Ú VO D D O B I O L O G I E O C H R A N Y PŘ Í R O DY
Obr. 3.8 Ostrorep americký (Limulus polyphemus) se při vytírání shromažďuje ve velkém množství v mělkých pobřežních vodách. (Foto: © E. R. Degginger/Bruce Coleman Inc./Alamy)
skupiny zabývající se životním prostředím argumentují významem tohoto živočicha ve funkčním ekosystému.
Dlouhodobá perspektiva – opční hodnota Potenciál biodiverzity pro poskytování ekonomického zisku lidské společnosti v budoucnosti se nazývá jeho opční hodnota (option value). Jak se mění potřeby společnosti, tak se musí měnit i metody, jak tyto potřeby uspokojovat. Tyto metody často spočívají v dříve neoceňované genetické variabilitě živočišných a rostlinných druhů či celých biologických společenstev. Například neustálé genetické vylepšování pěstovaných rostlin je důležité nejenom pro zvyšování výnosů, ale také pro ochranu před hmyzem, který se stává rezistentním vůči pesticidům a virulentnějším kmenům hub, virů a bakterií (Sairim et al., 2005). V různých biologických společenstvech po celém světě stále hledáme nové rostliny, živočichy, houby a mikroorganismy využitelné proti lidským nemocem nebo pro jiný ekonomicky významný účel; tato aktivita se nazývá „bioprospektorství“
98
Primack - Úvod do biologie ochrany přírody.indd 98
9.5.2011 13:30:05 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214972
H O D N O TA B I O D I V E R Z I T Y
(Burton, 2005) a provádí ji nejčastěji státem podporované výzkumné ústavy, farmaceutické společnosti a univerzity. Například kostarická vláda založila Národní institut pro biodiverzitu (INBio; obr. 3.9), jehož účelem je hledání nových léků a sběr přírodních produktů. Mezinárodní farmaceutická společnost Merck & Co. uzavřela s INBio smlouvu, na jejímž základě zaplatí Merck & Co. institutu INBio milion USD za právo na zkoumání sebraných vzorků a poté bude platit INBio poplatky za jakékoli obchodní produkty, které z tohoto výzkumu vyústí (www.inbio.ac.cr). Společnost Glaxo Wellcome Corporation (nyní GlaxoSmithKline) a brazilská vláda podepsaly kontrakt na tři miliony USD týkající se sběru, analýzy a výzkumu asi 40 tisíc rostlin, hub a bakterií z Brazílie, přičemž část prostředků je určena na vědecký výzkum, na rozvojové projekty a na ochranu přírody ve spolupráci s místními obyvateli. Tyto programy nabízejí rozvojovým zemím finanční motivaci k aktivní ochraně jejich přírodních zdrojů a zároveň pomáhají ke zlepšení našich znalostí o biodiverzitě prostřednictvím místních obyvatel.
Obr. 3.9 Taxonomové a „bioprospektoři“ z kostarického Národního ústavu pro biodiverzitu (INBio) klasifikují a analyzují místní bohatství rostlinných a živočišných druhů. Současně určují, které z nich mohou mít případné komerční nebo farmaceutické využití. Na tomto obrázku jsou dva výzkumníci z INBio odebírající vůni z květů stromu Stemmadenia litoralis z čeledi toješťovitých. (Foto: © F. Lanting/Minden Pictures)
99
Primack - Úvod do biologie ochrany přírody.indd 99
9.5.2011 13:30:09 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214972
Ú VO D D O B I O L O G I E O C H R A N Y PŘ Í R O DY
Na celém světě je zcela běžné, že lidé hledají stále nové cenné přírodní produkty. Entomologové hledají druhy hmyzu použitelné pro biologickou ochranu proti škůdcům, mikrobiologové hledají bakterie pro biochemické průmyslové procesy a zemědělští inženýři druhy pro vytvoření živočišných bílkovin efektivněji a s nižší zátěží pro životní prostředí, než jsou schopny poskytnout současné domestikované druhy. Rychle se rozvíjející biotechnologické metody hledají nové cesty, jak snížit znečišťování životního prostředí, vytvořit náhradu za přírodní procesy a bojovat s nemocemi ohrožujícími lidské zdraví. Genetické metody molekulární biologie umožňují, aby cenné geny nalezené v jednom druhu byly přeneseny do druhu jiného. Jestliže se biodiverzita snižuje, snižují se s ní i možnosti vědců nacházet potenciálně prospěšné druhy. V současné době je velmi diskutovanou otázkou, kdo je vlastníkem obchodních práv na světovou biologickou diverzitu. V minulosti byly druhy volně sbírány všude, kde se nacházely (především v rozvojových zemích), a prodávány často zcela jinde se značným ziskem. Tento neomezený sběr materiálu, jenž často není spojen se sdílením zisků, se nazývá „biopirátství“. Ilustrativním příkladem je imunosupresivní lék zvaný cyklosporin, získávaný z plísně Tolypocladium inflatum. Cyklosporin a jemu příbuzné léky byly prodávány za cenu 1,2 miliardy USD ročně švýcarskou společností Sandoz, která se nyní nazývá Novartis (Svarstad et al., 2000). Zmíněná houba byla nalezena ve vzorku půdy sebraném bez povolení v Norsku jedním z biologů, zaměstnaným v Sandozu, během jeho dovolené. Norsko za používání této houby při výrobě léků neobdrželo od Sandozu žádné finanční prostředky. Země v rozvojovém i v rozvinutém světě, i jejich jednotliví obyvatelé, často zcela právem žádají podíl na zisku z komerčních aktivit odvozených z prvků biologické diverzity, jež byly nalezeny na jejich území. Obyvatelé rozvojových zemí, kteří vědí, jak dotyčné druhy užívat, a chrání je Předmětem živé diskuse mezi ochranářskými biology, vlápřed vyhynutím, by si dami, ekologickými ekonomy, komerčními společnostmi často zasloužili podíl na a jednotlivci je otázka: Kdo vlastní obchodní práva na světovou biodiverzitu? zisku z prodeje produktů vyrobených z těchto druhů prodaných v zahraničí. Uzavřít mezinárodní smlouvy mezi obyvateli rozvojových zemí, kde se dotyčné suroviny z přírody získávají, a zahraničními firmami profitujícími z jejich prodeje, které by těmto rozvojovým zemím garantovaly účast na procesu získávání nových zdrojů, komerčního vývoje a prodeje, je však diplomaticky velice náročné.
100
Primack - Úvod do biologie ochrany přírody.indd 100
9.5.2011 13:30:17 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214972