Walter Laqueur: Putin
a putinismus
Dále existují „kandidáti“ politbyra – nejsou plnoprávnými členy, ale velmi pravděpodobně povýší. Nejvýš jsou na tomto seznamu tito muži: Sergej Šojgu, současný ministr obrany. Pochází z Tuvy, což je malá asijská autonomní republika, která se stala součástí Sovětského svazu, z rodiny tamní nomenklatu ry; jeho otec byl vicepremiérem. Má vynikající komunikační schopnosti, podle průzkumů veřejného mínění je vedle Putina nejpopulárnějším ruským politikem. Igor Šuvalov, který prošel řadou vysokých vládních funkcí a byl jedním z Putinových ekonomických poradců. Alexej Kudrin je bývalý ministr financí a zná Putina z doby, kdy oba pracovali v Petrohradě. Arkadij Rotenberg, Putinův partner z bojových umění. Má černý pás karate a s malou pomocí se domohl majetku v ropném a plynovém průmyslu. Ališer Usmanov, jehož zázemím je hutnictví, zejména ocelářský průmysl. Roman Abramovič, jehož není potřeba znovu představovat. „Politbyro“ je – tedy pokud skutečně existuje – zcela neoficiální instituce. Jeho členové se nikdy nechlubí svým „členstvím“, naopak až na Abramoviče se snaží co možná držet mimo dosah reflektorů. Někteří byli povýšeni, jiní sesazeni, jak je v takových vnitřních kruzích nevyhnutelné. 102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216775
2. Kdo vládne Rusku?
Ale o ty, kteří do skupiny patří, bylo dobře postaráno a málokdy byli opuštěni. Fascinující je sledovat proces rehabilitace Čeky a KGB. Obráncům Ruska se to jeví tak, že glasnosť vedla k démonizaci lidí, kteří sloužili jako „meč a štít“ komunismu a sovětského režimu. Byli odpovědní za čistky – za miliony lidí poslaných do gulagu a statisíce zavražděných. To však bylo nespravedlivé, protože mezi oběťmi byli i někteří z dvaceti tisíc čekistů. To je historický fakt; čistky a masové vraždění třicátých let byla Stalinova myšlenka, neinicioval je NKVD. Ale zabíjeli příslušníci a Stalin už byl také částečně rehabilitován. Jak Putin při různých příležitostech řekl, byl Stalin kontroverzní postava. A někteří Putinovi podřízení stavějí Stalina do ještě lepšího světla. Tato démonizace však netrvala dlouho. Rehabilitace začala za Jelcina v projevu z roku 1997, v němž oznámil, že se každý rok 20. prosince bude slavit „Den čekistů“. Knihy a filmy, jež obnoví dobré jméno Čeky/NKVD/KGB, měly dostat ceny. Za Putina se z těchto menších opatření stal kult orgánů státní bezpečnosti. Ti, kdo v nich sloužili, se stali „novou šlechtou“; byli nezkorumpovatelní, protože je nemotivoval hmotný zisk, nýbrž idealismus. Někteří z lidí, kteří se na této rehabilitaci podíleli, zašli ještě dál a dělají z těch, kdo působí v orgánech, moderní světce. Hlavní role se v této kampani chopila pravoslavná církev: jednou z jejích hlavních snah je záruka „duchovní obrany“. Nový šéf KGB/FSB dostal jeden z nejvyšších řádů pravoslavné církve pojmenovaný po Dmitriji Donském, národním hrdinovi, z něhož se nedávno také stal světec. 103
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216775
Walter Laqueur: Putin
a putinismus
Dmitrij Donský byl ovšem aspoň historická postava, bojoval s Mongoly a Tatary a zvítězil ve slavné bitvě na Kulikově poli, kdežto Ilja Muromec, jenž se stal jakýmsi svatým patronem ruských „orgánů“, patří do říše legend a lidové kultury. Je to velký hrdina, bohatýr, svedl nesčetné bitvy a také se z něj stal světec. Tato spolupráce církve a státu v policejní práci a špionáži, založená na propracovaném ideologickém opodstatnění, jde mnohem dál než za carských dob. Tehdy byla Ochranka pokládána za nutnou, dokonce životně potřebnou součást ochrany režimu, ale dělala svou práci ve skrytu. Její příslušníky nikdo neoslavoval. Za samozřejmé se pokládalo, že žádné ospravedlňování její práce není zapotřebí a žádná publicita není žádoucí. Otázky týkající se identity lidí, kteří vládnou Rusku, musejí v současné době zůstat bez odpovědi. Putinismus je autoritativní režim, jenž reprezentuje zájmy několika skupin v ruské společnosti. Často citovaná struktura „mocenské vertikály“ prostě znamená, že se rozkazy předávají odshora dolů; bylo by to samozřejmé prohlášení, kdyby někdy nějaké padlo. Identita nejvyššího vůdce může být vedlejší. Kdyby byl Jelcin nejmenoval Putina, byl by na jeho místě někdo se zhruba podobným původem. Nemá neomezenou moc. Znovu existuje kult vůdce a od cílů glasnosti a perestrojky se zjevně ustoupilo. Synonymem takového ústupu je „svrchovaná demokracie“ – nejde o celkové ustoupení, ale o ustoupení podstatné a významné. Znamená to, že země není a možná ani nikdy nebude připravena na demokracii západního typu. V každém případě to není politický 104
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216775