70
Zavedené anatomicko-protetické základy
2.8.2 Dolní čelist
Kapitola 2
Dolní čelist (mandibula) je jedinou pohyblivou kostí obličejového skeletu. Je tvořena tělem a dvěma rameny (obr. 2-93), která však nejsou absolutně symetrická (Türp et al. 1998). Tělo (corpus mandibulae) je složeno z báze dolní čelisti (basis mandibulae) a z alveolárního výběžku (pars alveolaris), jehož konfigurace závisí na přítomnosti zubů; u bezzubých čelistí je z větší části resorbován. V úhlu dolní čelisti (angulus mandibulae) přechází vpravo i vlevo tělo mandibuly v ramena (ramus mandibulae). Ramena končí kraniálně dvěma výběžky, processus coronoideus (na který nasedá m. temporalis) a processus condylaris, který má hlavičku (caput mandibulae, condylus) upevněnou k rameni dolní čelisti krčkem (collum mandibulae). Na přední ploše kondylárního výběžku pod hlavičkou se nachází prohlubenina, fovea pterygoidea, do které se upínají obě hlavy laterálního pterygoidního svalu (m. pterygoideus lateralis). Mezi processus condylaris a processus coronoideus se kaudálně vykrojený okraj kosti nazývá incisura mandibulae (obr. 2-93). Z vestibulárního pohledu je patrné vestibulární vyklenutí alveolů v místech zubních kořenů, mluvíme o juga alveolaria. Na přední stěně těla dolní čelisti je ve středu v místě brady vyklenutí, které se nazývá protuberantia mentalis, tvořící vlevo i vpravo malý hrbolek (tuberculum mentale). Kaudálně od druhých dolních premolárů ústí foramen mentale. Vystupuje z něj n. alveolaris inferior, jako nervus mentalis, důležitá větev n. mandi bularis. V oblasti molárů vybíhá dopředu a dolů k tělu mandibuly linea
i
g
{
f
j
i h
k
b
b
o
d
l n
e
p
a
m
c
Obr. 2-93 Dolní čelist z vnější strany: a corpus mandibulae; b ramus mandibulae; c basis mandibulae; d pars alveolaris; e angulus mandibulae; f processus coronoideus; g processus condylaris; h collum mandibulae; i caput mandibulae; j fovea pterygoidea; k incisura mandibulae; l juga alveolaria; m protuberantia mentalis; n foramen mentale; o linea obliqua; p tuberositas masseterica.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214097
Anatomie stomatognátního systému, dolní čelisti, žvýkacích svalů…
71
obliqua (obr. 2-93). V oblasti angulus mandibulae leží vestibulárně umístěná tuberositas masseterica (obr. 2-93). Do této zdrsnělé plochy se upíná m. masseter. Při pohledu na pars alveolaris shora je patrné, že zubní lůžka (alveoli dentes) jsou uspořádána do oblouku, který byl nazván arcus alveolaris. Jednotlivé alveoly jsou od sebe odděleny kostěnými přepážkami (septa interalveolaria). Septa se nacházejí i mezi kořeny u vícekořenových zubů (septa interradicularia) (obr. 2-94). Lingválně je možné na přední části dolní čelisti zachytit mediálně umístěný výběžek, nazývaný spina mentalis (obr. 2-95). Odtud vybíhají m. geniohyoideus a m. genioglossus. Kaudálně a laterálně od spina mentalis leží fossa digastrica. Do této prohlubně se upíná přední hlava (venter anterius) m. digastricus. Na linea mylohyoidea, jdoucí na vnitřní straně těla mandibuly směrem šikmo nahoru k ramenům, začíná m. mylohyoideus.
Kapitola 2
a b
Obr. 2-94 Dolní čelist z kraniálního pohledu (alveoly jsou dobře zřetelné díky bezprostředně před tím odstraněným zubům): a septa interalveolaria; b septa interradicularia.
a
b
e
c d
Obr. 2-95 Dolní čelist, pohled z dorzální strany: a spina mentalis; b fossa digastrica; c linea mylohyoidea; d tuberositas pterygoidea; e foramen mandibulae.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214097
72
Kapitola 2
Zavedené anatomicko-protetické základy
Proti tuberositas masseterica je na lingvální straně tuberositas pterygoidea (obr. 2-95), do které se upíná m. pterygoideus medialis. Téměř ve středu ramus mandibulae na vnitřní straně ústí foramen mandibulae, do kterého se zanořuje n. alveolaris inferior, aby dále probíhal mandibulárním kanálem a inervoval zuby a alveolární výběžek dolní čelisti. Foramen mandibulae je částečně zakryt kostěnou lamelkou, lingula mandibulae.
2.8.3 Žvýkací svalstvo Mezi žvýkací svaly patří čtyři párové svaly: m. temporalis, m. masseter, m. pterygoideus medialis a m. pterygoideus lateralis. Všechny čtyři se upínají na dolní čelist a podílejí se – stejně jako kraniální část svalů upínajících se na jazylku – na pohybech mandibuly. Svaly zprostředkované pohyby si lze poměrně lehce představit, pokud známe topografický průběh svalů ve všech třech rovinách a polohu pevných a mobilních bodů: principiálně jde o to, že sval spojující dva kostěné útvary uvede kontrakcí volný kostní útvar do pohybu (mobilní bod – punctum mobile), zatímco druhý kostní útvar zůstává fixovaný (pevný bod – punctum fixum). V případě žvýkacího svalstva leží punctum fixum nejčastěji na kostních útvarech nepohyblivého obličejového skeletu (začátek svalu), zatímco mobilní bod je na dolní čelisti (svalový úpon). Svalovou kontrakcí se přibližují oba body k sobě a realizují pohyb dolní čelisti. Jazylka může sloužit jako punctum mobile i jako punctum fixum. 2.8.3.1
Spánkový sval (m. temporalis)
M. temporalis začíná ve spánkové jámě (fossa temporalis), nacházející se mezi linea temporalis a jařmovým obloukem (arcus zygomaticus). Dalším začátkem je vnitřní plocha sval pokrývající spánkové blány (fascia tempo ralis). Podle směru svalových vláken rozlišujeme horizontálně běžící distální vlákna, šikmo probíhající střední vlákna a vertikálně uspořádaná přední vlákna. Hlavní část temporálního svalu se upíná do processus coronoideus mandibuly (obr. 2-96) a dosahuje až do trigonum retromolare. Zadní svazky svalových vláken směřují dorzálně až k nejhlubšímu místu incisura mandibulae. Hlavní masa svalu je tvořena předními vlákny, jejichž snopce se upínají částečně na přední plochu processus coronoideus a částečně na ramus mandibulae. M. temporalis navzdory různému směru vláken působí následující pohyby dolní čelisti: zzaddukci5/elevaci6 (zavírání úst), zzretruzi (dorzální pohyb čelisti), zzlateropulzi, zzstabilizaci čelistního kloubu při pohybech dolní čelisti (obr. 2-100). 5 6
Slovo „addukce“ pochází z latinského „adducere“ – „přinést, donést, přitáhnout“. „Addukce“ zde znamená „přitáhnutí“ dolní čelisti k horní. Slovo „elevace“ pochází z latinského „elevare“ – „zvedat“. „Elevace“ zde znamená „zvednutí“ dolní čelisti kraniálním směrem.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214097