7
eHealth a telemedicína
Historickým mezníkem pro vznik humanitární telemedicíny bylo masivní zemětřesení v Arménské sovětské republice v prosinci 1988, při němž zemřelo 25 tisíc obyvatel, o kterém je psáno v kapitole o historii telemedicíny. Tehdy byl z iniciativy NASA vytvořen americko-sovětský satelitní telemost pro konzultační síť mezi Jerevanem a čtyřmi lékařskými centry v USA. V počátku šlo o jednosměrný přenos videoinformací a obousměrný zvukový přenos. Během čtyřměsíčního fungování telemostu bylo konzultováno 200 případů (v 25 % byly změněny diagnózy). Obdobný americký telemost byl později vytvořen také do Ruska, kdy v blízkosti města Ufa explodoval unikající plyn, což způsobilo jednu z nejtragičtějších železničních katastrof v zemi. Přes telemost probíhal přenos obrazové dokumentace z místa nehody a američtí vojenští lékaři s aktuálními zkušenostmi z bojových akcí poskytovali na dálku konzultační pomoc popáleným pacientům.
7.10 Teleradiologie Teleradiologie je přenos radiologických obrazů pacientů, jako jsou rentgenové (RTG) snímky, obrazové záznamy počítačové tomografie (CT) a magnetické rezonance (MR), digitálních (DR) a počítačových (CR) radiografických nálezů. Bývají k ní přiřazovány transfery záznamů z oboru nukleární medicíny, tj. pozitronové emisní tomografie (PET), a také přenosy záznamů ultrazvuku (UZ). Transfer informací mezi radiology navzájem a s ostatními lékaři slouží zejména k interpretaci a konzultacím. K archivaci telemedicínských obrazových informací (statických i dynamických) se používá systém PACS (Systém pro archivaci obrázků a komunikaci, Picture Archiving and Communication System), který pracuje na datovém standardu DICOM. Teleradiologie zlepšuje zdravotní péči o pacienty tím, že radiologové mohou poskytovat své služby, aniž by museli být na stejném místě jako pacient. To je důležité především v těch případech, kdy je nutné vyhledat specialistu z oboru magnetické rezonance, neuroradiologa, či dětského radiologa. Tito odborníci působí většinou ve velkých metropolích a bývají k zastižení pouze v pracovních dnech. Teleradiologie umožňuje jejich vzdálenou dostupnost a díky možnosti využití specialisty např. z jiného časového pásma i dostupnost služby 24 hodin denně. K přenosu telemedicínských informací, včetně obrazové dokumentace, není nutná komunikace s příjemcem v reálném čase. Pro sdílení dat se používá princip „store and forward“ (ulož a pošli dál). Jak jsem se již zmínil v úvodu, archivační systém PACS pracuje na datovém standardu DICOM. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217705
7
Klinická telemedicína
Ten slouží k zobrazování, distribuci, skladování a tisku medicínských dat pořízených pomocí zobrazovacích metod. DICOM popisuje, jak mají být informace uloženy a přenášeny, jaká má být obrazová komprimace apod. Technologie PACS umožňuje skladování obrazové dokumentace a řídí přístup k těmto informacím. Důležitým pojmem je ještě RIS, tedy radiologický informační systém. Je to počítačová databáze, která bývá součástí nemocničních informačních systémů (NIS). Výkonná databáze má rozhodující význam pro efektivní teleradiologické postupy. Pro správné fungování teleradiologie jsou zapotřebí tři základní komponenty: vysílací stanice, přenosová síť (vysokorychlostní internet) a přijímací stanice. Snímky RTG, CT či MR jsou dnes výhradně v digitálním formátu. Zpětná odezva od radiologa a vyhodnocení přijde např. e-mailem. Mezi nejčastější důvody sdílení radiologických snímků patří například potřeba vyšetření z modality, kterou lékař nemá, či potřeba aktuálních snímků pořízených v jiném zdravotnickém zařízení. Dále také k porovnání předchozích snímků pacienta pro zhodnocení vývoje jeho stavu a možnost konzultace diagnózy v akutních případech, nebo při výrazné změně pacientova zdravotního stavu. Lékaři se také snaží vytvořit si pro sebe komplexní a ucelený obrazový záznam pacienta. Teleradiologie se také používá ke konzultaci se specialisty na daný nebo obtížný případ. To se týká nejen zmiňovaných neuroradiologů či dětských radiologů, ale