Skip to main content

Spiritualita humanitární pomoci (Ukázka, strana 99)

Page 1

Petr J. Jílek / SPIRITUALITA HUMANITÁRNÍ POMOCI

o tom mluvil následovně: Zlatá slova bratra Jiljího – viz Františkánské prameny II. (Movimento Francescano, Assisi 1977, Dietrich-Coelde-Verlag, Werl/Westf, Vydavateľstvo Serafín, Bratislava 1994): „Nazírání má sedm stupňů, a to zanícení, pomazání, vytržení mysli, vidění, požívání, klid a nasycení. Zanícení: je druh světla, které vychází, aby ozářilo duši. Potom pomazání, při němž se objevuje podivuhodná vůně v patách onoho světla, jak je o ní v Písni písní: Běžíme za vůní tvého pomazání (Pís 1, 3). Pak vytržení mysli: Jakmile duše ucítí tu vůni, je uchvácena a odtržena od tělesného cítění. Pak zrakem rozumu následuje vidění: Když je duše zbavena tělesných smyslů, hledí s obdivem na Boha. K tomu se připojuje požívání. Ve vidění pociťuje duše podivuhodnou sladkost, o níž mluví žalmista: okuste a vizte, jak sladký je Pán. Pak následuje klid; neboť podobně, jako je na patře cítit sladkost, nyní duše spočívá v této sladkosti. A naposled se objeví nasycení: při tak velikém klidu se duše nádherně cítí a koupe se v radosti. Proto se v žalmu praví: Já však ve spravedlnosti uzřím tvou tvář – až procitnu, nasytím se pohledem na tebe.“ Toto vysvětlení má však krasopisnou vadu v tom, že zcela vynechává Pannu Marii. Jeho myšlení je tak poplatné své době, která ještě nechápala roli Panny Marie v církvi. Pomazání je také o ulpění posvátného oleje, tj. i Duchu svatém. Výše je také uvedeno i plnění Boží vůle, jako tajemného pokrmu Ježíše Krista a možno připomenout i vidění Boha podle sv. Augustina. Podle sv. Bonaventury ten, kdo chce „vystupovat do Boha“ (napřed očišťováním k Bohu a pak sestupnou cestou kříže do Boha), předem však zbaven viny narušující jeho přirozenost, musí zaměstnávat své přirozené schopnosti. Modlitbou, aby přijímal obnovující milost, rozmlouváním, aby obdržel očišťující spravedlnost, rozjímáním, aby dostával osvěcující poznání, nazíráním, aby přijímal zdokonalující moudrost. Podobně jako nikdo nedojde pravé moudrosti bez milosti, spravedlnosti a poznání, tak nikdo nedojde nazírání bez pronikavého rozjímání, svatého rozmlouvání a zbožné modlitby. Jelikož milost je skutečným základem napravené vůle a pronikavého osvíceného rozumu, nejprve potřebujeme modlitbu, pak svatost života a konečně pochopení předkládané pravdy. Když ji chápeme, 98

spritualita hum pomoci.indd 98

13/04/2016 11:38:58 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217499


Naše cesta

je zapotřebí vystupovat po pořádku až k vrcholu vznešené hory, kde se na Sionu dává spatřit Bůh. Zajímavé je srovnání spiritualit různých františkánských osobností. Jiné řády mají spiritualitu ještě odlišnější, což potvrzuje neexistenci jakési jednotné podrobné instrukce. Každý člověk je Boží originál, což se projevuje právě ve spiritualitách. Zajímavé je tak srovnání spirituality dvou františkánských osob: Sv. Bonaventura (1217?–1274) Itinerarium mentis in Deum 1. Hledání přítomnosti Boha ve smyslovém světě. 2. Hledání přítomnosti Boha ve formách smyslového poznání. 3. Bůh je hledán v racionální struktuře člověka (paměť, rozum, vůle). 4. Bůh je hledán v lidských fakultách, když jsou obnovené posvěcující milostí. 5. Bůh se zjevuje ve světle svého prvního jména, z hlediska bytí: Já jsem.

