98
dové noviny) – „Zda nakonec spadne pod stůl [zákon] a ministři se přikloní k tomu, že zvyšovat spotřební daň vláda nebude, je ve hvězdách.“ (Právo) – „Lubomír Zaorálek a Jiří Dienstbier jsou stínovými ministry, ale oba moc nemusí prezident. Neobáváte se, že vám je Zeman zařízne?“82 (Právo) V ostatních mluvených médiích, zejména v rozhlase, je situace obdobná jako v televizním zpravodajství: Př. „Politici nás s přímou volbou prezidenta zřejmě tahají za nos.“ (Rádio Impuls, Zprávy) Je však třeba dodat, že pronikání kolokviálních výrazů do zpravodajství není tak intenzivní v České televizi, kde se setkáváme na druhé straně i s moderátory, kteří mají „složitý“ slovník, obsahující cizí, pro „běžného“ diváka náročná slova: vygenerovat, konsenzuální apod. Jedná se o vyjadřování redaktora Jakuba Železného. Ten také užívá v kontextu zpravodajství nenáležitě vyznívající pseudozdvořilostní formy – pan Hudeček; pan Bém; pánové Havel a Klaus apod. I v tomto případě lze uvažovat o snaze moderátora zaujmout, ovšem výrazy z opačného pólu vyjadřovacích prostředků oproti vyjadřování hovorovému. I tento způsob promluvy má za úkol zvýšit důvěryhodnost média, stejně jako styl kolokviální.
8.2.2 Nevhodná prezentace skutečnosti a snížení odpovědnosti za sdělovaný obsah Konverzace moderátorů ve studiu a s diváky je dána snahou udržovat tímto způsobem kontakt moderátorů s publikem; úkolem je neztratit v průběhu zpráv jeho pozornost. K prostředkům udržení kontaktu a pozornosti patří výpovědi typu „Chcete-li nový, šmrncovní hadřík, sledujte naši následující reportáž“ a výpovědi podobné těm, které jsme uvedli v předchozím oddílu. Nevhodně zvolený konverzační obsah a způsob jeho realizace však může vést ke zlehčení odpovědnosti za to, co je řečeno, a to je vzhledem k úkolům a charakteru žurnalistického textu a zpravodajství jako takového závažná skutečnost. Při současné prezentaci událostí totiž velmi často dochází k tomu, že v případě sdělování společensky závažného obsahu určitý způsob prezentace s použitím prvků běžné konverzace, kolokvialismů a expresivních slov přispívá k znevážení 82 Jaroslav Bartošek (v osobní komunikaci), když se pozastavoval nad nevhodným vyjadřování v publicistických textech, uváděl mimo jiné i příklady, kdy nejsou používány v řeči a v textech novinářů zdvořilé formy typu „prezident Klaus“, ale pouze příjmení, tedy jen Klaus. Konkrétně o slově „zaříznout“ v publicistice viz Mrázková 2013. Zde také více o emotivní funkci a lexikální expresivitě v současné publicistice.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214652
99
dané události, její vulgarizaci, ironizaci a trivializaci. Uveďme příklad: „Takže má to být asi čtrnáctidenní kauza. Určitě si to užijeme.“ (Televizní noviny, TV NOVA, 9. 5. 2008) Při posuzování mediálně známého případu tzv. kuřimské kauzy, tedy události týkající se týraných dětí, je takováto poznámka určitě nevhodná. Stejně tak je tomu u repliky: „Tak co, jak to tam vypadá? Už se poprali?“ při odkazování k duelu Sparta vs. Slavia. Takový přístup navozuje atmosféru zábavy/show, a to v případě vlastně zavrženíhodného jednání (v obou případech byl moderátorem P. Dumbrovský). Do stejné kategorie patří i výpovědi „Sledujte atraktivní záběry na tn.cz“ v případě válečného konfliktu nebo „ a teď se podívejte na sestřih toho nejlepšího“ v případě loupežného přepadení (všechny příklady TV Nova, Televizní noviny). Nebo: „Helmy dole, pěsti a krev. Nejlepší rvačky roku 2013.“ Velmi nevhodně působí zařazování tragických událostí pod nadpisy rubrik, jako jsou Kuriozity nebo Trhák týdne. Uveďme příklad: Trhák týdne – „Bývalý hráč Sigmy Marek Špilár spáchal sebevraždu.“ (Olomoucký večerník, 9. 9. 