98 Lekce 13: Věty s částicí/spojkou quīn
5. Ecce ego sto prope fontem aquae, et filiae habitatorum huius civitatis egredientur ad hauriendam aquam. Igitur puella cui ego dixero: Inclina hydriam tuam ut bibam, et illa responderit: Bibe, quin227 et camelis tuis dabo potum, ipsa est, quam praeparasti servo tuo Isaac. Gn 24,13–14 6. Extollens vocem quaedam mulier de turba, dixit: Beatus venter qui te portavit, et ubera quae suxisti. At Iesus ait illi: Quinimmo beati, qui audiunt verbum Dei, et custodiunt illud. L 11,27–28 7. Re quidem vera non est dubium quin in labore humano vis ethica insit, quae sine ullis ambagibus proxime cum hoc connectitur quod is qui opus facit, est persona, subiectum conscium et liberum, id est subiectum de se ipso deliberans. LE 6 8. Christiana confessio Iesu, unius Salvatoris, adfirmat totam lucem Dei in Ipso centrum ponere, in eius « vita luminosa », in qua et origo et consummatio historiae revelantur. Nulla habetur humana experientia, nullum itinerarium hominis ad Deum, quin hac luce excipi, illuminari et purificari possit. Quo christianus in apertum circulum lucis Christi magis immergitur, eo magis idoneus est ad intellegendum et comitandum cuiusque hominis iter ad Deum. Franciscus, litt. enc. Lumen fidei (2013), 30–31
Expedit iterum legere sententias B.5.4, B.5.5.
227
V ČEP neodpovídá tomuto slovu nic; BKral má Pí, také i tvé velbloudy napojím.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216297
99
LEKCE 14: SOUŘADNÉ SPOJOVÁNÍ A HYPERSYNTAX srov. QK-S § 97
Souřadicí spojky vyjadřují jeden z těchto poměrů: slučovací A + B, odporovací A × B, vylučovací „nebo“ A ~ B, stupňovací A ┌┘ B, důsledkový A ⇒ B, důvodový A ⇐ B, vysvětlovací A ⇔ B, kontrastně konfrontační A > < B ap. Přitom A, B jsou a) větné členy (pater māterque; pānem vel vīnum), b) věty (hlavní: Mater annuit, sed pater vetuit; i vedlejší: Scio quia abiit et (quia) non se sperat reversurum), c) A je větný člen, B je věta nebo naopak (srov. praestat mihi magis mori quam ut ....), d) větné celky nebo dokonce odstavce: vytváření celků nadvětných, hypersyntaktických. S většinou souřadicích spojek jsme se už setkali; nyní půjde o jejich systematické zopakování. 1. Jak je vidět i v češtině, mezi souřadně spojenými jednotkami může být poměr: a) slučovací (+) et, ac, atque, -que : a, i nec, neque (po záporu) : ani, a ne příklonné228 quoque : také korelativní cum ... tum : jak (jeden) ... tak (druhý) v pokleslé platnosti autem, vērō : (dosl. však) pak „přitom, zároveň, stejně tak“: ūnā, simul; pariter et : rovněž i / také × pariter ac/atque : stejně jako haud secus : nejinak; praetereā : kromě toho Pozn. Item používala zejména střv. L ve výčtech; odtud angl. item [aɩtəm] : položka, bod ap. Pokud české Také na začátku věty může způsobit nejasnost,229 je lépe zvolit Dále ... . Repertoár spojek je třeba doplnit o asyndeton (spojování beze spojek); příklad viz Lekce 1 – dodatek: Týž pád dvakrát ... (příklad z komentářů k Tacitovi). Slučovací poměr mezi výrazy připojenými beze spojky není nutný, ale je nejčastější.
b) odporovací (×) sed, at, autem, vērō : ale, avšak attamen : přece však aliōquī(n) : jinak
228 229
„Přiklání se“ ve větě k prvnímu slovu/celku s přízvukem a klade se až za něj, vlastní přízvuk nemá: tū quoque aberās : i ty jsi byl nepřítomen; tu vērō/autem aberās : ty jsi však nebyl přítomen. Srov. níže ukázku 13 Item Armēnī crēdunt ...: platí „Také“ k celé větě/souvětí, nebo jen k prvnímu výrazu?