Bl. Angela z Foligna (1248?–1309?) Memoriale 1. Sdílení božského vyvolení, projeveného v intimní blízkosti trojjediného Boha. 2. Božské pomazání je znamením vyvolení a projevuje se požárem, který naplní bolestí všechny údy. 3. Moudrost zjevuje své podstatné jádro, které tvoří cesta kříže.

4. Přijímá zkušenost kříže prostřednictvím dlouhého období opuštěnosti a velkého trápení. 5. Zjevení sjednocení s Kristem: není to věřící duše, která miluje, ale všechno závisí na Boží Lásce, která předchází lásku duše a vzbuzuje ji. 6. Bůh se zjevuje ve světle 6. Soužení a pokušení vedou věřící smlouvy, z hlediska Dobra: k duchovnímu a fyzickému Bůh je láska. mučednictví. 7. Bůh se zjevuje ve vytržení 7. Opakovaná vidění a extáze (excessus) mysli, v cestě kříže, korunují cestu a proměňují v překročení pozemského předchozí stav temnoty života skrze smrt jako v oblažující světlo. velikonoční přechod. 99

spritualita hum pomoci.indd 99

13/04/2016 11:38:58 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217499


Petr J. Jílek / SPIRITUALITA HUMANITÁRNÍ POMOCI

Bl. Angela uvádí tři vrcholné momenty celého svého putování, a to: moment lásky (což je také záležitost milování kříže Krista, a je to viděno jako základ všeho stvoření již od samého jeho počátku); nicoty (pro lepší porozumění je možno se asi odvolat na původní mnišskou radostnou bolest, kdy si člověk uvědomuje nekonečnou lásku a milosrdenství Boží, ale naši neschopnost ji přijmout); vzkříšení (Angela vidí Boha na straně konečného Božského spojení věřících s Bohem. To, co je Božské, je lidské a naopak.) Kromě toho je již uvedena otázka, jak se vzájemně liší spiritualita žen a mužů. Možná i podobně, jako se liší technika zpěvu mužského a zpěvu ženského, jak bylo již výše uvedeno. Obecně se předpokládá, že ženy mají vroucnější vztah k Ježíši Kristu a muži k Panně Marii. Ženy také měly početnější zastoupení pod křížem. Možno připomenout Krista, který okázale myl nohy apoštolům, které byly ušpiněny cestami tohoto světa, ale obráceně to byla žena, která omývala nohy Spasitele svými slzami. Sv. Bonaventura dále radil: … „aby byl schopen tohoto trojího pohledu, obdržel člověk trojí zrak, jak tvrdí Hugo od sv. Viktora, tedy tělesný, rozumový a nazíravý. Tělesný zrak, aby viděl svět a vše, co je v něm, zrak rozumu, aby viděl to, co je v duši, oči nazírání, aby mohl vidět Boha a vše, co je v něm. Tak tělesným zrakem člověk vidí to, co je mimo něj, zrakem rozumu vidí to, co je v něm, očima nazírání vidí to, co je nad ním. Oči Nazírání nevidí dokonale bez světla slávy, kterou člověk ztratil vinou a která se obnovuje milostí, vírou a znalostí Písma …“ (Brevil., II, XII; V, 230b). Sv. Bonaventura měl také velmi inspirativní představu, že náš duch je poznamenán devíti andělskými řády. V tomto smyslu by měl rovněž postupovat. Jedná se o: zvěstování, nařizování, vedení (což odpovídá lidské přirozenosti), uspořádání, posílení, přikazování (tyto náležejí vědění a umění) a pak přijetí, zjevení, pomazání (což přísluší milosti).

8.3 Záslužnost lidských činů Všechny naše dobré činy pro spojení s Ježíšovým synovstvím jsou přehodnocovány na vyšší hodnotu. (To jim také umožňuje budoucí 100

spritualita hum pomoci.indd 100

13/04/2016 11:38:58 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217499


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Spiritualita humanitární pomoci (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu