žena neboli kněžství srdce
že tajemství zasvěcení nás přesahuje? A povídala jsem jí o svém osobním zasvěcení a o odpovědi, kterou mi Pán dal, když nechal rozkvést naši třešeň. Řídila jsem, ale přesto jsem se k ní obrátila a viděla jsem, že její krásná černá pleť, jež obvykle tak zářila, náhle změnila svůj vzhled. Vypadala najednou ustaraně, nic neříkala, a já jsem se až po několika měsících dozvěděla, že se se svým přítelem rozešla a znovu nalezla radost z toho, že může celá patřit Bohu. Jan Pavel II. ve své encyklice Mulieris dignitatem (Důstojnost povolání ženy) z 15. srpna 1988 napsal: Důstojnost ženy je úzce spojena s láskou, kterou přijímá z důvodu svého ženství, a na druhé straně s láskou, kterou sama dává… Žena nemůže nalézt samu sebe, nebude-li přitom dávat svou lásku druhým. Nemůžeme správně pochopit panenství neboli zasvěcení ženy v panenském stavu, aniž bychom se odvolali na snoubeneckou lásku, protože v této lásce lidská osoba daruje sebe sama druhému. Vrozený sklon k zasnoubení, který je ženě vlastní, nachází odpověď v panenství chápaném v uvedeném smyslu. Žena, která je od „počátku“ povolaná přijímat a dávat lásku, najde v povolání k panenství na prvním místě Ježíše jako Vykupitele, který miloval do krajnosti, až do úplného sebedarování, a na tento dar ona odpovídá „upřímným darováním“ celého svého života. Odevzdá se božskému Ženichovi, a toto její sebeodevzdání směřuje ke spojení zcela duchovní povahy. Vždyť působením Ducha svatého se stane „jedním duchem“ s Kristem-Ženichem. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217536
manželka
Nelze to však srovnávat s obyčejným stavem neženatého a nevdané, protože panenství se neomezuje jen na „ne“, ale obsahuje v sobě hluboké „ano“ v řádu zasnoubení, tj. sebedarování z lásky, úplně a nedělitelně. Žena se může zasnoubit anebo vdát jak ve svátosti manželství tak duchovně – prostřednictvím zasnoubení s Ježíšem Kristem. Ale v obou případech manželství poukazuje na upřímný osobní dar snoubenky snoubenci.
Láska a kříž Lásko, ty jsi silná, krásná a mocná, říkala blahoslavená Anežka de Langeac. Jedním z našich největších problémů je, že místo toho, abychom žili, tak sníme. Místo abychom skutečnost přetvářeli a otevírali jí svou náruč, abychom se postavili na zem rovnýma nohama a povznesli se k nebi, žijeme ve vysněném světě, plném utopií. Náš čas ubíhá od iluze k deziluzi a nechápeme nic z toho, co se nám děje. Kdo přitaká lásce, aniž je připraven trpět a zemřít, nemluvě o tom, že nastupuje na podivuhodný a nebezpečný výstup a že se bude muset během tohoto výstupu mnoha věcí zbavit, pokud chce dospět až na vrchol, ten spěje k nezdaru. Chceme milovat, ale nechceme trpět. Chceme Lásku, ale nechceme Kříž. Ale není lásky bez kříže.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217536
žena neboli kněžství srdce
Kříž je největším důkazem lásky Boha k člověku, protože On zašel tak daleko, že dal svůj život, aby nás zachránil od smrti a neštěstí. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život. (Jan 15,13) Vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. (1 Petr 2,21) Jedna mladá dívka, která se se mnou podělila během duchovních cvičení o svůj hluboký příběh, mi o několik měsíců později napsala: Vždycky mě sužovala neutišitelná touha milovat a být milována. Od té doby, co jsem poznala svého manžela, neuplynul den, abych Boha nežádala o stále více lásky. Tak jako všechny ženy jsem měla o lásce a manželství velmi vysoké mínění a byla jsem překvapená, že ve skutečnosti to zdaleka není tak jednoznačné jako v mých představách. Po několika letech, kdy mou jedinou starostí bylo milovat stále více, ze samotné hloubi mojí bytosti zazněla tato modlitba, kterou jsem předem nijak nepromýšlela: Pane, dej mi ten nejvyšší stupeň lásky. Možná se to může zdát domýšlivé, ale stalo se to bez mého vědomí. Nevěděla jsem, jaký stupeň lásky to je, a až po letech a po četných zvratech jsem dostala jasnou odpověď: Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život. Pomalu jsem začínala chápat, co znamená položit svůj život za přátele. Předtím jsem stále na něco čekala, a to pořád nepřicházelo. Říkala jsem si, že stačí tak málo, abych byla naplněna, ale zdálo se, že i to málo mi Bůh 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217536