Lidé trpící touto poruchou mohou riskovat ztrátu svého zaměstnání, to, že se velmi zadluží, budou lhát nebo porušovat zákon, aby získali peníze či unikli placení dluhů. Postižení popisují intenzivní puzení ke hře, které lze těžko ovládnout, spolu se zaujetím myšlenkami a představami o hraní a okolnostech, jež tuto činnost doprovázejí. Toto zaujetí a puzení se často zvyšuje v období, kdy je život stresující. K diagnostickým vodítkům patří trvale se opakující hráčství, které pokračuje a často i vzrůstá navzdory nepříznivým sociálním důsledkům, jako je zchudnutí, narušené rodinné vztahy a rozkol osobního života. Patologické hráčství bychom měli rozlišovat od: hráčství a sázení (časté hraní pro vzrušení nebo jako pokus vyhrát peníze: lidé této kategorie budou svůj zvyk pravděpodobně držet na uzdě, když budou muset čelit těžkým ztrátám nebo jiným nepříznivým důsledkům); nadměrného hráčství u manických pacientů; hráčství u sociopatických osobností (u těchto jedinců se vyskytuje širší trvalá porucha sociálního chování, která se projevuje agresivními činy nebo jinak výraznými projevy nedostatku zájmu o jiné osoby a jejich city). Nešpor (1999, 2011) dodává, že pokud typický patologický hráč páchá trestnou činnost, dopustí se jí až poté, co se stal patologickým hráčem. Sociopatická osobnost se trestné činnosti zpravidla dopouští ještě před tím, než začne intenzivně hazardně hrát. Patologické hráčství je definováno různými zdroji (MKN-10, DSM-IV, SOGS aj.) odlišně. Nejpřesnější diagnostický model nabízí na příkladu internetu patrně Griffiths (2006). Patologické hráčství se dle autora projevuje následujícími znaky: Salience – aktivita stane nejdůležitější aktivitou v jedincově životě a dominuje myšlení (zaobírání se internetem), pocitům (bažení) a chování (deteriorizace sociálního jednání). Změna nálad – subjektivní zážitky, které jsou popisovány jako důsledek vystavení se internetu (pocity vzrušení, stav flow nebo paradoxně uklidňující pocity úniku a znecitlivění). Tolerance – proces, kdy dochází ke zvýšení potřeby časové a obsahové expozice k dosažení původního efektu. Abstinenční příznaky – nepříjemné pocity a/nebo fyzické důsledky náhlého snížení nebo přerušení expozice internetu (podrážděnost, náladovost). Konflikt – konflikty mezi závislým a blízkými osobami (interpersonální konflikty), konflikty s jinými aktivitami (zaměstnání, společenský život, koníčky a zájmy) nebo intrapsychické konflikty v samotném uživateli (ztráta kontroly) plynoucí z aktivity. Rekurence – relapsy, kdy se mohou původní vzorce jednání navrátit i po mnohaleté přestávce na stejné nebo dokonce vyšší úrovni.
——— 98 ———————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216819
Tab. 11 Porovnání definic patologického hráčství a závislosti Patologické hráčství
Životní styl
Nešpor (2011) poznamenává, že patologické hráčství, ačkoli není závislostí v pravém slova smyslu, má se závislostmi mnoho společných rysů, a v dílčích aspektech porovnává definice patologického hráčství a závislosti (viz tabulka 11).
Závislost na návykových látkách
Časté opakované epizody hráčství dominují Postupné zanedbávání jiných potěšení nebo v životě na úkor sociálních, materiálních, ro- zájmů ve prospěch užívané psychoaktivní látdinných a pracovních hodnot a závazků. ky a zvýšené množství času k získání či užívání látky nebo zotavení se z jejího účinku. Postižení popisují intenzivní puzení ke hře, kte- Silná touha či pocit puzení užívat látku; potíže ré lze těžko ovládnout, spolu se zaujetím myš- v kontrole užívání látky, a to pokud jde o začálenkami a představami o hraní a okolnostech, tek a ukončení užívání nebo o množství látky. jež tuto činnost doprovázejí. Trvale se opakující hráčství, které pokračuje Pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně a často i vzrůstá přes nepříznivé sociální dů- škodlivých následků. sledky, jako je zchudnutí, narušené rodinné vztahy a rozpad osobního života.