i např. mamografie. Také specialistů z oboru nukleární medicíny pro např. radionuklidové vyšetření srdce je málo. Až do pozdních devadesátých let minulého století byla teleradiologie používána primárně jednotlivými radiology k interpretaci ojedinělých případů. Spojení s ostatními odborníky probíhalo prostřednictvím klasických analogových telefonních linek. Moderní teleradiologie se začala rychle vyvíjet s neustále se rozšiřujícím volným přístupem k internetu. Důležitým momentem byl také nástup počítačové tomografie, která se stala častým důležitým nástrojem při vyšetřování. Původní běžná pracovní doba radiologa, kdy bohatě dostačovalo 8 až 10 hodin pětkrát v týdnu, stačit přestala. Potřebnou se stala dostupnost 7 dnů v týdnu, 24 hodin denně. Taková situace byla neúnosná především v menších městech, kde byl pouze jeden radiolog na celé zdravotnické zařízení. Teleradiologie se tak stala nejen historicky nejstarším odvětvím telemedicíny, ale současně jedním z nejrychleji se rozvíjejícím v masovém měřítku. Zejména v USA byl zaznamenán velký nárůst společností zabývajících se dálkovou radiologií, teleradiologické konzultace napříč spolupráce s medicínskými zařízeními z Austrálie a Indie. Vznikly společnosti jako USA99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217705
7
eHealth a telemedicína
RAD, které poskytují denní i noční radiologické konzultace. Nabízí své služby malým a středně velkým nemocnicím, specializovaným klinikám a pohotovostem. Evropská teleradiologie svým rozvojem za americkou trochu pokulhává. Možným důvodem byl počáteční skepticismus a předsudky vůči tomuto oboru. Podle průzkumů mezi odborníky mnoho evropských radiologů stále považuje teleradiologii za něco, co jim umožňuje studovat případy na cestách z notebooků, ale nepřipadá jim jako profesionální služba, která může zlepšit péči o pacienty. Jak ukázaly průzkumy Evropské radiologické společnosti, takový pohled se pomalu mění. Mezi evropské teleradiologické firmy patří například Teleconsult Europe, Teleradiology Europe, či Telemed Providers, ale většina teleradiologických transferů je stále prováděna v rámci jednotlivých zdravotnických zařízení bez externího dodavatele. Teleradiologie je rozšířena hlavně v těch zemích, kde je snadno dostupný PACS. Například v Řecku a Francii je PACS dostupný jen asi ve čtvrtině zdravotnických zařízení. Největší poptávka po teleradiologii je ve Velké Británii a v Německu, což koresponduje s relativním nedostatkem radiologů v těchto zemích. Británie je zaměřena na národní i mezinárodní teleradiologickou konektivitu, Německo využívá obor zejména pro noční a víkendové služby v nemocnicích a využívá výhradně národní síť. V Asii je jednou z nejznámějších teleradiologických společností Clarity, sídlící v Singapuru. Byla založena s vizí poskytování celosvětových, kvalitních a cenově dostupných diagnostických služeb v tomto oboru. Jednou z největších společností v Austrálii, zabývající se tímto oborem, je společnost Imaging I-TeleRAD. Další společností je například Imaging Partners Online. Práce radiologů v telemedicíně v České republice se vyvíjí a nemá zatím žádná jasně daná kritéria a pravidla. Samozřejmě je vyžadováno vzdělání v daném oboru a praxe. Stejně tak jako ve světě, i u nás je důležité mít pro provoz teleradiologie certifikované pracovní prostředky. Těmi jsou diagnostické monitory, prohlížeče a úložiště snímků. Pro sdílení radiologické dokumentace je velmi důležité zajištění bezpečnosti poskytovaných dat. V České republice existují dva konkurenční nezávislé výměnné systémy. Jsou jimi ePACS a Redimed. Pozor na záměnu slov: ePACS je projekt zaměřený na komunikační infrastrukturu pro výměnu dat mezi zdravotnickými zařízeními, zatímco pod termínem PACS se skrývá skladování obrazové dokumentace. Redimed i ePACS jsou velmi dobře zabezpečené a snadno ovladatelné. Jsou rutinně užívané v mnoha zdravotnických zařízeních. Výhodou je, že systémy neřeší autorská práva. Nezajímají se o to, co se se snímky stane 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217705