2013, s. 17) Jednak se zde dostává do rozporu význam slova83 v nadpisu rubriky s obsahem zprávy, jednak je takovéto zacházení s tragickými informacemi z lidského hlediska krajně nevkusné. S podobnými zprávami se setkáváme v rubrice Kuriozity. Dnes běžně užívaný kolokviální, vyprávěcí „tón“ ve zpravodajství vede k tomu, že: 1. příjemce získává nejednoznačné, ba dokonce nepravdivé informace, zejména pokud není schopen odhalit sekundární rovinu sdělení, např. nerozpozná nadsázku nebo ironii (viz níže); 2. příjemci je podsouván určitý postoj, jak danou skutečnost hodnotit a vnímat. Následkem zvoleného stylu je ale mnoho událostí závažného charakteru, jak už bylo řečeno, trivializováno, ironizováno, často s úmyslem pobavit, což může vést k takovému přijetí i příjemcem. To je mimo jiné důsledek toho, že fakta jsou převáděna do roviny emocionální prezentace včetně tomu odpovídající prezentace jazykové, jíž chybí jako základ racionální analýza a neutrální faktický popis dané skutečnosti. Vidět je to i na dalším příkladu: „Pak si občané a demonstrující udělali takovou procházku městem, zastavili se u několika romských ubytoven, aby se sešli potom na náměstí (…)“ (TV Prima, Krimi Plus, 17. 9. 2012). Jedná se o kauzu týkající se občanských nepokojů, která byla mj. zařazena do Krimi zpráv, a nešlo jen o „nevinnou“ procházku, neboť lidé vyjadřovali na místě hlasitý nesouhlas s chováním romských spoluobčanů. 83 Srov. pozitivní konotaci slova trhák – cenový trhák; trhák sezony apod.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214652
100
Nebo uveďme další příklad: „Uvidíme tedy, co se po zítřejším jednání semele“ (TV Nova, Televizní noviny, 1. 12. 2013). Jde o závěr informace týkající se důležité společenské záležitosti – vyjednávání o budoucí vládě. Závěr ve smyslu vyvození určité informačně-argumentační struktury textu odpovídající prezentování důležitých společenských informací však chybí. Závěr v podobě „uvidíme, co se semele“ je v rovině emocionální a de facto znehodnocuje/znevažuje událost jako takovou, resp. její vnímání jako společensky důležité. Hovorově-expresivním způsobem jsou prezentovány i události týkající se jednotlivých osob. Takovéto prezentace pak mohou vyznívat vůči těmto osobám nezdvořile a vulgárně. Př. 1 „Maradanovi už zase pořádně otrnulo. Ještě před pár měsíci bojoval slavný Diego o život, ale sotva se z nemoci vylízal, znovu vymetá noční bary. Teď byl přistižen v Kolumbii. (…) Maradona si zase zahrává (…)“ (TV Nova, Sportovní noviny, redaktor Martin Pouva) Př. 2 „Neměl výsledky, a tak se z Londýna pakoval dříve, než v Chelsea stačil udělat čistku.“84 Nezdvořile a vulgárně může působit takové vyjadřování i vůči příjemci. Př. „Nad takovými cenami doslova řidiči chrochtají blahem a benzinky berou útokem.“ (TV Nova, Televizní noviny, 6. 1. 2009, olomoucký zpravodaj Tomáš Petržela) Jde totiž o to, že mnozí diváci navzdory všem mediálním trendům – a předpokládám, že se to týká i mnohých diváků televize Nova – očekávají v masmédiích oficiálnější způsob komunikace než ten, který je jim vnucován.85 Komunikace mezi neznámými partnery má respektovat určitou formu vyjadřování, nikoliv takovou, se kterou se setkáváme při komunikaci neoficiální. S tím souvisí i volba jazykových prostředků z odlišných stylových rovin. Dá se předpokládat, že v běžném životě by vyjadřování, které je součástí našeho příkladu, mezi neznámými partnery a v situacích nikoliv soukromých, působilo nevhodně. Se zvlášť uvolněným vyjadřováním se setkáváme při komentování sportovních událostí. Dnes zde registrujeme zvýšený počet slov expre84 Jde o příklad „mediální ztvárnění“ poměrně neutrální bezpříznakové situace výměny trenéra v klubu (Sportovní noviny, TV NOVA, 30. 3. 2012). 85 Tuto skutečnost rovněž podporuje výzkum R. Adama (Adam 2007), jenž se sice soustředil na vyjadřování v České televizi, ale výsledky ankety potvrdily, že „sdělovací prostředky veřejné služby zbytečně a v rozporu s očekáváním respondentů deformalizují svou stylovou polohu a tím snižují svou jazykovou úroveň“ (Adam 2007: 114).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214652