Skip to main content

Žijte bez diety (Ukázka, strana 99)

Page 1

mírnil příznaky našich nemocí, aby mu při vyšetřeních vycházela lepší čísla, zatímco naše zdraví ve skutečnosti rok za rokem chátrá. Jestliže potřebujeme léky, které zakamuflují naše zdravotní problémy, znamená to, že nejsme zdraví. Přitom k těmto chronickým potížím vůbec nemusí dojít, a i když už k nim došlo, dá se jejich vývoj zvrátit dříve, než bude pozdě. V dalších kapitolách se dozvíme podrobnosti o tématu, které bychom měli všichni dokonale znát: o výživě.

MAKROŽIVINY A MIKROŽIVINY Potrava nám dodává kalorie (energii) a živiny. Mezi čtyři makroživiny patří tuk, sacharidy, bílkoviny a voda. Také voda, která žádné kalorie neobsahuje, je považována za makroživinu, protože tělo jí pro vlastní přežití vyžaduje relativně velké množství – tedy „makro“ množství. Každá potravina obsahuje určitou kombinaci těchto tří makroživin s obsahem kalorií. Spolu s makroživinami přijímáme kalorie, kterými tělu dodáváme energii a podporujeme jeho růst. Pokud ovšem jíme příliš mnoho makroživin, jíme také příliš mnoho kalorií, což vede k růstu tělesné hmotnosti, chronickým zdravotním potížím a předčasné smrti. Pokud vaše strava neobsahuje příliš mnoho kalorií, existuje velmi široké rozmezí množství makroživin, které můžete zkonzumovat. Jinými slovy to znamená, že správně nastavená strava, v rámci které váš organismus získá 15 % kalorií formou tuků, může být zdravá stejně jako ta, u které těchto kalorií z tuku získáte 30 %. Abyste zhubli a uzdravili se, musíte přijímat méně tuků, méně sacharidů a méně bílkovin. To znamená, že musíte snížit svůj celkový kalorický příjem. Tajemství zmenšení kalorického příjmu ovšem nespočívá v počítání ani v tom, že si budete dělat starosti, v jaké podobě kalorie přijímáte. Takhle úspěch nikdy nezaznamenáte. Když se zaměříte na přesné počítání kalorií v každém jídle, zapomenete na mnohem důležitější aspekt lidské výživy: je třeba zároveň dodat tělu všechny potřebné makroživiny v dostatečném (nikoliv nadbytečném) množství a získat dostatek mikroživin. Mikroživiny, mezi něž patří vitaminy, minerály, vláknina a fytochemikálie, podporují činnost chemických faktorů, které jsou nezbytné pro zdraví i samotný život. Je jich přitom potřeba jen malé množství a neobsahují žádné kalorie. Vitaminy jsou organické sloučeniny, které živočichové nedovedou syntetizovat, ovšem pro normální činnost buněk jsou nezbytné. Vitaminy dělíme na rozpustné ve vodě nebo rozpustné v tuku. Ze třinácti dosud známých vitaminů jsou čtyři rozpustné v tuku (vitaminy A, D, E a K)

