98
I. ZPRAVODAJSTVÍ ZA RANÉHO NOVOVĚKU
V období střežené mocenské rovnováhy v Evropě a na zabraných územích v Americe a v Asii se v informacích novin nacházelo nebývale mnoho nepřesných, nejistých odhadů. Mocnosti tajily své mnohostranné záměry a neměly zájem o informování veřejnosti, pokud nepotřebovaly její účast. Obecně platilo již zmíněné, že za válečných konfliktů bývalo k dispozici víc konkrétních zpráv, zvláště od přímých účastníků, než v dobách uklidnění. Události války byly v novinách líčeny se všemi neblahými důsledky.358 Útrapy postižených budily soucit, nikdo nemohl vědět, zda ho nečeká podobný osud. Proto byl mír – milý, požehnaný, bohulibý, vytoužený, dlouho očekávaný, obecně potřebný, nutný, nadějný, drahý, dobrý, vznešený, zlatý, časný a věčný mír – žádoucí nade vše a za všech okolností. Psalo se o „náboženském míru“ (Religion‑Fried, KirchenFried, Gewissens Fried) – chápaném v duchu zásad dohodnuté Augsburské koexistence konfesí (25. září 1555)359 i v jeho širším pojetí „náboženské svobody“. Náboženský mír byl námětem publicistiky. Ta na jeho dodržování velice naléhala, avšak svým nesnášenlivým nezpůsobem jeho uskutečňování mařila.360 Časný mír souvisel s věčným mírem (der ewige Gewissens Fried) a podmiňoval šťastné pozemské pobývání.361 Zastánci míru v publicistických traktátech odkazovali k Řekům a k Římanům, k bibli, k Erasmovi Rotterodamskému362, k autoritám. Obecné a věčné pravdy aplikovali na svou současnost. Jen nezkušení mladí lidé mohli toužit po válce a uvádět v její prospěch argumenty tak chabé a starými moudrými autoritami znevážené, jako bylo získání slavného jména a ukořistění hmotných statků.363 358 „Aussm Lande Braunschweig / 6 Novembr. Die Länder werden hin vnd wieder so wohl von den Keyserl. als Alliiten dermassen aussgesogen / geplündert vnnd eingeäschert / das nicht zu sagen.“ Einkommende Wochentliche Zeitungen. S. l. 1641, [č.] 275. 359 Závažné prohřešky proti ustanovením „náboženského míru“ si v publicistice vytýkaly zúčastněné strany navzájem. Za velké provinění obyvatel a poddaných Římské říše, zvláště luterské konfese, proti „náboženskému míru“ se považovalo nazývání papeže „antikristem“ a napadání císařského majestátu. V tom smyslu například působil publicistický Zungenschlitzer. Das ist: Aussführliche / gründliche Handlung einer wolbedencklichen Frag / Ob auch Krafft dess ReligionFridens / den Praedicanten erlaubt seye / dass sie den Papst zu Rom aussrüffen für den Antichrist / Oder aber sie / Vermög dess Kayserlichen Rechts / von so schädlichem / vnd dem gantzen Römischen Reich schmächlichen Lästern / sollen abgehalten werden. … Dilingen 1629. 360 „Fürs Sechste Lieget mir ein schwerer Stein auff dem Hertzen / dass wir bisshero viel vom Religions Friede geschrien / und doch selber darwider gethan haben.“ COPIA Des Accords … – Halberstadt 1631, s. B4b. 361 Trewhertzige wolmeynende INSTRVCTION Auff was rechtmessige / zulässliche vnnd GOt wolgefellige Mittel vnnd Wege dess H. Römischen Reichs Geistliche Churfürsten auss ihrem jetzigen laydmütigen vnnd betrübten Zustand / Kriegslast vnd vorstehender Gefahr erlediget werden / vnd so wol zu dem ewigen Gewissens Frieden / als auch zu vorigem ihrem zeitlichen Frieden vnd glücklichem Wolstand gelangen mögen. S. l. (1632). 362 Klag / Des an allen Orten vnd enden vertribenen vnd aussgejagten Friedens: Von Herren Desiderio Erasmo Roterodamo, mehr dann vor hundert Jahren / in Latinischer Spraach beschrieben: Nun aber von einem Liebhaber der Friedens in die Teutsche versetzt: Bey disen trübseligen Zeiten sehr‑nutzlich vnd nohtwendig [!] zu lesen. Basel 1634. 363 „VOn jungen vnerfahrnen Leuten / die dess Kriegs vnd Streits vngewohnt / haben die Alten Weisen pfle gen zu sagen: Dulce bellum est inexpertis, das ist die grossen Lust zum Kriegswesen tragen / weil sie
novinové zpravodajství.indd 98
16.06.15 8:07 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213893
