a představoval si, kdo asi s jeho pomocí v minulosti hledal cestu. Takhle žil až do svých čtyřiadvaceti, kdy jednoho březnového večera souhlasil, že s kolegy zajde do místní hospody. Celý den se nedokázal soustředit na práci: z jakéhosi důvodu pociťoval zvláštní neurčité vzrušení. V krku měl sucho, žaludek se mu svíral, a když promluvil, slova se mu pletla. Když dorazili do hostince, cítil, že potřebuje rychle vypít pivo, a na okamžik si představil vlastní tělo jako jeden velký plamen. „Co si dáte? Tak co si dáte?“ zvolal k ostatním, kteří na něj udiveně zírali. Jeho ale naplňovala družná nálada, a zatímco čekal na objednaný nápoj, všiml si opuštěné sklenice se zbytkem whisky. Potají ji vyprázdnil a pak se s úsměvem od ucha k uchu otočil ke svým přátelům. Čím víc toho večera vypil, tím víc mluvil. Všechno, o čem se hovořilo, bral nesmírně vážně a neustále ostatní přerušoval. „Nechte mě to vysvětlit,“ říkal, „Zkuste se na to jednou podívat mýma očima.“ Jisté myšlenky a fráze, které ho v minulosti napadaly, ale nechával si je pro sebe, nyní nabyly skutečného významu a on je v ohromení vykřikoval, i když si zároveň začínal uvědomovat nevěřícný děs, jaký v něm jeho vlastní chování později vzbudí. V tu chvíli na tom ale nezáleželo; to jediné, o co šlo, bylo konečně na ostatní živě zapůsobit: ještě zoufaleji po tom zatoužil poté, kdy už nebyl schopen rozeznat jejich obličeje, ze kterých se staly jakési měsíce kroužící kolem něj. Vystoupil ze svého těla, aby na ně zdáli zavolal: „Vůbec bych tu neměl být. Neměl bych vám to říkat. Ukradl jsem peníze. Firmě jsem je ukradl – když se platy rozdělují do obálek. Vzal jsem toho spoustu, ale nikdy na to nepřišli. Nikdy. Víte, že jsem byl už za krádež ve vězení?“ Rozhlédl se kolem, jako kdyby ho někdo pronásledoval. „V cele je to hrozné. Neměl bych tady vůbec být. Jsem profesionální zloděj.“
10 1
Hawksmoore zlom Prelom.indd 101
4/19/16 10:13 AM Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218196
Vzal do ruky sklenici, ale ta mu vyklouzla, spadla na zem a roztříštila se. Potom vstal a slepě zamířil ke dveřím. Když se probudil, bylo brzy ráno. Ležel oblečený na posteli a s rukama nataženýma podél těla zíral do stropu. Zprvu se cítil docela klidně, jako kdyby ho nadnášely úhledné čtverce šedého světla, které k němu prosvítaly od okna, ale pak si náhle vzpomněl na předchozí večer, vyskočil z postele a divoce se rozhlížel kolem. Hryzal si pravou ruku a pokoušel se vybavit si popořadě všechno, co se v hospodě odehrálo, ale viděl jen sebe sama, brunátný obličej zkřivený vztekem, jak se kývá ze strany na stranu a mluví nahlas, jako kdyby celou dobu seděl sám ve ztemnělém pokoji. Zaměřil se na tu tmu a spatřil tváře ostatních, ve kterých bylo vepsáno zděšení a nenávist. A pak si vzpomněl, co říkal o krádeži a o vězení. Vstal, pohlédl do zrcadla a poprvé si všiml, že mu mezi obočím rostou dva dlouhé chlupy. Potom přistoupil k malému umyvadlu a vyzvracel se. Kdo to byl, kdo včera večer to všechno vykládal? Obcházel v kruzích po pokoji a pach starého nábytku byl najednou obzvlášť zřetelný. V ruce držel noviny, začal je číst a obzvlášť si všímal titulků, které jako by k němu připlouvaly, až mu pás černého písma obepínal čelo. Ležel stočený na posteli a objímal si kolena, když si uvědomil další hrozivou věc: ti, kdo ho minulý večer slyšeli, jeho krádež jistě nahlásí a zaměstnavatel zavolá policii. Viděl, jak policista na stanici bere telefon, jak vyslovuje jeho jméno a adresu. Jak hledí na podlahu, když ho odvádějí, jak ho nutí odpovídat na otázky týkající se jeho osoby, jak ho zavírají do cely a on ztrácí kontrolu nad svým tělem. Zíral z okna na mrak plující po obloze a náhle ho napadlo, že by měl zaměstnavateli napsat, vysvětlit, že byl opilý, a přiznat, že historku s krádeží si vymyslel. Ale kdo by mu uvěřil? Říká se, že ve víně je pravda, a třeba je opravdu usvědčený zloděj. Začal si zpívat:
10 2
Hawksmoore zlom Prelom.indd 102
4/19/16 10:13 AM Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218196
Jednoho dne o půlnoci rvát se začli nebožtíci,
a potom pochopil, co je to šílenství. Zmocnila se ho hrůza: na ulici za oknem cosi uslyšel, ale když vstal, obrátil se čelem ke zdi. Zdálo se, že všechno v jeho životě směřovalo k tomuto ránu, a on byl hloupý, že před sebou ten utvářející se vzorec neviděl. Přistoupil ke skříni a se zájmem si prohlížel své oblečení, jako by patřilo někomu cizímu. Zatímco seděl ve vybledlém křesle a snažil si vzpomenout, jak se jeho matka nakláněla, aby se s ním pomazlila, uvědomil si, že už měl být v práci. Ale tam se už nesmí vrátit. (Jeho kolegům bylo ve skutečnosti jasné, že je opilý, a nevěnovali jeho slovům téměř žádnou pozornost: jeho povídačku o krádežích a vězení brali jako ukázku zvláštního smyslu pro humor, který jim dosud skrýval.) V jakousi hodinu pak zazvonil budík, a on se na něj poděšeně zahleděl. „Panebože!“ zvolal. „Panebože! Panebože!“ Tak uplynul první den. Druhý den otevřel okno a zvědavě se rozhlédl po ulici. Uvědomil si, že nikdy předtím si ulice pořádně nevšiml, a chtěl zjistit, jak přesně vypadá. Nic zvláštního však nespatřil a povšiml si jen, že na něj lidé hledí. Potichu okno zavřel a čekal, až ho opustí panika. Tu noc mluvil ze spaní a k vyjádření svého zmatku nalezl slova, která neměl nikdy uslyšet. Tak uplynul druhý den. Třetí den našel dopis, který mu někdo podstrčil pode dveřmi. Předsevzal si, že se do něj nepodívá, ale potom ho zlostně vsunul pod matraci. Napadlo ho zatáhnout závěsy, aby nikdo nepoznal, že je uvnitř. Potom za dveřmi uslyšel šustivé zvuky, a v hrůze ustoupil: dovnitř se snažil dostat velký pes nebo jakési jiné zvíře. Zvuky však vzápětí ustaly. Čtvrtý den se probudil s vědomím, že na něj zapomněli: oprostil se od celého světa, a ta úleva jej omamovala. Rychle se oblékl a vyšel
10 3
Hawksmoore zlom Prelom.indd 103
4/19/16 10:13 AM Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218196