|  103 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216333


a devět rozpustných ve vodě (osm vitaminů B a vitamin C). Vitaminy rozpustné ve vodě se snadněji rozpouštějí ve vodě a obecně platí, že je tělo snadno vylučuje. Protože je organismus jen těžko uchovává, potřebuje je přijímat pravidelně a v dostatečném množství. Lidské tělo potřebuje alespoň šestnáct minerálů. S minerály je to ovšem komplikované, protože rozmezí, kolik jich organismus potřebuje, je poměrně úzké. Příliš mnoho i příliš málo prvků, jako je železo, selen, měď nebo zinek, může organismu uškodit, někdy i docela vážně. Nadměrnou konzumací červeného masa můžete organismus zaplavit potenciálně nebezpečnými dávkami železa a mědi,2 přičemž zároveň platí, že standardní americká dieta je jinak velmi chudá na většinu životně důležitých mikroživin. Proto je tolik důležité znát optimální dávku minerálů a dodržovat ji. Nejbezpečnější a nejjistější způsob, jak přijmout adekvátní množství vitaminů a minerálů, spočívá v konzumaci rostlinné stravy v přirozené podobě, obzvláště barevné zeleniny bohaté na živiny, jako je brokolice, jarní cibule a rajčata. Když antropoložka Katharine Miltonová zkoumala stravovací návyky čtyř odlišných druhů opic, zjistila, že každý z nich konzumoval zhruba desetinásobek doporučené denní dávky vitaminu C a asi čtyřnásobné množství doporučeného denního příjmu hořčíku a draslíku. Opice zároveň také konzumovaly mnohem větší množství esenciální omega-3 mastné kyseliny ALA.3 Stravu primátů tvoří hlavně různorodá rostlinná strava plná mikroživin a fytochemikálií, které je chrání před nemocemi, a proto se také těší skvělému zdraví a dožívají se vysokého věku. Naše potřeba živin ani funkce trávicího systému se z fyziologického hlediska od těchto velkých primátů v ničem neliší; také my potřebujeme stravu plnou živin, kterou nám nabízí pouze barevná zelenina. Jenže většina lidí ve Spojených státech jí barevnou zeleninu jen zřídka a v malém množství, což je také hlavní důvod strmého nárůstu rakoviny a nemocí způsobených poruchami autoimunity, ke kterému v posledních sto letech došlo. Nutritariánská výživa je také charakteristická tím, jak se vyhýbá cukrům a sladidlům, bílé mouce, rafinovaným olejům a veškerým upraveným potravinám. S těmito potravinami si náš organismus neumí správně poradit a jejich konzumace je spojována se vznikem rakoviny. Díky možnostem, které nabízí moderní chladicí a dopravní systémy, dnes máme celoroční přístup k těm nejzdravějším a nejvýživnějším potravinám, které naše planeta dovede vyprodukovat. Díky tomu máme na rozdíl od minulých generací jedinečnou možnost stravovat se skutečně zdravě. Více než deset tisíc vědeckých studií provedených v posledních padesáti letech dokázalo, jaké jsou výhody stravy založené na rostlinných, výživných a přirozených potravinách. Mějte na paměti především následující skutečnosti:

104  |  Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216333


PŘÍMÉ SVĚDECTVÍ Paní McKinleyová přešla na nutritariánský životní styl, který jí pomohl identifikovat – a překonat – příčiny úzkosti, kterou v souvislosti s jídlem pociťovala. Dnes si ho dovede konečně vychutnat naplno. PŘEDTÍM: 70 kg POTOM: 55 kg Ačkoliv je mi teprve dvacet šest let, mohu s jistotou tvrdit, že díky nutritariánství opět mohu žít vlastní život. Než jsem objevila myšlenky dr. Fuhrmana, především jeho rovnici zdraví, ovládal celý můj život strach z jídla, provázející návaly přejídání a držení diet, postupné přibírání a zhoršování zdravotního stavu. Snažila jsem se držet jednu dietu za druhou, moje váha neustále kolísala, chuť na nezdravé potraviny se vymykala kontrole a nastupovaly pocity viny a selhání. Život se mi rozpadal pod rukama. Doslova několik let jsem strávila s poznámkovým blokem v ruce, do kterého jsem si zapisovala všechno, co jsem snědla. Na nutritariánský životní styl dr. Fuhrmana jsem přešla ve velmi těžkém životním období. Dvakrát jsem potratila a mojí matce po několika letech, kdy se kvůli cukrovce stravovala vysoce bílkovinnou stravou, lékaři zjistili vážné poškození ledvin. Napřed jsem byla k nutritariánství skeptická, ale jak jsem obracela stranu za stranou, začalo mi bušit srdce. Tento výživový plán byl podložen tisícovkami vědeckých výzkumů. Lidé, kteří se takto stravovali, se dokázali vyléčit z mnoha potíží – ať už šlo o poruchy imunity, cukrovky nebo problémy se srdcem. Poprvé v životě jsem neztratila naději a nevzdala to. Dnes už netrpím palčivými bolestmi křečových žil v lýtku, chronickou anémií, syndromem neklidných nohou, nespavostí, příznaky syndromu dráždivého tračníku, výkyvy nálad a depresemi, migrénou, nemám špatnou pleť, pocit sucha v ústech ani popraskanou kůži. Dnes žiji normální, vyvážený život. K vlastnímu tělu přistupuji s láskou. Pochopila jsem totiž, že zdraví v podstatě není nic jiného než výsledek výživy a životního stylu. Největší radost mám ovšem z toho, že moje matka už nedokázala přehlížet mé nadšení a vrhla se na nutritariánství. Matka je obyčejná žena z venkova, která miluje typickou středozápadní stravu, kvůli které ovšem také trpěla posledních více než patnáct let cukrovkou. Na nutritariánství přešla na podzim minulého roku a je dokonale spokojená. Společně postupujeme k cíli, který jsme si vytkly – do konce tohoto roku chceme vysadit všechny léky!

|  105 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216333


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Žijte bez diety (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu