o prázdný flašky. Brácha bydlel v panelákovým bytě s matkou a jednou nájemnicí. Matka ho štvala tak nějak vším a Jolana vlezlostí. Žili si ve velkým třípokojáku ve zvláštní symbióze. Společná lednice, společnej toaletní papír, společnej rámus od silnice pod oknama.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218212
Nájemnice se jmenovala Jolana, vyšší černovláska kolem pětadvaceti. Na nezájem chlapů si nemohla stěžovat, ale ona byla zakoukaná do bráchy. Ten syčák to věděl a uměl toho využít. Sem tam mu uvařila, občas zhřála v posteli. Chtěla víc, jenže brácha nějaký vztahy neřešil. Holky ho nezajímaly, teda až na jednu z Pardubic, se kterou si dva roky psal. Překvapovala mě jeho vytrvalost, protože u ničeho dlouho nevydržel. Jmenovala se Romana a brácha byl na vedlejší koleji protože na tý hlavní měla někoho jinýho. V létě po fesťáku se s ním ale definitivně rozešla, a tak začali s bráchou řešit rande. Jolana to nějakým šestým smyslem zjistila, teda já ji podezřívala že prolustrovala bráchovi mail. Domluvili si odpolední kafe cukrárně tady v Hradci. Brácha byl jak u vytržení. Jolanu, která před ním chodila schválně ve spodním prádle, úplně ignoroval. Rande dopadlo dobře. Brácha se do Romany úplně zbláznil. Přestal odsekávat mámě a spát s Jolanou. Byla to normální tuctová bloncka. Nesnášela jsem její povýšený chování, ale bráchovi svědčilo. Když se půl dne neozvala, byl úplně mimo. Ráda si hrála. Měla ho v hrsti. Takhle to spolu táhli skoro půl roku. Sem tam se s ním vyspala, a potom se vyžívala v tom jak po ní šílí. Brácha si začal hladit bolavý srdce u Jolany. Už jsem se na to nemohla koukat. Nikomu tě nedám brácho. I kdybych pro to měla obětovat všechno. Romana mi moc práce nedala. S Jolanou to bylo horší, a pak taky než jsem dostala všecky její krámy z pokoje. Matka to neřešila, Jolana už nějakou dobu mluvila o stěhování. S odstupem času musím říct že to bylo šílený, ale nikdo si ničeho nevšimnul. *** 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218212
S bráchou se teď máme fajn. Občas spolu děláme věci který bysme asi dělat neměli. Můj bláznivej brácha je teď jako beránek. Ví že kdyby nebyl, pošlu ho expres za jeho bejvalkama.
Návrat k bejvalýmu Seděla na balkoně a netečně sledovala podvečerní město. Dneska to budou dva roky co se rozešli s Tomášem. Byla naštvaná na celej svět. Od tý doby vystřídala několik vztahů. Nevybírala si žádný inteligenty ani krasavce. Pavel byl průměrnej a vcelku movitej manžel sympatický manažerky. Stěžoval si že na něj nemá čas. Kecáš, hošánku, pomyslela si. Jeden z těch co si potřebujou utužovat sebevědomí v cizí posteli. Bylo to s ním vcelku příjemný. Líbilo se jí když ji u toho fotil. Nebránil se. Vzrušovalo ho pomyšlení že se ty fotky dostanou do nepovolanejch rukou. „Ty bys to nikdy neudělala, viď?,“ ujišťoval se a Simona se spiklenecky smála. Scházeli se tajně v pronajatý garsonce. Začínalo ji to štvát, nikam to nevedlo. Pavel byl spokojenej, aby ne. Nemyslela na to že spí doma s manželkou. Očekávalo se od ní že to bude chápat. Otevřela si láhev červenýho a pustila romantickej film. V hlavě jí běžely vzpomínky na Tomáše. Co spolu všecko zažili… Pak si vzpomněla jak se uměl vztekat a romantická idyla vzala za svý. Pošle mu mail. Hezky peprnej mail, za všecko co jí udělal. Přiložila fotku svýho milence, jak nad ní stojí rozkročenej… Hezky se bav, chlapečku! Druhej den přišla odpověď. Normální pohodovej mail. Překvapilo ji to. Věděla jak se umí vztekat. Na konci bylo několik příloh: nahatá hol100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218212