4 Soudnictví ve věcech mládeže
Na náš stát byl řadu let vyvíjen jak na místní, tak i nadnárodní úrovni tlak na vznik justice pro mladistvé. Například v mezinárodní Úmluvě o právech dítěte, kterou Československá federativní republika přijala v roce 1991, se v článku 40 říká: „Dítě v konfliktu se zákonem má právo na zacházení, které podporuje jeho smysl pro důstojnost a čest a bere ohled na jeho věk s cílem znovuzačlenění do společnosti. Dítěti se má dostat základních záruk a zákonné i jiné pomoci při obhajobě. Soudní jednání a umístění bude pokud možno vyloučeno.“ Tomuto požadavku Česká republika vyhověla a vytvořila speciální zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), který nabyl účinnosti od 1. 1. 2004. Neznamená to však, že by problematika trestní odpovědnosti nebyla do této doby nikde upravena; řídila se platným trestním zákoníkem. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže pracuje s pojmem děti (0–15 let) a mladiství (15–18 let). Zajišťuje tedy péči o osoby, které v době spáchání činu nepřekročily osmnáctý rok věku života. Rozdělení na děti a mladistvé nezná například Úmluva o právech dítěte, zákon o sociálně-právní ochraně dětí či občanský zákoník. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže osobám mladším 15 let nepřiznává trestní odpovědnost. Výjimka může nastat i u mladistvé osoby (15–18 let), která v době spáchání činu nedosáhla rozumové, mravní vyspělosti a z tohoto důvodu nemohla rozpoznat jeho protiprávnost či ovládat své jednání a není za [ 98 ]
zak s problemovym chovanim.indd 98
08/02/2016 12:13:11 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216575
Soudnictví ve věcech mládeže
tento čin trestně odpovědná. Trestný čin spáchaný mladistvým se nazývá provinění a jeho posouzení se řídí dle platného trestního zákoníku. Ihned po sdělení obvinění musí mít mladistvý ustanoveného obhájce, který může podávat návrhy, žádosti, opravné prostředky i proti vůli mladistvého. Do procesu se též okamžitě zapojuje orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Soud pro mládež musí pro účely řízení požádat OSPOD o přešetření poměrů, ve kterých mladistvý vyrůstal, a podání informací, jak se choval před spácháním provinění. OSPOD má povinnost vypracovat soudu pro mládež zprávu o osobních, rodinných a sociálních poměrech mladistvého a jeho aktuální životní situaci (více je zmíněno v části 3). Orgány činnými dle tohoto zákona jsou policejní orgány, státní zástupci, soudy pro mládež a další spolupracující instituce jako například OSPOD, probační a mediační služba. Řízení před soudem se řídí místní příslušností (dle trvalého bydliště), ale pokud to vyžaduje zájem mladistvého, může být jinde, vždy však u speciálních soudů pro mládež (jde o specializované soudce obecných soudů). Všechny zúčastněné orgány (policejní orgány, státní zástupce, soudci, pracovníci probační a mediační služby i sociální kurátor) musejí mít zvláštní průpravu pro zacházení s mládeží.
4.1 Řízení ve věcech mladistvých Pokud soudce pro mládež shledá vinu mladistvého, neukládá mu trest, ale opatření. Mladistvému je možné nařídit tři druhy opatření, a to výchovná opatření, ochranná a trestní.
4.1.1 Výchovná opatření Výchovná opatření mohou být ukládána samostatně či vedle jiného ochranného či trestního opatření, a to maximálně na dobu tří let. Cílem [ 99 ]
zak s problemovym chovanim.indd 99
08/02/2016 12:13:11 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216575
Žák s problémovým chováním: cesta institucionální pomoci
je usměrnit způsob života mladistvého a podpořit jeho pozitivní výchovu. Mezi výchovná opatření náleží dohled probačního úředníka; nařízení probačního programu; nařízení výchovné povinnosti či výchovného omezení a napomenutí s výstrahou. Dohled probačního úředníka spočívá v tom, že pravidelně sleduje chování mladistvého v rodině. Mladistvý je povinen spolupracovat s probačním pracovníkem dle vytvořeného probačního plánu, dostavit se k probačnímu úředníkovi ve stanovených lhůtách a informovat ho o svém pobytu, zaměstnání, dodržování uložených výchovných omezení nebo jiných důležitých okolnostech pro výkon dohledu. Probačnímu pracovníkovi musí též umožnit vstup do prostor, kde bydlí. Mladistvému může soud nařídit účast na probačním programu. Jeho součástí může být sociální výcvik; psychologické poradenství; terapeutický program; program zahrnující obecně prospěšnou činnost; programy vhodné pro rozvíjení sociálních dovedností mladistvého (vzdělávací, doškolovací, rekvalifikační programy). Cílem probačního programu je naučit mladistvého takovému chování, které by bylo v souladu se zákonem, podpořit jeho vhodné sociální zázemí a urovnat vztahy mezi mladistvým a poškozeným. Probační programy musí vždy schválit ministr spravedlnosti. Výchovná povinnost spočívá například v nařízení bydlet s rodičem či jiným dospělým, který je odpovědný za výchovu mladistvého; zaplatit jednorázově či ve splátkách přiměřenou peněžitou částku, ale pouze v případě, kdy soud ví, že částka bude uhrazena z peněžitých prostředků, s nimiž smí mladistvý samostatně nakládat; vykonat bezplatně ve volném čase obecně prospěšnou činnost, která nesmí u mladistvého narušit přípravu na výkon budoucího povolání (max. čtyři hodiny denně, osmnáct hodin týdně, celkem šedesát hodin); usilovat o vyrovnání s poškozeným; nahradit dle svých sil škodu způsobenou proviněním či jinak přispět k odstranění následku provinění; pokud je mladistvý závislý na návykových látkách, může soud nařídit léčení závislosti, avšak nejde o ochranné léčení ani o zabezpečovací detenci dle trestního zákona. Soud může též v rámci výchovné [ 100 ]
zak s problemovym chovanim.indd 100
08/02/2016 12:13:11 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216575