si po sobě zprávu a zastyděl se. Znělo to jako rozkaz. Stud se okamžitě začal měnit. Adam to u sebe znal. Na povrchu se vždy kontroloval, ale hluboko v něm se děly věci, kterým nerozuměl. I teď náhle přestal rozeznávat směr, kterým se jeho pocity ubíraly. Z počátku pocítil silné vzrušení, pak dostal vztek. Nejdřív na sebe. Pak na tu ženu. „Jsem nahá,“ přišla zpráva. Adam stál u linky a cítil, jak mu tluče srdce. Skousl zuby. „Polož si ruku na krk. Pohlaď se,“ napsal. Chvíli zaváhal, než text odeslal. V ten moment už ženu nenáviděl, měl chuť se jí pomstít. I když přesně netušil, za co vlastně. Netušil jak. „Strašně tě chci,“ napsala. „Dotkni se rtů. Zavři oči a dotkni se jazyka.“ napsal Adam téměř vztekle. Všiml si, že klouby ruky, ve které drží sklenici, jsou bílé. Postavil sklenici na linku, ale nedovedl ji pustit. „Cítím tě. Řekni, co mám dělat dál.“ Adam stál u linky a sledoval, jak se mu roztřásla ruka. Ještě nikdy nad sebou takhle neztratil kontrolu. Psal a tělem mu procházela podivná zimnice. Strach smísený s nenávistí. Chvějivý pocit, podivná touha, která se pomalu
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217925
100
rozvíjela. Jako nějaký nasládlý květ se dotkla jeho patra. Cítil, jak mu trochu brní líce. Dýchal trhaně. Najednou si vzpomněl na úsměv, který kdysi zahlédl. Taky patřil Janě. Ale tenkrát v něm neprobouzel něžnost. Bylo to jednou odpoledne. Už si nepamatoval, jak k tomu došlo, ale mluvili o milování. O svých prvních milostných zkušenostech. Jana mu vyprávěla, jak poprvé pocítila vášeň, a když skončila, nějak rozpustile se usmála. Ten úsměv u ní nikdy neviděl. Malinko při něm skousla špičku jazyka mezi zuby. Bylo v tom něco rozpustilého, ale zároveň jakási svévole, jakási krutost k vlastnímu tělu. Cosi na hranici nevědomé dětinské něžnosti a něčeho sprostě vyzývavého. Adam si to v té rychlosti nedovedl vysvětlit. Vůbec mu to k Janě nesedělo, nesedělo to k představě, kterou si o ní vytvořil. Cítil, jak se mu něco sype pod rukama, jak se rozpadá obraz, který v sobě dlouho a pečlivě opatroval. Na vteřinu pocítil rychlý a neznámý odpor, který mu prošel tělem jako elektrický výboj. Ten jazyk skousnutý v zubech mu na okamžik přišel nesnesitelný. O to nesnesitelnější, že prvotní odpor se ihned přetavil v téměř živočišnou touhu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217925
Najednou se dostal do blízkosti jakési hranice. Hranice, kterou u Jany nikdy dříve nezahlédl, a bylo velmi naivní, že ji přehlížel, že ji nechtěl vidět. Podobné hranice v sobě má jistě každý – Adam ji bezpečně znal u sebe, dobře věděl, kde začíná jeho odvrácená strana. Ta hranice vedla tělem i chováním a tehdy poprvé na ni Jana upozornila a zvýraznila ji. Tím, jak špička jazyka překročila sevření rtů, infikovala celá její ústa něčím nesmírně smyslným. Zároveň bylo vidět i na druhou stranu té hranice, na nečekaně sprostou část jejího chování, na území, kde se dětinskost deformuje a kazí. Touha, která se kolem Jany najednou zkoncentrovala, naprosto přirozeně zahrnula i všechny své iracionální, nízké, špinavé stránky. I to ale Adama, jak si s bolestným pocitem připustil, neskutečně vzrušovalo. Ten den se pomilovali přímo v kuchyni na jídelním stole a několik dnů si pak na těle s úsměvem objevovali modřiny jako důkaz toho zvláštního odpoledne. Adam věděl, že to bylo někdy tenkrát, kdy uzrálo jeho rozhodnutí Janu opustit. Aby nemyslel, psal. Psal zuřivě, posadil se na dlaždičky v kuchyni. Odesílal jednu zprávu
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217925