nechtěla nic než být s ním. Cítil její lásku, která na něho pů sobila jako balzám – byla nekomplikovaná a klidná. Caroline se od něho odtrhla, jako by mu četla myšlen ky. Oddusala do koupelny a práskla za sebou dveřmi, divže nevypadly z pantů. Cain si ztěžka povzdechl. Nebude to mít lehké, ale to věděl od samého začátku. Manželka z této situa ce vytříská co nejvíc.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213917
KAPITOLA
TŘICÁTÁ TŘETÍ
Molly Moranová uložila vnoučka do postýlky a dodělávala dušené maso na druhý den. Bylo hodně pozdě. Molly snachu sice litovala, ale musela upřímně přiznat, že ji jen velmi těž ko může mít ráda. Caroline nad ní nepokrytě ohrnovala nos. Zato její matka Jane byla úplně jiná. Molly stále nechá pala, jak mohla vychovat tak neurvalou příšeru jako Caro line. Pokud měla soudit spravedlivě, musela uznat, že zesnulá udělala, co bylo v jejích silách. Mollyina matka říkávala, že Bůh člověku dal záda, aby na nich nosil břemena, a v určitém směru měla pravdu. Ačkoli ke snášení té ženštiny v patře byla zapotřebí pořádně široká záda! Pokřižovala se, protože v ta kové chvíli podlehla nekřesťanským myšlenkám. Její snacha by ale dokázala naštvat i samotného svatého Joba. Dokonce i teď, když přišla o matku, myslela jenom na sebe a ne na tu nebožačku, kterou náraz v autě rozcupoval na kousky a vy pustila duši u silnice jako nějaká toulavá kočka. Nic z toho by samozřejmě nevyřknula nahlas, protože by v synově domác nosti způsobila hotové peklo. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213917
Zaslechla, že Cain schází po schodech a nalila mu velkou sklenku whisky. Bude ji potřebovat. Sama sobě také dolila. Když vešel do kuchyně, šťastně se na něho usmála. Seděla na židli a Cain ji objal. Měl moc rád její vůni, směs parfému od Avonu, cigaret a jejího vlastního sladkého aroma, která ho vždycky přenesla zpátky do dětství. Posadil se naproti ní a zvedl sklenku k tichému přípitku. „Jak je na tom?“ Pokrčil rameny. „Jako obvykle.“ Molly si povzdechla. „Prožívá těžký období, Caine. Buď me k ní fér, zrovna přišla o matku…“ Cain souhlasně přikývl. „Já vím, mami. Jak se má náš ma lej?“ Při zmínce o vnukovi Molly ožila. „Je v pořádku. Roz košnej chlapeček, chytrej jako tlupa opic. Připomíná mi tebe, když jsi byl malej.“ Cain se na ni vděčně usmál a jedním lokem vypil whisky. Matka mu okamžitě nalila další. „Omlouvám se za to, jak se k tobě chová, mami.“ Molly zatřepala dokonale pěstěnou rukou. „Nemusíš se omlouvat, je prostě divná. Nevím, cos na ní viděl,“ odpově děla trpce. „Ale opravdu tě miluje.“ Znovu si povzdechl. „Upřímně řečeno, v tom je právě ten problém, mami.“ Útrpně zavřel oči. „Víš, jak jsem ti poví dal o tý holce? Poprvé v životě nejsem schopen jenom ji ojet a vzít nohy na ramena. K žádný ženský jsem necítil to, co k ní. Ani k tý v patře.“ Molly se naklonila nad drahý skleněný stůl a oběma dla němi popadla syna za ruku. „Zatím nedělej žádný rozhodnu tí. Některý věci musíš pořádně promyslet.“ 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213917