v Kremnici. Někdy ale určit, zda jde ještě o zmetek či již o va riantu, je téměř nemožné. Mělo by platit, že pro každou variantu by mělo být v mincovně k dohledání příslušné razidlo (nebo aspoň přesné záznamy o jeho existenci). S trochou nadsázky se dá říci, že o zmetek jde tehdy, když se mince s určitým poškozením vyskytne v ojedinělém případě (třeba není doražen ročník apod.). A zmetek se stává variantou tehdy, když bylo se stejnou odchylkou raženo větší množství mincí. Varianta se však fakticky stává variantou až tehdy, kdy se stane sběratelsky hledanou a jako varianta se postupně dostane do sběratelských katalogů. Osobně nemám v tom, zda doporučit sbírání variant československých mincí, zcela jasno. Na jednu stranu to je někdy skutečně „filatelie“, na druhou stranu se může stát, že v krabičce jinak zcela bezcenných mincí najdete třeba nějakou tu variantu, která vám ve sbírce chybí.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214606
Padělky a napodobeniny
Padělky a padělatelé Dá se bez nadsázky říci, že ve stejném okamžiku, kdy lidé poznali hodnotu peněz, objevili se mezi nimi nepoctivci, kteří začali přemýšlet, jak se k penězům co nejjednodušeji dostat. A to nejsnazší, co se nabízelo, bylo vytvořit peníze vlastní, které by se co nejvíce podobaly penězům obecně přijímaným. Je nabíledni, že padělání peněz se opravdu ve velkém rozvinulo až s vynálezem mincí. Padělat předmincovní platidla bylo zřejmě dost obtížné až nemožné. Hnacím motorem pro většinu padělatelů byla a stále zůstává vidina snadného zisku. Kromě klasického padělání, tedy vytvoření co nejvěrnější kopie pravé mince, bylo již od starověku oblíbenou činností padělatelů pravé mince různě ostříhávat, vykrádat z nich drahý kov a nahrazovat jej např. olovem, prostě řečeno moderní češtinou plnohodnotné mince „tunelovat“. Padělání a pozměňování peněz bylo považováno za závažný zločin už od starověku. Tresty, které za něj byly pachatelům udělovány, se z dnešního pohledu mohou zdát snad až příliš kruté. Padělání peněz se často trestalo popravou či např. (jako ostatní zločiny na majetku) useknutím ruky. V pozdějších dobách hrozily za padělání již „jen“ deportace či dlouholetá vězení. Ovšem i dnes je trestný čin „padělání a pozměňování peněz“ podle § 233 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb. v platném znění) v České republice oceněno základní trestní sazbou na tři léta až osm let! A v případě, že tak pachatel učiní jako člen organizované skupiny, je kvalifikovaná sazba až 12 let vězení. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214606
Padělky mincí (a peněz obecně) se obvykle dělí do dvou skupin, podle toho, komu mají uškodit. Především to jsou padělky, které mají přinést obohacení na úkor autority, která pravé peníze vydává. Zjednodušeně a ne zcela přesně se obvykle označují jako „padělky ke škodě státu“, přestože jejich bezprostředním cílem nemusí být obohatit se na úkor státu či tento stát poškodit, ale na úkor jakéhokoliv příjemce těchto padělků. V koneč ném důsledku však takový padělek znamená zásah do práva vydávat peníze a může případně i ohrozit důvěryhodnost státu, resp. instituce, která má právo peníze vydávat. Tyto padělky jsou určeny pro peněžní oběh a vyrábějí se výlučně v době, kdy napodobované peníze platí (případně jsou ještě v prekluzi – prostě v době, kdy mají svoji hodnotu jako peníze). Proto se jim také někdy říká poměrně trefně – dobové padělky. Druhou skupinou jsou padělky vyráběné „ke škodě sběratelům“. Tento druh padělků si klade za cíl oklamat sběratele mincí či papírových platidel a vnutit jim do sbírky padělek namísto pravé, sběratelsky hledané a obvykle i finančně nákladné mince či bankovky. Častým způsobem vytváření takovýchto padělků je např. použití pravé mince z jiného (nevzácného) ročníku a pouze změna běžného ročníku na ročník vzácný. Kvalita padělků ke škodě sběratelům vyhotovených v posledních desetiletích je tak vysoká, že není možné pochybovat o tom, že jsou raženy na profesionální úrovni a s veškerým potřebným vybavením. Podle způsobu výroby se rozlišují padělky ražené a padělky lité. Lité padělky jsou výrobně jednodušší, dají se vyrábět doslova na koleně, a jsou také snadněji rozpoznatelné. Vyrábějí se tak, že se z pravé mince udělá negativní, např. sádrový, odlitek a takto vzniklá forma se vyplní litým kovem. Lité padělky jsou proto vždycky o něco menší než originál a kresba mincí je obvykle výrazně méně ostrá. Na hraně litého padělku by měl být znát i otvor, kterým byl kov do formy lit. Ražené padělky jsou technologicky náročnější, vyžadují pokročilejší technologické vybavení. Dobové ražené padělky mincí z 19. století a starší jsou tak mnohem méně časté. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214606