evaluace
né informace a přístup k dokumentům na www.eurydice.org. → pedagogické informace
evropské vzdělávací standardy
smlouva (1992) ukládá členským zemím zavádět evropskou dimenzi do obsahu vzdělávání ve školách i do přípravného a dalšího vzdělávání učitelů. V České republice se tento princip projevuje za členěním průřezového tématu „Výchova k myšlení v evropských a globálních sou vislostech“ do rámcových vzdělávacích programů pro základní školy a pro gym názia, spolu s příslušným učivem v učeb nicích (zvláště dějepisu, zeměpisu, cizích jazyků). → Evropské jazykové portfolio, evrop ské vzdělávací programy, multikulturní výchova Literatura: Shennan, M.: Teaching about Europe. London, Cassell, 1991; Walte rová, E.: Evropské záležitosti – výzva pro českou pedagogiku. Pedagogika, 51, 2001, č. 1, s. 42–61.
evaluace Se vstupem ekonomických úvah do ob lasti vzdělávání se začal uplatňovat po jem evaluace v pedagogice, andragogice a vzdělávací politice. Evaluace znamená totéž co hodnocení a oba pojmy se použí vají synonymně jako ekvivalenty anglic kých termínů evaluation/assessment. Ve vědeckém pojetí je evaluace chápána jako hodnocení, které s pomocí exaktních me tod stanovuje kvalitu a efektivitu určitých programů, procesů, dosahovaných výsled ků a efektů, činností zúčastněných subjek tů. V posledních desetiletích se rozvinula rozsáhlá teorie a metodologie evaluace/ /hodnocení nejrůznějších edukačních jevů a procesů, takže pedagogická evaluace dnes představuje samostatnou vědeckou disciplínu. Kromě teoretických koncepcí je hodnocení rozpracováno i v oblastech praxe, zejména evaluace škol a evaluace vzdělávání. → hodnocení učebnic, hodnocení učitelů, hodnocení vzdělávání dospělých, hodno cení žáků/studentů Literatura: Evaluace vzdělávání a škol ství. PEN, 2009, s. 571–610; Průcha, J.: Pedagogická evaluace. Brno, CDVU MU, 1996.
Evropské jazykové portfolio Dokument, který je oficiálním evropským dokladem o tom, jak jeho nositel ovládá cizí jazyky. Kritéria ovládání korespon dují s úrovněmi komunikační kompetence podle Společného evropského referenční ho rámce pro jazyky. Dokument může sloužit při hledání zaměstnání nebo studia v zahraničí. Evropské jazykové portfolio je vydáno v české verzi jednak pro žáky a studenty do věku devatenácti let a jed nak pro dospělé (nakl. Klett, Praha).
evaluace škol → hodnocení škol
evropské vzdělávací programy → Program celoživotního učení
evaluace vzdělávání → pedagogická evaluace
evropské vzdělávací standardy Kritéria, která mají za cíl sjednotit úroveň kvality vzdělání a odborných kvalifikací v rámci zemí Evropské unie. Ekvivalent nost zejména v oblasti profesního vzdě lávání a odborné přípravy je jedním ze základních předpokladů úspěšné exis tence evropského trhu práce. Standardy obecně popisují vědomosti, dovednosti,
evropská dimenze ve vzdělávání Tento pojem se rozšířil z Rady Evropy a jiných orgánů Evropské unie se sna hou, aby se zvýšilo povědomí a znalosti o evropských zemích a jejich kulturách u mladých lidí i dospělých. Maastrichtská 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213646
Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání
schopnosti, kompetence, postoje a hod noty z daného oboru nebo etapy vzdělá vání, které absolvent skutečně potřebuje k řádnému výkonu svého povolání, tedy k uplatnění se na trhu práce a k úspěšné mu životu v rámci rozmanitých sociálních rolí. Kvalifikační a vzdělávací standardy slouží jako nástroj hodnocení. → kvalita vzdělávání, efekty vzdělávání Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání → boloňský proces, Boloňská deklarace evropský rámec pro jazyky → Společný evropský referenční rámec pro jazyky Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení (ERK) Společný evropský referenční rámec, kte rý propojuje systémy kvalifikací v jednot livých zemích a používá se jako pomůcka