Struktura a znaky nejstaršího tištěného novinového zpravodajství
99
Naděje patrně budila mírová vyjednávání, konaná v průběhu válek, tajená, nespěšná, nucená zohlednit nároky zúčastněných i jen zdržujících se stran a měnící se podle situací na bojištích.364 Pax optima rerum365, častý citát vladařských manifestů, byl devízou diplomatických vyjednávání, zatímco boje pokračovaly. Na Parnasu, kam bylo v odkazu na Boccaliniho satiry366 umísťováno nejvyšší zpravodajské centrum, sedával po pravici Apollonově Merkur, držící v ruce „mírovou hůl“. Dva hadi, kteří ji obtáčeli a nikoho neohrožovali, připomínali mírotvornou úlohu božského posla a následně i každé zpravodajské služby.367 Když byly spory načas urovnány, podepsány mírové smlouvy, ukončeny boje a odloženy těžké zbraně, oslavy míru nemívaly konce. Veřejnost se jich zúčastňovala, vyprávělo se o nich, objevily se v tiscích. Nejprve byly vzdány díky Bohu, přednesena mnohá kázání a konána rekviem za padlé a zesnuhören / dass mancher ihm einen grossen Namen damit gemacht / oder sonst mit grosser Beut davon kommen / desswesgen darnach ringen / dass ihnen auch gelinge…“ Bedencken VOn dem KRieg und Friedstand / ec. Welcher dem andern vorzuziehen / vnnd was man darbey in acht zu nemen: Sonderlich bey gegenwertiger Friedens‑Tractation, Gestellet zu gutem Nachdencken vnd wolmeynender Erinnerung Durch ein getrewen Patrioten“. S. l. t. (1634). [bohemikum]. 364 Bohatá byla publicistika z ukončování třicetileté války. Účastníci vyjednávání, vrcholících ustavením vestfálského míru (1649), na ně nahlíželi realisticky: „Mírová jednání se rozehřívají v zimě a ochlazují se na jaře. Neklid ve shromáždění trvá asi tak do února. Pak zase přecházíme k obvyklému klidu, generálové vyrukují do pole a vezmou věc do svých rukou. Takto mají mužové míru a války střída vě své zaměstnání a nikdo si nemůže naříkat…, psal kaplan francouzské delegace v Münsteru.“ B. Šindelář, Vestfálský mír a česká otázka. Praha 1968, s. 119. 365 Bedencken VOn dem Krieg … (1634) L. c. na B4a: „… davon sagt Mantuanus: Pax plenum virtutis opus, pax summa laborum, Pax belli exacti precium est, preciumq. pericli. Und Sylvius sagt: Pax optima rerum, Quas homini novisse datum est: pax una triumphis, Innumeris potior, pax custodire salutem, Et cives aequare potens.“ „Pax optima rerum quas homini natura dedit.“ Guilielmus Zenocarus, De Republic … Quinti Caroli … Gandavi 1562. Na s. 116 „Bellum Bohemicum“. 366 Trajano Boccalini, „il Romano“ (1556–1613), satiry: De’ Ragguagli di Parnasso centuria prima e seconda. (Benátky 1612–17) pokrač.: Secretaria di Apollo. Byl proti španělské nadvládě v Itálii. Stal se nejcitovanějším autorem satirických tisků a publicistiky a jeho „Parnas“ místem, odkud byly hlásány názory jinde stěží přijatelné. Byl připomínán, napodobován a jeho jméno sloužilo jiným autorům jako pseudonym po celé 17. století. 367 „… einem Caduceum oder Friedens‑Stab in Händen haltend.“ Legation oder Abschickung Der Esel in Parnassum … verfertigt durch Landolphum Von Duisburgk 1628. … Nach dem zu Leipzig getruckten Exemplar 1648. Dva usmíření hadi, obtočení kolem Merkurovy hole, podtrhovali mírové poselství. Podle soudobé zmínky byli míroví poslové v Římě nazýváni „caduceatores“, na mincích se zpodobením Merkura bylo napsáno „paciferus“ = „míronoš“: „Mercurius paciferum, Friedens‑Botte, dessen ist die Anzeige der Caduceus oder sein Stab, zwo streitende Schlangen wurden durch ihne auf einer seiner Reise versöhnet, sie wunden sich daher um einen Stock und deswegen ist ein solcher Caduceus noch allezeit mit zwo Schlangen gezieret; auch sind daher die Botten bey den Römern, so den Frieden stifteten, Caduceatores genennt worden: also finden sich auch verschiedene Münzen mit der Umschrift Mercurio pacifero.“ Versuch einer Beschreibung historischer … Merkwürdigkeiten der Landschaft Basel. Basel 1763, s. 3007.