Zdroj: Nešpor, 2011, s. 31.
Příčiny vzniku patologického hráčství a vývoj závislosti na hře
Na vzniku chorobné závislosti na hře se mohou podílet zejména následující faktory (Smolík, 1996; Vágnerová, 1999, 2014): stresová situace, která zvyšuje riziko únikové aktivity (v tomto případě hraní); nabídka hry jako spouštěcí podnět, například ve formě hracích automatů, hráčské party; osobnostní vlastnosti, které představují jakousi obecnou predispozici k hráčství (extroverze, menší zábrany, narcistické rysy, absence spolehlivého vztahu, nedostatek empatie a nedůvěra). Závislost na hře vzniká a vyvíjí se ve třech fázích (Mühlpachr, 1998): Fáze výher. Občasné hraní s fantazií o vysoké výhře, přehnaný optimismus, zvyšování sázek, zvyšování frekvence hraní, přechod k osamělé hře, chlubení se neskutečnými výhrami. Fáze prohrávání. V této fázi už jde o patologické hráčství, neschopnost přestat s hrou, ztrátu kontroly nad svým chováním, skrývání hry před rodinou, půjčování peněz, odklady splátek dluhů, neklid, podrážděnost, uzavřenost, zanedbávání zdraví, problémy v rodině, v zaměstnání. ——————————————— 99 ———
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216819
Fáze zoufalství. Odcizení rodiny, přátel, popírání vlastní odpovědnosti, obviňování druhých, trestná činnost, rozpad rodiny, úvahy o sebevraždě, suicidiální pokusy. Poslední dva příznaky bývají někdy vyčleněny jako samostatná čtvrtá fáze závislosti – fáze beznaděje.
Ohrožení zdraví
Mezi nejvýraznější rizika patologického hráčství pro tělesné zdraví patří: Ohrožení srdce. Většina patologických hráčů jsou muži, u nichž je vyšší riziko srdečních chorob než u žen i za normálních okolností. Patologické hráčství toto riziko ještě zvyšuje. Příčinou je zpravidla stres spojený s hrou, související chaotický způsob života a dlouhotrvající vyčerpání. Nebezpečí zhoršení nemocí souvisejících se stresem: vysoký krevní tlak, vředová choroba žaludku a dvanáctníku, střevní nemoci, cukrovka. Vyšší nebezpečí uvedených chorob a různých duševních problémů je také u příbuzných, protože i oni bývají vystaveni nadměrnému a dlouhotrvajícímu stresu. Bolestivé potíže v oblasti krční a bederní páteře, a to v důsledku mnoha hodin strávených sezením u hracích automatů s přidruženým stresem. Zaujetí hrou u patologických hráčů zpravidla dříve či později přináší zanedbávání péče o zdraví. U hráčů se často můžeme setkat s opomíjenými a neléčenými nemocemi (např. chrupu). Zanedbávání výživy, často jednostranná výživa, nezdravé jídlo, alkohol, kouření. Zvýšené riziko zdravotních problémů způsobených alkoholem, tabákem a jinými návykovými látkami (podrobněji viz Nešpor, Csémy, 2007).
Léčba patologického hráčství
Léčba patologického hráčství se zpravidla zahajuje až ve chvíli, kdy gambler projeví ochotu a zájem ji podstoupit. Jejím cílem je úplná abstinence. Doba ústavní léčby se pohybuje od tří týdnů do tří měsíců v závislosti na zařízení, v němž probíhá (zpravidla psychiatrické zařízení) a s přihlédnutím k případným dalším psychickým i fyzickým poškozením doprovázejícím patologické hazardní hráčství (Svoboda, 2003). V průběhu hospitalizace se gambler postupně seznamuje se svou chorobou, uvědomuje si a přijímá problémy, které mu způsobila hra. S pomocí terapeuta se učí uspořádat své finanční záležitosti, poznávat sám sebe a učí se novým technikám, jak se vyhnout pokušení znovu hrát. Doba hospitalizace je vyplněna takovými technikami a sociálním výcvikem, jako jsou například psychodrama, arteterapie, nácvik sociálních dovedností, změna životního stylu, jóga, komunikační dovednosti, postupy při hledání zaměstnání, které jsou nezbytnou nutností pro další život gamblera. Důležitá je ale i podpora rodiny
——— 100 ———————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216819