sedělo několik mužů. Ferera se pozdravil s lordem Moorem a obrátil svůj zvědavý pohled ke dvěma cizincům, kteří mezitím povstali ze svých židlí a přiblížili se k Fererovi. Kapitán Kent promluvil první. Ukázal na malého mužíčka, kterého Ferera znal z hotelu Picasso. V zápětí se z Kentových úst ozvala tvrdá němčina, kterou oslovil přítomného Fereru. „Tohle je, pane, majore, plukovník Peter Wolf z abwehru, alias Tadeáš Brien. Jinak je v naších kruzích znám pod přezdívkou jako Král pašeráků. Upozorňuji, že nikdo, kromě tohoto okamžiku nesmí vyslovit jeho skutečné jméno. Pokud to ovšem pravé jméno je,“ usmál se na plukovníka Wolfa, alias Briena, širokým úsměvem a pokračoval, obraceje se na svého souseda po levici. „Zde, tento pán je major Helmut Neurat, kapitán ponorky U 440, která v tuto chvíli pluje nedaleko nás a zabezpečuje naši plavbu.“ Obrátil se k dalšímu muži, který stál stranou a celou scénu pozoroval jakoby z povzdálí. „Tohle je pane majore podplukovník Paul Keller, který je tady na přímý rozkaz říšského protektora pana Rainharda Heydricha a na přání samotného vůdce.“ Ferera se zakabonil. Ten pacholek Heydrich Canarisovi nevěří. Jenom komplikuje celou situaci. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214494
Kdo sakra všechno ví o téhle akci. Mělo se to všechno tutlat a najednou je tady polovina armády. Pěkná společnost. Jako kdyby vytušil, co si Ferera myslí, první ze skupiny promluvil plukovník Wolf alias Brien. „Nemusíte mít obavy, majore. Všichni víme, že vaším posláním je ochránit skupinu před prozrazením a zabezpečit hladký průběh celé akce. Pan plukovník Keller nebude do akce zapojen. Je tady pouze jako pozorovatel Sicherheitsdinstu a do naší práce se nebude plést. Já naopak přebírám velení nad celou akcí, co se týče technického provedení. Vaše přítomnost, majore, je pro nás zárukou, že se celá akce dokončí s úspěchem, i když to, co vám teď sdělím, vás nepotěší. Tahle informace vám práci jenom ztíží, ale my na vás plně spoléháme.“ To „my“ tvrdě zdůraznil. Plukovník Wolf se odmlčel a pronikavě se zahleděl na hlídacího psa Kellera. „Nějakým nedopatřením se informace o akcích našeho oddělení dostala až do centrály americké ústřední zpravodajské služby. Nejsme jediná skupina, která na tomhle kontinentě operuje. Mám informace, že je ze strany nepřítele podezření na německou špionážní službu, že organizuje výkup drahých kamenů a převáží je do Evropy. Jak se tohle Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214494
provalilo, zatím nevíme. Naši na tom pracují. Co je ale hlavní, víme co, podniká druhá strana.“ Významně se odmlčel. „Pro nás je v tuto chvíli nepříjemné, že v našich stopách zůstávají tři mrtví. To se nemělo stát. Zřejmě jste plukovníku nějak vzbudil podezření u toho policajta v městečku, nebo je to jeho styl, že se vrtá náhodně v soukromí turistů a bohužel měl štěstí a my smůlu, že si vybral právě vás. Co ale víme bezpečně, že on sám nespojuje smrt toho setníka s vaší osobou.“ Plukovník Wolf se na chvíli odmlčel, přelétl zrakem společnost a rukou pokynul, aby se sesedli kolem stolu. Když začal mluvit, Fererovi se dělalo mdlo. Nikdo z přítomných neznal tak dobře druhou stranu jako on. Měl s nimi své zkušenosti. „Mám informace, že do třech týdnů dorazí do zálivu zajímavá společnost. Centrálu budou mít na policejní stanici u toho Lebreho. V těchto dnech to tam připravují. Bude to zátah, ve kterém máme uvíznout my. Naše skupina. Proto vyhlašuji nejvyšší pohotovost a především ostražitost. Nikdo z nás se nesmí dostat do rukou protivníka. Kdyby k tomu došlo, víte, co máte dělat.“ Plukovník Wolf se znovu odmlčel, aby si kapesníkem otřel zpocené čelo. V kajutě začalo Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214494