zděšeně poukazovala na rostoucí počty mrtvých civilistů, na rušivé a smrticí noční nálety, dronové útoky a blíže neodůvodněná věznění Afghánců v detenčních zařízeních ve stejných podmínkách, jaké panují v Bagrámu nebo internačních táborech v zátoce Guantánamo. Mnoho problémů, o nichž jsme diskutovali v roce 2003, bohužel přetrvalo. Později jsem do New York Times napsal úvodník, v němž jsem podrobně vysvětloval, že Spojené státy americké v současnosti porušují nejméně deset ze třiceti článků Všeobecné deklarace lidských práv. V roce 2007 jsme svolali naše Fórum obránců lidských práv na téma „Víra a svoboda“, na němž jsme promýšleli cesty, jak se náboženští vůdci a náboženské komunity mohou důsledněji dožadovat dodržování lidských práv. V řadách sekulárních organizací na ochranu lidských práv jsme zaznamenali neochotu hledat styčné body s náboženstvím. Dějiny represí ve jménu náboženství jsou lidem dobře známé a někteří aktivisté jsou v tomto ohledu citliví a spoléhají raději na globální dohody, jež podle nich náboženství přesahují, například na Všeobecnou deklaraci lidských práv. Také jsme narazili na odpor ze strany některých nábožensky založených osobností a vůdců, protože podle jejich názoru se koncepce lidských práv dotýká zabezpečení jedince, nikoli kolektivu. V tichosti jsme získali i informace, že se mnoho věřících a náboženských institucí zdráhá udržovat s tímto hnutím pevnější vazby, neboť si lidská práva automaticky spojuje s prosazováním práv homosexuálů a práv na potrat. Navzdory těmto těžkostem skončila konference velkým úspěchem. Začali jsme hledat nejvhodnější způsob, jak z náboženství vytvořit mocného bojovníka za rovnoprávnost a univerzální lidskou důstojnost. Podrobný rozbor nás přivedl k závěru, že největší výzvou, před kterou dnes náboženští vůdci, náboženské instituce a vůbec věřící stojí, je nutnost plného uznání ženské rovnoprávnosti. Zjistili jsme také, že jen stěží můžeme upozorňovat na upírání lidských práv ženám, aniž bychom poukazovali na ještě větší problém, jímž je rostoucí tolerance vůči násilí. Ačkoli mezi těmito dvěma fóry uplynulo deset let, jejich závěr zněl stejně: lidstvo, pakliže chce uniknout ze začarovaného kruhu války, chudoby a útlaku, zoufale potřebuje znovu přijmout závazek všeobecného dodržování lidských práv a skoncovat se zbytečným násilím.
¦ 98 ¦
Zeny_nabozenstvi_Carter.indd 98
27.10.2015 15:02:46 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214182
Během uvedené série konferencí a další naší práce v Carterově centru jsme si stále více uvědomovali, že jednou z nejzávažnějších otázek je ne ustávající porušování práv žen a dívek. V roce 2011 se tento problém stal tématem našeho shromáždění. Mnozí účastníci dorazili z islámských zemí a právě ti nám doporučili, abychom některou z příštích aktivit zaměřili na jednu z převážně muslimských komunit. Když jsem se pokusil hlouběji porozumět postoji mezinárodně obdivovaných a význačných mužů k ženám v islámské společnosti, cesta mne zavedla i k egyptskému spisovateli Nagíbu Mahfúzovi, jenž se v roce 1988 stal držitelem Nobelovy ceny za literaturu.15 Vzpomínám si, že v době, kdy byl prezident Anvar as-Sádát po celém islámském světě zatracován za podpis mírové dohody s Izraelem v roce 1979, Nagíb Mahfúz patřil k významným obhájcům as-Sádátova rozhodnutí. Podobně jako as-Sádát i Mahfúz byl napaden atentátníkem a těžce zraněn v roce 1994; zemřel o dvanáct let později. Získal jsem jeho knihu Životní moudrost v pracích laureáta Nobelovy ceny (Life’s Wisdom from the Works of the Nobel Laureate), kterou vydavatel popisuje slovy „esenciální sbírka citátů z díla velkého autora“. Shledal jsem, že kniha obsahuje půvabnou, nicméně poněkud rozporuplnou řadu komentářů z pohledu muže, jehož jsem poznal jako pokrokového a pozorného islámského intelektuála: Dnešní dívky už neumějí vyjít s lidmi. Kde jsou šlechetné dámy let mi nulých? Jen muži jsou schopní přivést ženy na mizinu a ne každý muž je schopen stát se ochráncem ženy. Manželství je v rámci životních proher definitivní kapitulace. Ctnost manželství spočívá v ovládnutí chtíče, čímž se očišťuje tělo.
15) U nás vyšla od tohoto autora kniha Mahfúz, Nagíb (1968): Skandál v Káhiře (z arab. orig. Al-Káhira-l-džadída přeložil Jaroslav Oliverius), 195 s., vyd. Odeon (edice Sou dobá světová próza, sv. 253), Praha. (pozn. překlad.)
¦ 99 ¦
Zeny_nabozenstvi_Carter.indd 99
27.10.2015 15:02:46 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214182
Manželství je jeden velký podvod. Jako olivový olej chutná jen pár měsíců, po nichž se nevěsta mění v dávku ricinového oleje. Žena nemá ideologii či filosofii, což dokazuje, že ideologie a filosofie překážejí skutečné, životně důležité činnosti. Ženu zajímá jen tvorba a všechno, co je s ní spojené. Žena je krásný tvořitel a tvoření je středobodem jejího života. Všechny ostatní činnosti jsou dílem muže a jsou nezbytné pro dominanci, ne pro tvorbu! Nemorální paní domu potkáte asi tak často, jako ctihodnou pracující ženu. Láska ženy se podobá politickému představení: o jejích vznešených cílech nelze pochybovat, o její bezúhonnosti ano. Žena bez dětí je jako víno bez opojných účinků, jako růže bez vůně nebo jako zbožnost bez pevné víry. Ulevilo se mi však, když jsem na konci této prezentace spisovatelova díla objevil osamocený citát: Ženské osvobození se nevztahuje jen na rovnocenná práva a povinnosti, nýbrž znamená i plnou účast žen ve sférách politicko-ekonomické a společensko-kulturní. Tyto komentáře světově uznávaného islámského učence naznačují, že dokonce i v rámci moderní a okázale sekulární společnosti existuje tendence zesměšňovat a zlehčovat ženy i jejich roli v rodině a celé společnosti. Rovnost žen a mužů z Koránu jasně vysvítá. Pro muže mám nicméně jeden skromný návrh: někdy stačí, když podpoří ženy v otázce rovnosti tím, že zmlknou. šejch Omar Ahmad Tidžání Njass, duchovní vůdce islámského súfistického řádu Tidžáníja
Velice pozorně jsme sledovali svržení egyptského prezidenta Husního Mubáraka během lidové vzpoury v roce 2011 a Carterovo centrum následně
¦ 100 ¦
Zeny_nabozenstvi_Carter.indd 100
27.10.2015 15:02:46 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214182