pedagogika
––
––
––
–– ––
––
pedagogika
systém předávání hotových poznatků a jejich souborů. Vzdělávání a vyučování je založeno na práci se zkušenostmi žáků. Klade důraz na vytváření situací pro získávání cenných zkušeností, rekonstrukci těchto zkušeností, učení prostřednictvím řešení problémů (problém z praxe žáků, problémové vyučování); podporuje samostatnou i společnou práci žáků; podporuje instrumentální dimenzi vzdělávání a výchovy; princip osobní užitečnosti; podceňuje teorii ve vzdělávání. Sociální pedagogika. Pedagogická disciplína, která navazuje na sociologii výchovy; vymezuje se transdisciplinárním charakterem. Je tou částí pedagogiky, která se zabývá problematikou výchovy v závislosti na postupujícím procesu industrializace, technizace, rozvoje forem soužití a na změnách právních norem. Všímá si měnícího se prostředí a tím i podmínek výchovy. Sleduje tyto proměny nejen v obecné rovině, ale i v situacích, kdy je morální vývoj jedince ohrožen a dochází k těžkostem v přizpůsobování, v socializaci. Akcent na sociální souvislosti výchovy na rozdíl od pojetí individualistického a psychologizujícího. Významně se zaměřuje na vztah výchovy a sociálního prostředí. Speciální pedagogika. Pedagogická disciplína zabývající se výchovou a vzděláváním (především) dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, s různými handicapy, s různými omezeními v učení, chování, jednání, v komunikaci. Významně pracuje s poznatky z medicíny, psychologie. Analyzuje dané handicapy, jejich příčiny, možnosti nápravy, kompenzace a metody přípravy a vykonávání učebních činností i pracovních operací. Člení se na podobory podle povahy znevýhodnění: psychopedii – zabývá se výchovu a vzděláváním jedinců s mentálním postižením (se sníženými rozumovými schopnostmi); somatopedii – zabývá se výchovu a vzděláváním jedinců tělesně postižených, nemocných a zdravotně oslabených; oftalmopedii – zabývá se výchovou a vzděláváním jedinců se zrakovým postižením a nevidomých; surdopedii – zabývá se výchovou a vzděláváním jedinců se sluchovými vadami různých typů a stupňů; logo pedii – zabývá se výchovu a vzděláváním jedinců s narušenou komunikační schopností; etopedii – věnuje se výchově a vzdělávání jedinců s problémy a poruchami chování. Srovnávací pedagogika (komparativní pedagogika). Relativně samostatný obor pedagogiky orientovaný na studium, analýzu, srovnávací analýzu výchovných a zejména vzdělávacích systémů v různých zemích, směřuje k postižení obecných rysů a tendencí vyučování a výchovy v současném světě. Orientace výrazně na organizaci a obsahy vzdělávacích (zejména školských) soustav, jejich sociální determinaci, podmínky fungování a efektivitu, kulturní tradice. Vojenská pedagogika. Rozpracování pedagogické teorie zaměřené na výchovně ‑vzdělávací proces v podmínkách armády. Zpracovává zejména otázky pedagogických kompetencí velitelů, výchovy a výcviku vojáků. Vysokoškolská pedagogika. Pedagogická disciplína orientovaná na problematiku řízení učení v podmínkách vysokých škol. Podstatné otázky: intenzita, způsoby samostatné studijní práce, formy účinné pedagogické práce, řešení problémů jako základní proces učení, rozvíjení vědeckého myšlení. Zážitková pedagogika. Jeden z přístupů k pedagogice volného času. Vychází z toho, že ve volném čase člověk/dítě/žák sám volí aktivity, o které má zájem, má je rád, jsou spojeny s hlubšími a intenzivnějšími zážitky. Druhý aspekt – volíme pro volný čas nabídky takových činností, které s hlubšími pozitivními zážitky souvisejí. Zabývá se i otázkami primární a sekundární prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213653
pedeutologie
PISA zkoušky
pedeutologie Součást komplexu pedagogických disciplín, která se zabývá problematikou učitele jakéhokoliv stupně a zaměření školy. Řeší otázky výběru pro učitelské povolání, vzdělání a komplexní přípravy učitelů, kompetencí učitelů, odpovědnosti učitelů, potřebných osobnostních vlastností učitelů. Používá se též vymezení magistrologie, teorie učitelské profese. pedocentrismus Pedagogický směr, pojetí výchovy a vzdělávání, které vzniklo na přelomu 19. a 20. století a významně ovlivnilo pedagogické myšlení. Opírá se o respektování (až přecenění) práv a potřeb dítěte. Cíle výchovy jsou odvozovány od jeho individuálních potřeb a zájmů. Vede v krajních polohách až k odmítání výchovy jako násilného vstupování do přirozeného vývoje dítěte. Podněcování zrání vnitřních psychických procesů a jejich rozvoj ze sebe samých. Značně jednostranné pojetí, které při důsledném používání v podstatě poškozuje dítě a jeho rozvoj. pedologie Již překonaný směr, který usiloval o náhradu pedagogiky