bývají vytvořeny na syntaktickém základě (podstatná jména, slovesa apod.) – provedeme tedy tzv. kategorizaci. Kategorizace, která pracuje se slovem jako jednotkou, se může zaměřit vyloženě na sémantickou rovinu, např. kolik slov je hodnotících nebo kolik se týká lidí; (2) téma: Tématem v tomto případě rozumíme nějaký výrok či tvrzení, nejde tedy o žádný obecný námět nebo název. Kategorií stavěnou na tématu jako jednotce analýzy může být např. vztahování na sebe, kdy kategorizujeme výroky podle výrazů „já“ nebo „podle mě“; (3) osoba: Osobou je v tomto případě myšlena konkrétní osoba nebo osobní zkušenost; (4) odstavec a položka: Na rozdíl od slova či symbolu v tomto případě neskládáme do připravených kategorií slova, ale větší větné celky. Oblast výchovy a vzdělávání, na kterou se v této publikaci především zaměřujeme, poskytuje široké spektrum textů. Podle Gavory (2000) jsou to: školské zákony a další legislativní materiál, nařízení a vy-
hlášky, zprávy, protokoly, záznamy o činnosti, statistické materiály, novinové a další zprávy související se školstvím, výchovou a vzděláváním, vnitřní řád školy, klasifikační řád, vzdělávací programy, učební texty, písemné přípravy učitelů na vyučovací hodinu, charakteristiky žáků, písemné úkoly žáků, deníky žáků.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214999
Podobně na danou problematiku nahlíží také Pelikán (1998), který stanovuje tři základní kategorie dokumentů ve školním prostředí: 1. osobní dokumentace: Většina škol má základní dokumentaci o každém žákovi i o každém pracovníkovi. Školy využívají evidenčních karet, dotazníků, počítačové databáze. Tyto dokumenty obsahují základní informace o žákovi a jeho rodičích (rodině), o jeho bydlišti, dosavadní školní docházce a dále podle potřeby školy informace o zájmech žáka, úspěších ve sportu apod. Někdy bývá připojena informace o zdravotním stavu žáka a o způsobech jeho léčby. Jedná se tedy o faktografická data; 2. školská a školní dokumentace: Pod pojmem „školská dokumentace“ rozumíme dokumenty, které patří mezi základní dokumenty určující pojetí výuky na školách. Mezi takové dokumenty lze řadit např. celou školskou legislativu včetně zákonů, vyhlášek. O školní dokumentaci pak hovoříme v souvislosti s dokumentací týkající se chodu školy. Můžeme sem zařadit projekty školy, školní řád, zápisy z porad učitelského sboru nebo nově školní vzdělávací program; 3. školní ukazatelé: Do analýzy školních ukazatelů můžeme zařadit rozbor výstupů školní práce. Nejčastěji se hovoří o dvou ukazatelích – absenci a prospěchu. Pokud se rozhodneme realizovat obsahovou analýzu, měli bychom jako u dalších výzkumných metod dodržovat jisté zásady, jak ve výzkumu postupovat. Gavora (2000) uvádí tento postup: 1. vymezení základního souboru textů: Základní soubor tvoří všechny texty, které se týkají vymezené problematiky. Výběr textů je možné udělat podle různých kritérií, jež si zvolí výzkumník a která odpovídají záměru výzkumu;
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214999
2. vymezení významové jednotky: Může ji tvořit slovo, více slov, idea, tvrzení nebo také téma. V textech se pak hledají stanovené jednotky a jejich výskyt se zaznamenává; 3. stanovení analytických kategorií: Jedná se o klíčový moment obsahové analýzy. Na kategorie se kladou tyto požadavky: – musí být přiměřené zkoumanému problému, – musí být vyčerpávající, tj. zahrnují každý možný prvek obsahu, který souvisí se zkoumaným problémem, – musí se vzájemně vylučovat, tj. nesmí se překrývat, a významová jednotka, která vstupuje do jedné kategorie, nesmí vstupovat do kategorie jiné; 4. kvantifikace: Zjišťuje se frekvence (absolutní počet, procento, průměr) významových jednotek; 5. interpretace zjištěných frekvencí: Zjištěné údaje se slovně opíší, vysvětlí a interpretují. Z kvalitativního pohledu stanovuje Miovský (2006) následující fáze: 1. jasná formulace problému, cílů a výzkumných otázek, 2. nutnost definovat, co v kontextu studie považujeme za dokument, tedy určení výchozího materiálu, 3. shromáždění dokumentů a jejich revize, tedy eliminace případných nedostatků, 4. kritika pramenů podle základních kritérií hodnocení dokumentů, 5. analýza a interpretace dokumentů ve smyslu formulovaného problému a otázek, 6. realizace závěrečné zprávy.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214999