novinové zpravodajství.indd 99
16.06.15 8:07 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213893
100
I. ZPRAVODAJSTVÍ ZA RANÉHO NOVOVĚKU
lé, vzápětí se konaly ohňostroje, divadelní představení, hudební produkce, přednášely se verše a především byly pořádány hostiny pro ty, kteří přežili. Múzy, jež za válečných konfliktů musely mlčet, měly žně. Podrobné popisy nákladných festivit – nezúčastněným na vědomí a budoucím k obdivu – bývaly vyhraženy drobným tiskům, noviny jim teprve časem, jak uvidíme, věnovaly aspoň tolik místa jako relacím o průběhu bitev. Informace o politických hostinách byly významné a nadějné, zvláště když společně stolovali bývalí protivníci ve zbrani. Bylo tomu tak i na podzim roku 1649 v Norimberce, na závěr exekučního konventu (Nürnberger Exekutiontag, duben 1649 – červenec 1650), jednajícího o některých usneseních vestfálského míru, jež se týkala pobytu švédských vojsk na říšských územích, s tím spojených reparací, náboženských otázek a vyplácení vojsk. První z pamětihodných banketů za oněch uspokojivých vyjednávání (Banquet oder Friedens‑Mahl – 25. září 1649) byl vyobrazen a veřejnost si mohla na grafických kopiích obrazu prohlédnout účastníky, rozsazené kolem dlouhých stolů ve velkém reprezentačním sále norimberské radnice.368 Slovní popis události vyšel několikrát v letácích, roku 1663 pak v šestém dílu již zmiňovaného korpusu informací – Theatrum Europaeum. Hostinu po podpisu „předběžných ujednání“ uspořádal šestadvacetiletý Karel Gustav, falckrabě z Zweibrücken (1622–1660, který se roku 1654 stal jako Karel X. Gustav švédským králem). Císařskou stranu zastupoval generalissimus císařských armád, strmé vojenské i společenské kariéry, Ottavio Piccolomini (1599–1656). Ten po definitivním konci vyjednávání uspořádal slavnost s ohňostrojem v roce následujícím. Zprávu o slavném banketu z roku 1649, jehož koncepci připravili norimberští literáti, hudebníci a dramatičtí umělci tak pečlivě, že si v době daleko pozdější vysloužil charakteristiku „Gesamtkunstwerk“, přinesl také soudobý norimberský drobný tisk.369 Podle něho byly „obecnému lidu“ – jako vždy při slavnostních příležitostech – házeny mince, na rynku se pekli voli, rozdával chléb a z kašen teklo dvojí víno. Vznešení pozorovatelé se rvačkami „obyčejných“ o dobré sousto bavili. Sami pak zprvu kultivovaně stolovali při skvělé hudební kulise v prostorném sálu naplněném vůněmi, vyzdobeném girlandami ze živých květů a ovoce a patrně obdivovali důmyslná efemérní cukrářská díla, zdobící tabule („trionfi di tavola“), zhotovená jako antická božstva – zvláště Mer-
368 Joachim von Sandrart (1606–1688), „Das grosse Friedensmahl“ – podle něj kolorovaný mědiryt od Wolfganga Kiliana (1581–1663), mědiryt Cornelise Galla podle obrazu Anselma van Hulle (1601–1674), aj. 369 Kurtze Beschreibung Dess Schwedischens Friedensmahls / gehalten in Nürnberg den 25. Herbstmonats [září] Anno 1649 (Nürnberg). Jeremias Dümler (1650). K tomu vydal norimberský knihtiskař Aigentliche Abbildung dess Fried‑ und Freuden Mahls…, podle zmíněného obrazu Joachima von Sandrart od Wolfganga Kiliana. Tiskař letáků měl radě města Norimberku sdělit, kdo mu poskytnul popis „mírové hostiny“ a zda měl tisk předem schválený. Nürnberger, Nr. 545, 1649, s. 85.
novinové zpravodajství.indd 100
16.06.15 8:07 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213893