souhrnem poznatků z biologie, psychologie a sociologie dítěte – tedy komplexem věd, které vnímáme jako pomocné pro pedagogiku. Fakticky se řídila především biologizujícími instinktivistickými hledisky a přeceňováním dědičnosti. Některé tendence i v současnosti ve smyslu značného přeceňování biologického vývoje. peer program Speciálně připravení dobrovolníci pracují ve svých vrstevnických skupinách v rámci prevence nebo nápravy nežádoucího chování. Společně s vrstevníky vytváří model, vzor žádoucího chování. Využívá se zejména v protidrogové prevenci. Peer skupina – pomáhá při socializaci jedince; peer aktivista – speciálně připravený dobrovolník pracující ve své vrstevnické skupině. percepce žáka učitelem Vnímání žáka učitelem takového, jaký skutečně je, nebo vnímání ovlivněné některými předsudky (chápání žáka jako úspěšného nebo neúspěšného apod.). Chování učitele k žákovi a jednání s ním bývá značně ovlivněno obrazem, který si učitel o žákovi utváří na základě předchozího chování a jednání žáka, nebo na základě učitelova očekávání (preferenční postoje, haló efekt, Pygmalion efekt aj.). Pionýr Dětská organizace nabízející společné zájmové činnosti. Děti spolurozhodují o programu; vedoucími dětí jsou dospělí. Dříve organizovaná na školách, kde plnila i funkci žákovské samosprávy. PISA zkoušky Mezinárodní zkoušky patnáctiletých žáků opakované každé tři roky (většinou žáci končící povinnou školní docházku) z matematické gramotnosti, z přírodovědné gramotnosti a z čtenářské gramotnosti. Organizace zkoušek pod patronací OECD. Pro všechny stejné testové zkoušky a řešení problémových situací. Naši žáci zapojeni od roku 1997. Výsled99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213653
plánování
pojem
ky zkoušek významně ukazují na kvalitu vzdělávacích systémů v jednotlivých zemích. Nejlepší výsledky jsou dosahovány v zemích, kde vzdělání znamená společenský (i jiný) vzestup. Výsledky dobře organizovaných a promyšlených zkoušek by měly být v každé zemi brány v úvahu v procesech řízení vzdělávacích soustav, ve vzdělávací politice. plánování Organická součást výchovné a vzdělávací práce. Na základě pochopení dosaženého stavu jsou promýšleny další postupy k dosažení dalších cílů. Ve škole na základě respektování vzdělávacího programu i konkrétního programu učitele s danou třídou. Nejde jen o další etapový cíl, ale také o prostředky, jimiž se k němu dopracuje. Při plánování tedy vystupují i faktory již dosaženého – „zóna aktuálního vývoje“ a perspektivní kvality žáků – „zóna nejbližšího vývoje“. –– Plánování kurikula. Zpracovávání vzdělávacího programu, ve kterém učitelé s oporou o rámcové vzdělávací programy projektují, plánují koncepci kurikula pro svou školu i konkrétní učivo a jeho sled v jednotlivých předmětech, v jejich blocích a v jejich vzájemném prostupování v průběhu vyučování v jednotlivých třídách a ročnících (včetně specifik pro jednotlivé třídy, skupiny i jednotlivce). –– Plánování ve vyučování. Součást přípravy učitele na vyučování – plánování dlouhodobé: směřuje k dosahování zásadnějších cílů; plánování krátkodobé: program na příští vyučování. Vždy je třeba do plánování vtahovat i žáky, aby cíle byly i jejich cíli a docházelo tak k mobilizaci použitelných prostředků, zkušeností na bázi učitelem promyšleného postupu zpracování učiva. počítače ve škole 1. Využití počítačů ve výchovně‑vzdělávací práci (učiteli i žáky) – např. zpracování výsledků jakýchkoliv zkoušek, výběr zkušebních otázek, sestavování zkušebních testů, databanky některých předmětů, tvorba a tisk učebních textů, práce s informacemi na internetu, multimediální výukové pomůcky, simulátory, e-learningové kurzy. 2. Jejich využití pro řízení školy – databanka evidence žáků, rozvrhy hodin, přednášek, seminářů, agendy třídních učitelů apod. podmínky výchovy Výchova se realizuje za podmínek biologických (vnější, vnitřní), psychických (stav psychických procesů a psychických vlastností osobnosti) a sociálních (sociální prostředí obecné i zcela konkrétní). Podmínky silně ovlivňují samotný proces výchovy i efektivitu výchovy. Jde o aktivní prvky v působení na člověka. pochvala Významná metoda výchovné práce ve škole, v rodině i jinde. Má silnou motivační hodnotu, je součástí regulace chování žáků. Patří do systému hodnocení – pozitivní hodnocení. Přináší prožitek úspěchu, vede k přijetí normy chování. Podpora, posilování pozitivních kvalit osobnosti. pojem Jedna z forem vědeckého poznání. Odráží v našem vědomí a v našem myšlení zobecněné poznání vyjadřující podstatné vlastnosti, znaky jevů a vztahů. V učení se rozlišují 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213653