5. Evaluace školního vzdělávání
5.1 FINEEC a celostátní evaluace Ve Finsku existuje samozřejmě vysoký zájem o to, aby vzdělávací systém produkoval ve všech úrovních co nejkvalitnější výsledky vzdělávání. K tomu účelu se v dřívějších letech prováděly různé evaluace škol prostřednictvím tří institucí, především z FNBE (Finské národní rady pro vzdělávání). V roce 2014 došlo k ustavení jediného celostátního orgánu FINEEC – The Finnish Education Evaluation Centre. Je to nezávislá vládní instituce provádějící evaluace všech složek vzdělávacího systému, od předškolního vzdělávání až po terciární vzdělávání. Úkoly a fungování FINEEC jsou stanoveny zákonem 1295/2013. Hlavní poslání FINEEC je vymezeno jako „realizace evaluací, které slouží k zjišťování kvality vzdělávacího systému, k informování pro místní, regionální a celostátní rozhodování o rozvoji vzdělávacího systému a k mezinárodní komparaci“. FINEEC má 40 pracovníků, řídí jej Rada pro evaluace (Evaluation Council), kterou jmenuje vláda. Mezi jejími členy jsou nejen akademičtí odborníci, ale také zástupci Svazu vysokoškolských studentů a Svazu zemědělců a majitelů lesů. FINEEC zveřejňuje prováděné evaluace pravidelně na svých stránkách. Každé úrovni vzdělávacího systému se věnuje speciální výbor jako například Výbor pro evaluaci vysokoškolského vzdělávání (HEEC – Higher Education Evaluation Committee), jehož předsedou je prof. Jouni Välijärvi (Univerzita v Jyväskylä), který je znám svými aktivitami v analýzách evaluací PISA. Hodnocení finských univerzit zaujímá v systému evaluací vzdělávacího systému vysokou důležitost. Postupně se provádějí komplexní audity všech univerzit, a to vždy s účastí zahraničních expertů. Například podle zveřejněného auditu Audit of the University of Turku 2015 byli mezi 7 hodnotiteli 3 experti ze zahraničních univerzit.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214648
99
Byla hodnocena jednak celá škola (se 7 fakultami), jednak podrobně dva vybrané obory, a to studium psychologie a studium biologie. Hodnocení žáků ve školách Finské školství se vyhýbá tomu, aby výkony žáků byly srovnávány na základě standardizovaných testů tak, že by u méně úspěšných žáků mohly vznikat pocity méněcennosti, nespravedlnosti apod. Také se odmítá, aby na základě výsledků testů byly sestavovány žebříčky škol nebo aby byly podle nich hodnoceni učitelé. Avšak žáci jsou samozřejmě hodnoceni svými učiteli, a to průběžně během školního roku. Toto hodnocení je plně v kompetenci učitelů, kteří jsou k tomu odborně připravováni během svého studia. Odmítnutí externí evaluace škol a žáků je dáno vysokou důvěrou finské společnosti v profesionální kvalitu učitelů. Jak konstatují Ropo a Välijärvi (2010), Andere (2014; viz též Mertin, 2015), strategie Finů je odlišná od většiny evropských zemí: Namísto externí evaluace investují do vzdělávání učitelů. Druhý způsob hodnocení je komplexní hodnocení žákova rozvoje na konci každého pololetí. Žáci obdrží zprávu, v níž je hodnocen jak jejich výkon v jednotlivých předmětech, tak jejich chování a angažovanost v učení. K běžnému hodnocení výkonů žáků dochází prostřednictvím klasifikace prospěchu žáků známkami. To ovšem není způsob zaměřený na národní evaluaci vzdělávacích výsledků, slouží hlavně jako motivační prostředek pro jednotlivé žáky. Hodnocení výsledků žáků ve třídách a školách neprovádí ani školní inspekce, jako se to děje v některých státech, neboť inspekce byla ve Finsku zrušena a veškerá odpovědnost za vzdělávací výsledky je na učitelích a školách. Kritéria tohoto hodnocení stanovují obce v souladu s celostátními předpisy. Z toho ovšem vyplývá, že mezi jednotlivými školami mohou existovat odlišnosti, jestliže hodnocení žáků není jednotné, respektive není založeno na stejných testech. Podle finských odborníků je to však menší problém, než kdyby jednotné testy byly zavedeny a školy by pak připravovaly své žáky na tyto testy. To však neznamená, že ve Finsku nejsou uplatňovány způsoby celostátního monitorování a hromadné evaluace vzdělávacích výsledků žáků a studentů. Existují dvě formy této evaluace: (a) výběrové testování žáků na národní úrovni, (b)mezinárodní srovnávací evaluace EU, OECD, IEA a jiné. Oba tyto způsoby přinášejí důležité nálezy o produktech finského vzdělávání.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214648
100
5.2 Zjišťování vzdělávacích výsledků na národní úrovni Jak bylo výše vysvětleno, jedním z principů fungování finského školského systému je odpovědnost učitelů, škol a místních úřadů za kvalitu vzdělávání. Měření vzdělávacích výsledků pomocí testování žáků na celostátní úrovni nebylo ve finském školství nikdy výrazněji uplatňováno, i když didaktické testy byly samozřejmě využívány učiteli a školami. Až v dokumentu Rámec pro evaluaci vzdělávacích výsledků ve Finsku (A Framework for Evaluating Educational Outcomes in Finland, 1995) se uvádí možnost hodnotit pomocí výkonových testů (achievement tests) úroveň vědomostí a dovedností žáků. Jejich aplikace má být doprovázena dotazníky a rozhovory s příslušnými skupinami subjektů. V upraveném zákonu o základním vzdělávání (1998) se píše o potřebě využívání celostátních testů pro účely hodnocení škol. V současné době jsou ve Finsku celostátní testy pro měření vzdělávacích výsledků využívány, avšak nikoliv na veškeré populaci žáků, nýbrž na vybraných vzorcích. Je to obdobné jako v naprosté většině zemí Evropy (National Testing of Pupils in Europe, 2009), avšak s určitými specifičnostmi. Finská evaluace vzdělávacích výsledků má tyto charakteristiky: – Testování vědomostí a dovedností žáků se provádí každoročně pouze na úrovni základní školy, a to v 6. a 9. ročníku. Testování neprobíhá plošně, nýbrž na vybraných souborech žáků o velikosti 6–7 tisíc žáků. Soubory testovaných žáků jsou vybírány vždy z různých krajů země. – Testování se týká jednoho až dvou předmětů, nejčastěji mateřský jazyk, matematika a druhý státní jazyk (tj. pro finské žáky švédština, pro švédské žáky finština). Testy jsou doprovázeny písemnými dotazníky, jež jsou určeny ředitelům škol a učitelům a týkají se různých aspektů fungování škol a reálné výuky. – Testy vypracovávají experti z Finské národní rady pro vzdělávání, kteří také výsledky souhrnně zpracovávají. Testy zadávají učitelé v příslušných třídách. – Testy slouží primárně k účelu monitorování toho, jak jsou ve školách splňovány požadavky národního kurikula. Testy neslouží k rozhodování o vzdělávací dráze jednotlivých žáků nebo k hodnocení kvality učitelů. Výsledky jednotlivých škol nejsou zveřejňovány a také nejsou sestavovány žebříčky škol podle úspěšnosti žáků. Avšak místní úřady si mohou zpracovávat výsledky škol ve své oblasti a využívat je pro jejich řízení. Tento přístup k testování žáků na výběrových souborech a pouze ve dvou ročnících a ve dvou předmětech základní školy je obvyklý v men-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214648