Vyslechnout i druhou stranu, protože jen tak je možné získat přesnější pohled.
4.4.5 Disociální porucha osobnosti Někdo ho (oprávněně) nazve grázlíkem, jiný asociálem. Není to zarputilý zločinec, byť k trestné činnosti nemusí mít nijak daleko. Spíše jej charakterizuje nezájem o prožitky druhých, nezodpovědnost, chybění pocitů viny. Sklon vidět chyby u druhých, ne u sebe. Přestože i s tímto člověkem lze zažít chvíle pohody, nikdy nelze předem odhadnout, jak dlouho potrvají. Věřitelé, výpovědi, exekuce, paragrafy… zdá se, jako by si z toho mnoho nedělal. Žít s ním, to chce pevné nervy, o rodinu se starat bez jeho pomoci a svůj majetek mít oddělený od jeho a dobře zabezpečený. Jeho majetek mu totiž již dávno neříká pane.
4.4.6 Hraniční osobnost „Vztahy k lidem jsou nestálé a povrchní, jednání impulzivní…“ To je zřejmě podstatná charakteristika daného typu. Chovají se tak před manželstvím a „ano“, ať již na radnici, nebo v kostele, je změnit nemůže. Máte-li slabost pro excentrické bouřliváky, pak jste zde na správné adrese. Jen nezapomeňte, že k menu bouřliváctví patří též bourání konvencí o věrnosti, ergo sklon k promiskuitě. Žít s takovým mužem nebo ženou lze za předpokladu, že nepočítáme s jeho pomocí, seriózností a předem rezignujeme na možnost domluvit se. Respektive domluvit se snad možné je, ale domluva zřejmě splněna nebude.
4.4.7 Narcistická osobnost Dotyčný se má prostě rád, nejraději na širém světě a nikdy jinak. Bývá přesvědčen o vlastní mimořádnosti, dokonalosti, talentu. Považuje se za lepšího, než jsou druzí. A kdyby jenom to, byl by to narcismus ještě 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217085
Z praxe Pan X napsal román. Obvyklým dalším krokem je, že autor zašle svůj elaborát do nakladatelství nebo s nabídkou a popisem toho, co vytvořil, obešle několik nakladatelských domů. Pan X ovšem velmi složitým způsobem hledal osobu do určité míry blízkou tehdejšímu prezidentovi republiky. Kdo hledá, najde. To, že s ní měl v minulosti podstatné rozpory a od té doby ji mnoho let neviděl, pominul, snad přesvědčen o svém mimořádném charizma, jemuž odolat nelze. Dotyčnou požádal, aby prezidentovi dílo předala s tím, že „on ani Havel nikdy nepsali pro obyčejné lidi, ale jen pro vyvolené“ a „spisovatel spisovatele pochopí“. Následovalo přání, aby prezident svým vlivem zajistil vydání onoho románu. Na námitku: „Prezident není nakladatel…“, opáčil: „No tak to může vydat v té své nadaci.“
Dětmi se sice dokáže chlubit, ale i tak patří mezi „rodiče v krátkých kalhotách“, mezi ty, kteří na své potomky žárlí, bedlivě si střeží „své“ a nikdy nepochopí obsah rčení: „Největší radost pro učitele je, když ho jeho žáci přerostou.“ Osobnosti tohoto typu bývají křehké, zranitelné. Se sebeobdivem se u nich snoubí snadná zranitelnost, zvýšená citlivost na sebe sama atd. Nabudou-li přesvědčení, že jim někdo ublížil, prahnou po pomstě, a nejen to, dokáží pomstu i realizovat. Zásadou pro soužití s narcistním partnerem je „obdiv stále“. Jeho chyby je nutno přinejmenším slovně přeznačkovat a považovat za pouhé svéráznosti. Nebo to alespoň předstírat. Nelze jej také zatěžovat malichernými starostmi. Mezi ně patří vše, co není jen a výhradně jeho věc. Narcis se nerad podřizuje. Vyžaduje však servis na vysoké úrovni, přičemž nezná vděk ani snahu oplatit stejným.
Osobnostní souvislosti některých krizových partnerských konstelací
vcelku nenápadný. Věří, že je natolik jedinečnou osobností, že může být pochopen a spolupracovat opět jen s vysoce postavenými lidmi a institucemi.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217085
4.4.8 Úzkostná (vyhýbavá) porucha osobnosti Dotyční jsou velmi opatrní a uměření v projevech svých vztahů. Životní situace vnímají úzkostně, přesněji řečeno katastroficky. Bývají tak předurčeni k tomu být „poslem špatných zpráv“. Ostatně pokud zprávy až tak špatné nejsou, oni sami je tak budou vnímat. Úzkost vede ke skepsi a ke snaze být „menší a ještě menší, až budu nejmenší na celém světě“. Rozhodně se nebudou prosazovat. S úzkostným partnerem může být spokojený člověk dominantně ochranitelský, který vezme zodpovědnost do svých rukou, nebo naopak obdobný pesimista, jemuž bude vyhovovat svět zásadně vnímaný černými brýlemi.
4.4.9 Závislá porucha osobnosti Zde jde o trvalé spoléhání na druhé lidi, v daných souvislostech nejčastěji partnera, ale může jít také o rodiče. Dotyčný nechce nebo není schopen řešit i vcelku běžné sociální situace, samozřejmě při dobrém intelektu a bez jazykových či jiných handicapů. Nechce nést za nic zodpovědnost, o nic se nestará. Vše je příliš složité, jde to mimo něj. Ostatně jeho ambice nejsou velké a on to někdo za něj vyřídí. Manželství může fungovat za předpokladu, že protějšek podobný scénář přijme. Někdo to (všechno, co je potřeba) udělat musí a závislý to nebude.
4.4.10 Anankastická porucha osobnosti Projevuje se puntičkářstvím, pedanterií, zaměřením na detaily. Chybí velkorysost v uvažování. Velkým problémem v manželství může být, zda míchat omáčku na plotně zleva doprava nebo zprava doleva. Ohromným problémem pak bývá „kauza nezašroubovaná zubní pasta“. Dotyčný šetří v maličkostech a na penězích „pro radost“ a utíkají mu věci podstatné. Plán, pravidla, organizace mu jsou málem nejmilejší na světě 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217085