velký rozklad
firma podniká dodnes, zatímco podnik Hadleyových, jenž nesl název City Flour Mills, nikoliv. Místní porota totiž sice rozhodla ve prospěch Hadleyových, ale odvolací soud v Londýně její rozhodnutí zvrátil. Případ Hadley versus Baxendale tak podle amerického soudce a právního experta Richarda Posnera zakotvil zásadu, „že pokud je riziko ztráty známo jen jedné ze smluvních stran, není druhá strana zodpovědná za případnou vzniklou ztrátu“.30 O soudci siru Rogeru Cromptonovi, který případ rozhodoval, se později říkalo, že „neuznával představu, že obecné právo se neustálým růstem přizpůsobuje neutuchajícímu přílivu okolností souběžně s tím, jak se společnost vyvíjí“.31 Rozhodně to však už neplatilo pro odvolací soudce, barony Aldersona, Parkea a Martina, kteří – slovy novodobého komentátora – „přetvořili hmotný zákon o náhradě škody za porušení smluvní povinnosti“. Alderson se řídil úvahou, že „jediné okolnosti… s nimiž žalobci obeznámili žalovaného“ při uzavírání smlouvy představovala skutečnost, že jde o mlynáře, kterým se rozbila mlýnská hřídel. Nepadla přitom jediná zmínka o „zvláštních okolnostech“, totiž že mlýn přerušil provoz a opožděné dodání nové hřídele bude mít za následek ztrátu zisku. Navíc bylo (podle Aldersona) „očividné, že v nesmírném počtu případů, kdy mlynáři za běžných okolností posílají rozbité hřídele třetím stranám s pomocí dopravců“, není nutné pozastavovat chod mlýna a nedochází ani ke ztrátě zisku po dobu, kdy je hřídel přepravována, jelikož většina mlynářů má k dispozici náhradní hřídel.32 Ztrátu zisku tudíž nebylo možné započítávat do odhadované škody. 102
Ferguson sazba 13.indd 102
29.1.2016 14:08:40 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216823
právní krajina
Zhruba řečeno, šlo o rozhodnutí, které dalo za pravdu velké firmě na úkor malého podniku, ale o to tady vlastně ani nejde. Vtip je v tom, že zdůvodnění barona Aldersona hezky ilustruje vývoj obecného práva, který tak výstižně popsal lord Goff v případu Kleinwort Benson versus lincolnský městský úřad z roku 1999: „Když soudce řeší případ, který je mu předložen, činí tak na základě vlastního chápání platného práva. To se odvozuje z příslušných zákonů, jsou-li nějaké, a z precedentů obsažených ve zprávách o předchozích soudních usneseních… Při rozhodování případu, který má před sebou, může příležitostně rozšířit obecné právo, je-li to podle jeho názoru v zájmu spravedlnosti, ale obecně platí, že tak činí výhradně tak, aby vyplnil úzké mezery vymezené stávajícími principy a precedenty… To znamená, že musí jednat nejen v souladu s principem precedentů, ale že změna takto učiněná musí být chápána jako rozvinutí, obvykle velmi zdrženlivé, již existující zásady, tak aby se mohla stát organickou součástí obecného práva jako takového. To, čemu [F. W.] Maitland říkal ‚bezešvá síť‘ a co jsem já… nazval ‚mozaikou‘ obecného práva, je tímto postupem neustále upravováno a vylepšováno, přičemž princip precedentů, toto ‚pojivo zákonného principu‘, tomu všemu dodává potřebnou stabilitu.“33 Věřím, že díky tomuto cennému komentáři nahlédneme ryze vývojovou povahu systému obecného práva.34 Právě tato evoluční podstata, nikoli nějaký konkrétní funkční rozdíl v přístupu k investorům či věřitelům, anglickému systému a jeho příbuzným na celém světě poskytla výhodu ve smyslu ekonomického rozvoje. 103
Ferguson sazba 13.indd 103
29.1.2016 14:08:40 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216823
velký rozklad
Nepřátelé právního státu
To bylo kdysi. Jak jsme na tom teď? Jak kvalitní je v praxi současný právní stát na Západě obecně a v anglofonních zemích zvlášť? Z mého pohledu nyní čelí hned čtyřem různým hrozbám. Nejprve si musíme položit povědomou otázku, do jaké míry naše občanské svobody podrylo zajišťování národní bezpečnosti. Tato eroze občanských svobod ve skutečnosti začala skoro před sto lety s vypuknutím první světové války a přijetím vyhlášky o obraně Velké Británie z roku 1914. Debaty o dlouhodobém zadržování lidí podezřelých z terorismu, které se rozproudily po 11. září 2001, nebyly v žádném ohledu nové. Jako bychom měli na vybranou buď porušení principu habeas corpus, nebo stovky mrtvol. Druhou, zcela očividnou hrozbu představuje pronikání evropského – převážně občanského – práva do anglického právního systému, zejména pak dalekosáhlé důsledky začlenění Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1953 do anglického práva. Můžeme to chápat jako Napoleonovu pomstu – nenápadné „pofranšťování“ obecného práva. Třetí hrozbou je rostoucí složitost (a ledabylost) právních norem, která v důsledku šíření politické mánie pro co nejsložitější regulaci představuje závažný problém na obou březích Atlantiku. Souhlasím s americkým právním kritikem Philipem K. Howardem, že potřebujeme „jarní úklid soudního sektoru“ zaměřený na zastaralé zákony a rutinní zařazování 104
Ferguson sazba 13.indd 104
29.1.2016 14:08:40 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216823