3
Ošetřovatelská diagnostika v práci sestry Topinková a Neuwirth (1995, s. 239) definují demence tak, že „představují heterogenní skupinu onemocnění, která jsou charakterizována globální poruchou intelektových schopností jedince se současnou deteriorací několika kognitivních funkcí (paměť, řeč, abstraktní myšlení, soudnost a další vyšší korové funkce). Přítomné jsou změny osobnosti, afektivity a chování. Tyto poruchy jsou tak závažné, že interferují s běžnými sociálními nebo pracovními funkcemi“. Kafka (1998, s. 241) uvádí, že demence jsou vyvolány různými příčinami s rozdílnou patogenezí, průběhem a prognózou. Vyznačují se souborem psychopatologických projevů, které tvoří dementní syndrom. Demence je syndrom zapříčiněný onemocněním mozku, obvykle chronickým nebo progresivním, při kterém se zhoršují mnohé vyšší korové funkce, včetně paměti, myšlení, orientace, pochopení, počítání, kapacity učení, jazyka a úsudku. Vědomí není zastřené. Poznávací poruchy obvykle doprovázejí (někdy i předcházejí) zhoršení ovládání emocí, společenského chování a motivace. Tento syndrom se zjevuje při Alzheimerově nemoci, při cerebrovaskulární nemoci a při jiných onemocněních, která prvotně nebo druhotně postihují mozek (MKCH-10, 2006, s. 220). Všeobecná kritéria demence ■■ zjevné zhoršení krátkodobé a dlouhodobé paměti ■■ dále alespoň jeden z faktů: –– narušení abstraktního myšlení –– narušení soudnosti –– narušení ostatních kognitivních funkcí –– změny osobnosti ■■ tyto poruchy se manifestují v obvyklých pracovních nebo sociálních procesech ve vztahu k okolí ■■ nejde současně o poruchu vědomí (MKCH-10) Podle Pidrmana (2007, s. 9–10) je možné demenci chápat jako získanou poruchu kognitivních funkcí, která je natolik závažná, že má zásadní vliv na další funkce, a tím i na život pacienta. Příznaky demence je možné z praktického a didaktického hlediska rozdělit do tří základních skupin, které nazýváme A–B–C: ■■ narušení kognitivních funkcí (C – cognition) ■■ narušení aktivit denního života (A – activities of daily living) ■■ poruchy chování (B – behaviour) 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214530
Vybrané ošetřovatelské diagnózy
3
Bayer (2010, s. 464) definuje demence jako běžné onemocnění staršího věku, které vzniká z vícero progresivních organických onemocnění mozku. Diagnóza je založena na historii zdravotního stavu pacienta a na vyšetření, přičemž s identifikací onemocnění může pomoci neuroimaging nebo další vyšetření a definitivně neuropatologie. Nejlepším přístupem k onemocnění je využití poznatků z biomedicínských a sociálních modelů. Čtvrté vydání Diagnostické a statistické příručky Americké psychiatrické společnosti (DSM-IV, 1994) uvádí následující všeobecná kritéria pro demenci: ■■ A. Rozvoj poruch mnohých poznávacích funkcí, které se projevují: –– A1. poškozením paměti (narušení schopnosti naučit se nové věci a vybavit si naučené informace) –– A2. jednou nebo vícero kognitivními poruchami: –– afázie (porucha řeči) –– apraxie (narušená manipulace s předměty i přes zachovanou pohyblivost končetin) –– agnózie (neschopnost poznávat nebo určovat předměty i přes zachované smyslové funkce) –– porucha prováděcích (exekučních) funkcí (plánování, organizování, abstrakce zařazování) ■■ B. Zhoršení výkonu v zaměstnání nebo při vykonávání společenské úlohy následkem poruch uvedených v A1 a A2 (Hegyi, Krajčík, 2004, s. 269; Pidrman, 2007, s. 36). Pacienti mají narušenou hlavně krátkodobou paměť a naučenou orientaci v čase i v prostoru, později i orientaci sama sebe. Mají problémy soustředit se, narušený úsudek a nedokážou rozpoznat nebezpečné situace (Hegyi, Krajčík, 2004, s. 269). Podle Pidrmana (2007, s. 31) by měly být demence nejdřív správně diagnostikovány, potom by měla být určena jejich etiologie, což je důležité z hlediska posouzení a následné léčby: ■■ rozpoznání demence (odlišení demence od stavů, které imitují demenci, stanovení jejich závažnosti – stadia) ■■ určení etiologie demence (primární, sekundární, smíšené demence, resp. demence reverzibilní nebo ireverzibilní); důraz se klade na správnou diferenciální diagnostiku demencí: u potenciálně reverzibilních demencí můžeme poskytnout i náležitou kauzální léčbu, 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214530
3
Ošetřovatelská diagnostika v práci sestry která je odlišná od ireverzibilních stavů, a tím vyléčíme nebo výrazně zlepšíme stav nemocného Podle Jiráka (2013, s. 70) musí být vždy splněny následující podmínky: ■■ Není přítomna kvalitativní porucha vědomí (i když deliria se mohou přechodně vyskytovat jako průvodní příznak, ale porucha vědomí nesmí být primární). ■■ Porucha není způsobena depresí (i když deprese se může přechodně vyskytovat jako doprovodný příznak). ■■ Úbytek kognitivních funkcí je tak silný, že interferuje se sociálními a/nebo pracovními funkcemi. ■■ Je přítomna porucha abstraktního myšlení a/nebo porucha soudnosti, a/nebo jiné poruchy vyšších korových funkcí. ■■ Máme důkaz organického etiologického faktoru, nebo musíme při absenci důkazu takový faktor předpokládat. Demence jako celek je možné dělit několika způsoby, např. Hegyi a Krajčík (2004, s. 270) je dělí podle vyvolávajících faktorů: primární (degenerativní), vaskulární, smíšená, traumatická, způsobená mechanickým tlakem, infekcí, toxickými látkami, metabolickými a endokrinními faktory. Topinková a Neuwirth (1995, s. 240) klasifikují demenci podle etiologie: primární degenerativní, vaskulární, smíšené, sekundární. Bayer (2010, s. 464–465) uvádí, že existují stovky možných příčin demence, ale ve většině případů je způsobena Alzheimerovou nemocí (přibližně 60 % všech případů), vaskulární demencí (20 %), demencí s Lewyho tělísky, Parkinsonovou nemocí (10 %) a frontotemporální demencí (2 %). I když se tyto nemoci považují za oddělené, vzájemně se nevylučují a smíšená patologie je velmi častá. Definující charakteristiky/určující znaky diagnózy Chronická zmatenost Určující znaky uvádí NANDA-I (Herdman et al., 2013, s. 275, český překlad Kudlová): změněná interpretace, změny osobnosti, změněná reakce na podněty, klinicky podložená organická porucha, poškození dlouhodobé paměti, poškození krátkodobé paměti, poškození socializace, dlouhotrvající kognitivní porucha, nezměněná úroveň vědomí, progresivní zhoršení kognice. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214530