trest. Ve skutečnosti jsem se od té koblihové pohromy v akváriu takhle skvěle nebavil. „Můžu to zkusit?“ zeptal se Gamble. „Ne,“ odvětil jsem. „Už máme dost problémů i bez toho.“ A navíc si to příliš užívám. Gamble tam chvilku stál, rozhlížel se a škubal sebou. A pak najednou bez varování vylezl na umyvadlo a stál na něm, jen kousek od klece s morčetem. „Co to děláš?“ zeptal jsem se. „Shodíš pana Morcelliho na podlahu.“ Gamble stál přímo před skříňkou na zdi, a tak se musel trochu skrčit, aby ji mohl otevřít. „Jdu si pro svou koblihu,“ prohlásil. „Na těch, co jste nám včera dali, jsme si s Drbanem docela pošmákli.“ Ze svého místa jsem viděl, že dárkový sáček s půlkou koblihy je zastrčený ve skříňce úplně vzadu za nádobami s barvami v prášku. Když Gamble natáhl ruku do skříňky, začal se mi pomalu svírat žaludek. Klec stála přímo pod dvířky skříňky, takže se Gamble musel natáhnout přes ní a vytáhnout se na špičky, aby dosáhl konečky prstů na sáček s koblihou. „To se poví,“ řekla Rosie. „Zavři tlamu, ty upocená osino v zadku,“ houkl Gamble přes rameno. Rosie několikrát otevřela a zavřela pusu jako ryba. Osino? Nevěděl jsem jistě, co to znamená, ale i tak si myslím, že to nejspíš popisovalo Rosie docela trefně. „Jo, Rosino Osino,“ řekla Jane a usmála se na Gamblea, který teď nebezpečně balancoval přímo nad klecí. „A prosím, dáš mi kousnout, Darrene?“
Kobliha sazba korektura.indd 97
97
10.03.16 12:22 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217204
Neuvěřitelné! Jane se postavila na stranu zla. A musela být i pěkně zoufalá, protože to byla kobliha, se kterou si Gamble vytřel podpaží. Začaly se mi z ní trošičku ježit chlupy na těle. „Mám to!“ zařval Gamble radostně. „Jo!“ vydechla Jane. A pak se všechno zvrtlo. Znáte to, když vám někdo vypráví o nějaké události, kterou vnímal zpomaleně? No, tak přesně k tomu v tu chvíli došlo. Následující tři vteřiny jako by trvaly celou věčnost. Gamble přitahoval dárkový sáček k sobě... a zachytil přitom rukávem o malou nádobku s modrým práškem... která sklouzla z poličky... několikrát se převrátila ve vzduchu... padala zdánlivě strašně dlouho... až konečně dopadla dnem vzhůru na vrchol klece, kde z ní unikl obří modrý mrak a začal se zvolna usazovat na těle pana Morcelliho.
Kobliha sazba korektura.indd 98
98
10.03.16 12:22 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217204
Tohle nebylo dobré. Gamble seskočil na zem s dárkovým sáčkem v ruce a podíval se do klece na pana Morcelliho. „Jejda,“ řekl. Doběhl jsem ke kleci. „Jejda?“ vrtěl jsem nevěřícně hlavou. „Jejda? To je všechno, co k tomu řekneš? Darrene, to morče je celé modré!“ „Jdu to oznámit paní učitelce. Tohle si všichni odnesete. Senzace,“ prohlásila Rosie, pohodila vlasy a vyběhla ze třídy. „Ale ne!“ zasténala Jane. „Romane, prosím, řekni paní učitelce, že s tím nemám nic společného! Naši jsou strašně přísní, zabili by mě...“ Jane se odmlčela a začala brečet. Gamble se najednou začal chovat klidně a věcně. Bylo zjevné, že se neocitl v nepříjemné situaci poprvé. „Jasná věc. Ty: přestaň fňukat,“ řekl Jane. „Jdi a najdi pančelku McDonaldovou a pokus se ji zdržet.“ Jane pokorně přikývla a odběhla. Gamble vytáhl půlku koblihy ze sáčku a ten odhodil na stranu. „A ty mi pomůžeš uklidit svůj bordel.“ Podíval jsem se do klece. „Můj bordel?“ Gamble pokrčil rameny. „Tvoje kobliha.“ „Ale –“ „Žádný ale,“ řekl Gamble. „Máš kliku, že jsem tady a můžu ti s tím píchnout.“ Než jsem stačil něco namítnout, uloupl kus koblihy, otevřel klec, vytáhl z ní pana Morcelliho a posadil si ho na dlaň. Vyhladovělé morče se vrhlo na pamlsek. „Už mu nic nedávej!“ řekl jsem. „Vždyť máme průšvih právě kvůli tomu, že jsme ho krmili. Proto nás přece nechala po škole!“
Kobliha sazba korektura.indd 99
99
10.03.16 12:22 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217204