muži s velkou osobní kulturou, lidé vzdělaní a citoví, a tím právě zranitelní. Jejich někdejší manželky ovšem – jako klasická Nana – pochází buď z řečeného mravního bahna nebo se do něj svými vyděračskými postoji dodatečně zařazují. Často slýcháme stesky některých klientů či kamarádů: Jsou rozvedení, mají malé dítě, které je v péči matky, ale jim samým se v kontaktu s dítětem brání. Mnohým z nich bývalá žena dítě nikdy nechce svěřit. Přes všechna soudní rozhodnutí jim je žena nevydá. Jak se to v praxi dělá, jaké jsou možnosti citového vydírání a porozvodové msty, to dokládá tento případ: Padesátiletý muž, povoláním technik, se rozvedl s pětatřicetiletou kolegyní, které byla svěřena do péče jejich šestiletá dcera. Rozvedený muž měl soudně vymezenou dobu pro styk s dítětem, ale jeho bývalá žena se po rozvodu odstěhovala na druhý konec Čech. A tak když se chce otec s dcerou setkat, musí jet dvě stě kilometrů daleko, což je stále ještě v naprostém pořádku; není však v pořádku, že jeho zákonný nárok překazí bývalá manželka vždy jednoduchým trikem. Když otec přijede, matka prohlásí, že dítě nikam nemůže, že mělo ráno horečku a že stůně. Zklamaný muž stojí na prahu a nesmí dál; je to cizí byt, kam nesmí a kde údajně leží „nemocná“. Nakonec se muž otočí a jede dvě stě kilometrů zpátky, aniž dítě viděl. Opakuje se to zprvu každých čtrnáct dní, pak každý měsíc a za celou tu dobu se dítě marně dožaduje tatínka a otec se marně (i u úřadů) dožaduje dcery: profituje jedině ženina pomsta a institucionální omezenost. 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217097
Případné stížnosti se prošetřují léta, obvykle marně. Dítě zatím vyroste v iluzi, že otec o ně nedbá. Úřady v tomto detailním, úzce vymezeném prostoru křečovitě pěstují v rozvedených matkách syndrom Nany, jako se v laboratorních zkumavkách pěstuje plíseň.
3 (Erotický mýtus) I když ponecháme stranou estetické zřetele, existují ještě další a možná přesvědčivější doklady, že Zolova Nana patří mezi literární hrdinky, o nichž doslova platí, že v nás přetrvávají a že jsou nezapomenutelné. Čtenář, i ten nejsčetlejší, i ten nejkultivovanější, zjišťuje, že ho Nana v jistém, ne zrovna nepříjemném smyslu svou existencí zasáhla, infikovala, ale také že mu učarovala, neboť se stala součástí jeho erotické fantazie. Po přečtení knihy se ve čtenářově představivosti usadí tato triumfující děvka jako pudový segment a už navždy – tak jako v hraběti Muffatovi, který je Nanou posedlý – v něm utkví: „zůstane před jeho očima, v jeho těle“. Jak by tedy mohla být zapomenuta! Mezi rokem 1880, kdy Zolův román vychází, a dneškem, kdy se s jeho hrdinkou už stačila seznámit řada generací dychtivých čtenářů, jmenovitě mužů, stala se Nana slavná jako ctnostná Pénelopa a byla nejméně tolikrát citovaná jako nevinná Roxana. Na rozdíl od nich však založila svou slávu a pověst na neřestech kurtizány. Zatímco u obou zmíněných žen lze postihnout něco, co je ctí, totiž 102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217097
citové spojení srdcem a duší, jelikož pohnutky jejich chování tvoří ta nejčistší láska, zde u Nany jde o spojení přízemní a neřestné. Je to spojení s tělem, tělesností, se žlázami, pohlavím, nákazou přecházející do krve, a navíc je to spojení, po němž mužská krev prahne, třebaže často jen tajně a v hlubinách podvědomí. V těchto hlubinách, s nimiž nás poprvé obeznámil Freud, je všechno nezákonné, tím víc však lákavé. Podvědomé děje daly kolem Nany vzniknout erotickému mýtu, takže pouhé čtyři hlásky jejího jména plně zastoupí a nahradí podrobné vysvětlování toho, co je ordinérní krása, ničivá přitažlivost, průhledná rafinovanost, neřestný charakter – všechny tyto dvojznačné ambivalence, a kdykoliv padne její jméno, třeba jen jako pouhé přirovnání, víme dobře, o co nebo o koho jde. Našim dědům, našim otcům i nám samým na celý život předurčila erotické sny. Zhmotnila určité mužské sexuální záliby, zaměření a vkus. Vytvořila trvalý erotický typ, jeden z mnohých, ale u těch, kteří se na ni orientovali, opravdu přešla do krve. Stává se obsahem prvního erotického zážitku pubertálních hochů, když o ní tajně čtou v křesle otcovy knihovny či ve svém pokojíku při baterce, vždy však lačni poznatků z této zahrady zakázaného ovoce, a její obraz, to velké Erotické Imago vykreslené sugestivními a nemilosrdnými slovy, jež člověka zasahují od pasu dolů, tento její Obraz v mnohých zanechal pevně zakotvený vjem a z něho vzniklou představu. V teorii učení, po nedávných objevech etologů, se takovým procesům ustalování říká imprinting, česky 103
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217097