Stařenka Oggová už dávno snědla kotlety a spláchla je pivem, ale ke spaní se neuložila. Ležela oblečená na nerozestlané posteli, ruce pod hlavou, a pohled upírala k temnému stropu. Po nějaké chvíli se ozvalo zaškrábání na okenici. Vstala a otevřela okno. Do pokoje vskočila mohutná postava. Měsíční světlo na okamžik ozářilo lesknoucí se hrudník a hřívu tmavých vlasů. Pak se tvor vrhl pod postel. „Ach jejky, jejky,“ řekla Stařenka. Chvíli počkala a pak sáhla na podnos a vzala z něj kost z kotlety. Byly na ní stále ještě zbytky masa. Pomalu ji spustila těsně nad podlahu. Zpod postele vyrazila ruka a kost jí vytrhla. Stařenka se narovnala. „Chudáček,“ broukla. Bylo to jen v Silverově případě, kdy se Stařenčin jinak velmi bystrý smysl pro realitu zdeformoval k nepoznání. Pro Stařenku Oggovou byl Silver prostě a jednoduše jen zvětšeným vydáním onoho nadýchaného roztomilého koZátka, kterým kdysi býval. Pro každého jiného představoval kouli tvořivé zlomyslnosti a vynalézavé zloby. Te\ se však musel vyrovnat s problémem, se kterým měly kočky sotva kdy co dělat. Čarodějky ho totiž před několika lety proměnily v člověka, a to z důvodů, které se tehdy zdály zcela nezbytné. Bylo k tomu zapotřebí velkého množství námahy a jeho morfogenní pole ho k úlevě všech zúčastněných už po několika hodinách vrátilo do jeho původní podoby. Jenže magie nikdy není tak jednoduchá, jak si lidé myslí. I ona se musí řídit několika základními zákony. A jeden z nich praví, že bez ohledu na to, kolik 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213901