celá neoficiální mytologie týkající se sexuální zdatnosti černochů. iv. TŘÍDNÍ NADŘAZENOST. Mezi intelektuály z vyšších a středních tříd se vyskytuje pouze v transponované podobě – tedy jako víra v nadřazenost proletariátu. Zde opět funguje nesmírný tlak veřejného mínění uvnitř inteligence. Nacionalistické pouto k proletariátu a ta nejhorší teoretická nenávist k buržoazii mohou v každodenním životě existovat a často také existují vedle obyčejného snobství. v. PACIFISMUS. Většina pacifistů buď patří k obskurním náboženským sektám, nebo jsou to prostě lidumilové, kterým se příčí brát někomu život a raději nepřemýšlejí dál. Existuje však menšina intelektuálních pacifistů, jejichž skutečným, třebaže nepřiznaným motivem je podle všeho nenávist k západní demokracii a obdiv k totalitě. Pacifistická propaganda nakonec vyjadřuje pouze to, že jedna strana je stejně tak špatná jako druhá, ale když pohlédneme zblízka na literaturu mladších intelektuálních pacifistů, zjistíme, že rozhodně nevyjadřují nestranný nesouhlas, ale jsou téměř beze zbytku namířeny proti Británii a Spojeným státům. Navíc zpravidla neodsuzují násilí jako takové, ale pouze násilí používané na obranu západních zemí. Rusům se na rozdíl od Britů neklade za vinu, že se brání válečnými prostředky, a veškerá pacifistická propaganda tohoto typu se zmínkám o Rusku nebo Číně dokonce vyhýbá. Také se v ní netvrdí, že by se Indové měli zříci násilí ve svém zápasu proti Britům. Pacifistická literatura se jen hemží dvojsmyslnými poznámkami, které, pokud něco znamenají, zřejmě chtějí říci, že státníci typu Hitlera jsou lepší než státníci typu Churchilla a že násilí je možná omluvitelné, pokud je dost násilné. Po pádu Francie francouzští pacifisté, před nimiž stála skutečná volba, kterou jejich angličtí kolegové [98]
Eseje 3 sazba.indd 98
16.12.2015 18:08:26 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS215943
nemuseli učinit, přešli většinou k nacistům a v Anglii patrně Mírový svaz sdílí jistou členskou základnu s Černými košilemi. Pacifističtí autoři vychvalují Carlylea, jednoho z intelektuálních otců fašismu. Když to vezmeme kolem a kolem, těžko se lze vyhnout pocitu, že pacifismus, tak jak se objevuje u části inteligence, je vskrytu podněcován obdivem k moci a úspěšné krutosti. Došlo k chybě, když byla tato emoce připsána Hitlerovi, ale snadno ji lze přesunout jinam. NEGATIVNÍ NACIONALISMUS i. ANGLOFOBIE. Mezi příslušníky inteligence je výsměšný a mírně nevraživý vztah k Británii víceméně povinný, ale v mnoha případech je tato emoce nepředstíraná. Za války se projevovala defétismem inteligence, který přetrvával ještě dlouho poté, co bylo jasné, že mocnosti Osy nemohou vyhrát. Mnoho lidí se nepokrytě radovalo, když padl Singapur nebo když byli Britové vyhnáni z Řecka, a panovala až obdivuhodná neochota uvěřit v dobré zprávy, například o bitvě u El Alameinu nebo počtu německých letounů sestřelených v bitvě o Británii. Angličtí levicoví intelektuálové samozřejmě ve skutečnosti nechtěli, aby Němci či Japonci vyhráli válku, ale mnozí z nich určitě měli jistou radost z pokoření vlastní země a chtěli mít pocit, že o konečné vítězství se zaslouží Rusko, nebo třeba Amerika, ale ne Británie. V zahraniční politice se mnozí intelektuálové řídí zásadou, že žádná strana podporovaná Británií určitě nemůže být v právu. Výsledkem toho je, že „osvícený“ názor je především zrcadlovou podobou konzervativní politiky. Anglofobie vždycky podléhá zvratům a odtud plyne poměrně běžný úkaz: pacifista v jedné válce je válečníkem v té příští. [99]
Eseje 3 sazba.indd 99
16.12.2015 18:08:26 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS215943
ii. ANTISEMITISMUS. O tom je v současné době málo důkazů, protože v důsledku nacistických perzekucí nutně musí každá myslící osoba stát na straně Židů proti jejich utlačovatelům. Kdokoli má dostatečné vzdělání na to, aby někdy slyšel slovo „antisemitismus“, tvrdí jako samozřejmost, že toto se ho netýká, a protižidovské poznámky jsou ve všech vrstvách literatury pečlivě vynechávány. Ve skutečnosti se zdá, že antisemitismus je dosti rozšířený, dokonce i mezi intelektuály, a tato všeobecná hradba mlčení jej pravděpodobně ještě zesiluje. Ani příslušníci levice vůči němu nejsou imunní a jejich postoj je někdy ovlivňován tím, že trockisté a anarchisté jsou často Židé. Avšak antisemitismus přirozeně kvete víc mezi lidmi konzervativního smýšlení, kteří podezírají Židy z oslabování morálky národa a rozmělňování národní kultury. Neotoryovci a političtí katolíci jsou vždycky náchylní k tomu, že antisemitismu přinejmenším přechodně podlehnou. iii. TROCKISMUS. Toto slovo se používá tak volně, že lze pod ně zařadit anarchisty, demokratické socialisty, dokonce i liberály. Já je používám jako označení pro doktrinářského marxistu, jehož hlavním motivem je nepřátelství vůči Stalinovu režimu. Trockismus lze lépe studovat v obskurních pamfletech nebo časopisech, jako je Socialist Appeal, než v díle Trockého, který v žádném případě nebyl mužem jedné myšlenky. Třebaže někde, například ve Spojených státech, trockismus nachází dosti velký počet stoupenců a rozvinul se v organizované hnutí s vlastním malým vůdcem, jeho inspirace je v zásadě negativní. Trockista je proti Stalinovi stejně tak, jako je komunista pro něj, a jako většina komunistů nechce ani tak měnit vnější svět, jako spíš mít pocit, že bitva o prestiž se vyvíjí v jeho prospěch. V obou případech jde o tutéž utkvělou fixaci na jediné téma, tutéž neschopnost vytvořit [100]
Eseje 3 sazba.indd 100
16.12.2015 18:08:26 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS215943