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216297
100 Lekce 14: Souřadné spojování a hypersyntax
korelativní quidem230 (/equidem/ecquidem) ... sed/vērō/autem (nejč. quidem ... vērō ) : sice ... ale; signál dvojčlennosti quidem dobře poslouží pro orientaci v souvětí, ale nemusí se vždy překládat et jako v češtině i v platnosti „ale“: Ait: Eō, domine, et nōn īvit (at)tamen : zato, naproti tomu nihilō minus / nihilōminus : nicméně contrā, ē contrāriō, ex adversō, alterā ex parte, vice versā : naopak, na druhé straně reāpse, rē vērā / rēvērā, dē factō : ve skutečnosti231 Pozn. Spojka/částice at bývá na pozicích, kde se střídá mluvčí (Řekla mu ... A on ...) nebo téma (Ona byla krásná ... a oni ...), popř. začíná věta s překvapivým obsahem. Někdy lze bez násilí vyjádřit odporovací poměr (Ale ...), celkově však vhodnost (ne)překládání posuzujeme podle kontextu. Podobně i další „odporovací“ spojky, pokud spíš jen připojují další větu, další část textu, vyjadřujeme oslabeným překladem: vērō : („však“) pak.
c) vylučovací (~) aut, vel, sīve, seu : nebo různá korelativa:232 aut ... aut, vel ... vel, sīve ... sīve, seu ... seu233 : buď ... nebo alius ... alius, alter ... alter : jeden ... druhý aliter ... aliter, aliās ... aliās : jinak ... jinak alibi ... alibi : tam ... tam hinc ... illinc : odtud ... odtamtud, z jedné strany ... z druhé strany, aliquandō ... aliquandō : někdy ... někdy/jindy cum ... tum : jak ... tak O dvojici hic ... ille srov. QK-T 54,5 pozn. 2. NZ Vulg. mívá často Aut... uvádějící další řečnickou otázku, další argument ap.; spojka/částice je tu pozůstatkem myšleného Nebo (jak bych vám to ještě řekl): ... . Překládat lze i na základě funkce (tj. že uvádí něco dalšího) A ... .
d) stupňovací (┌┘) immō (vērō) : ba, quīn (et/etiam/potius/immo) : ba (dokonce), neque vērō, nē quidem (po záporu) : ba ani, dokonce ani kolelativní nōn sōlum ... sed etiam (/etiam vērō) : nejen ... ale i e) důvodový (⇐) nam, namque : neboť; o dalších výrazech srov. sub g f) důsledkový (⇒) itaque, ideō, idcircō, igitur, ergō, unde, inde, exinde, exin, exim, prōinde, quōcircā, quod, quodsī : a tak, (a) tedy, (tudíž, pročež,) (a) proto Poměr mezi souřadně spojenými jednotkami je tedy věcí významu; jeho základní typy jsou formálně signalizovány typickými spojkami, ale málokterá má ve všech svých užitích jediný význam. Nověji se uvažuje i o dalších poměrech, zvláště mezi částmi textu (větné celky, výrazy dodatečně připojené, předeslané, vytčené, vložené). Při vyjadřování těchto poměrů se uplatňují nejen spojky, 230 231 232 233
Kontrolní otázka: může to být tvar zájmena? Odporovací platnost těchto výrazů je mnohdy implicitní; zakládá se na kontextech jako zdá se ..., (ale) ve skutečnosti ... Platnost leckterého z těchto korelativ by bylo lze chápat i jako slučovací. V některých textech se spojky kladou i asymetricky, třeba sīve ... seu (srov. pozn. 152).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216297