Evropský rámec kvalifikací …
ke srovnávání, aby kvalifikace v různých zemích a systémech v Evropě byly pře hlednější a srozumitelnější. Má dva hlav ní cíle: podporovat mobilitu občanů mezi zeměmi a usnadnit jim celoživotní učení. Je plně kompatibilní s rámcem kvalifikací pro vysokoškolské vzdělávání rozvíjeným podle boloňského procesu. Uvádí deva desát deskriptorů definujících jednotlivé úrovně v evropském rámci kvalifikací. Každá z osmi úrovní je definována sou borem deskriptorů označujících výsled ky učení, které odpovídají kvalifikacím na dané úrovni v jakémkoli evropském systému kvalifikací. Definuje úroveň znalostí (teoretických nebo faktických), dovedností (kognitivních: používání lo gického, intuitivního a tvůrčího myšlení, praktických: manuální zručnost, používá ní metod, materiálů, nástrojů a přístrojů) a kompetencí (ve smyslu odpovědnosti a samostatnosti). Konkrétně deskriptory ERK na úrovních 5 až 8 odkazují k de
Deskriptory definující úrovně v Evropském rámci kvalifikací Úroveň úroveň 1 úroveň 2 úroveň 3 úroveň 4
Znalosti základní všeobecné znalosti základní faktické znalosti v oboru práce nebo studia znalosti faktů, zásad, procesů a obecných pojmů v oboru práce nebo studia faktické a teoretické znalosti v širokých souvislostech v oboru práce nebo studia úroveň 5 rozsáhlé a specializované faktické a teoretické znalosti v oboru práce nebo studia a uvědomování si mezí těchto znalostí úroveň 6 pokročilé znalosti v oboru práce nebo studia zahrnující kritické chápání teorií a zásad úroveň 7 vysoce specializované znalosti, z nichž některé jsou v popředí znalostí v oboru práce nebo studia, sloužící jako základ originálního myšlení nebo výzkumu; kritické uvědomování si znalostí v oboru a na rozhraní mezi různými oblastmi úroveň 8 znalosti na špičkové úrovni v oboru práce nebo studia a na rozhraní mezi obory Pozn.: Znalosti jsou v souvislosti s ERK popisovány jako teoretické nebo faktické. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213646
Evropský referenční rámec
skriptorům vysokoškolského vzdělávání přijatým v rámci boloňského procesu. Formulace deskriptorů úrovní ERK se však liší od deskriptorů boloňských úrov ní vytvořených specificky pro potřeby vy sokoškolského vzdělávání, protože jako rámec pro celoživotní učení ERK také zahrnuje odborné vzdělávání a přípravu (OVP) a pracovní souvislosti, včetně těch nejvyšších úrovní. Tento dokument uvedl do vztahu vnitrostátní systémy a rámce kvalifikací v různých zemích na základě společného evropského referenč ního rámce. Úrovně zahrnují celý rozsah kvalifikací – od základních úrovní (úro veň 1, např. absolventská osvědčení) po pokročilé (úroveň 8, např. získání dokto rátu v rámci doktorského studia – Ph.D.). Doporučení jako nástroj pro podporu ce loživotního učení zahrnuje všechny úrov ně kvalifikací získaných při všeobecném, odborném i akademickém vzdělávání a přípravě. Kromě toho rámec zahrnuje kvalifikace získané při počátečním a dal ším vzdělávání a odborné přípravě. Kaž dá z osmi úrovní je definována souborem deskriptorů označujících výsledky učení, které odpovídají kvalifikacím na dané úrovni v jakémkoli systému kvalifikací (viz tabulku na předchozí straně). → Europass, Evropský referenční rámec, kompetence, hodnocení vysokých škol, bo loňský proces, Boloňská deklarace, ter ciární vzdělávání, vysokoškolské studium Literatura: Doporučení Evropského parla mentu a Rady č. 2008/C 111/01/ES ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení. Evropský referenční rámec Tvoří přílohu Doporučení Evropského par lamentu a Rady Evropské unie z 18. pro since 2006 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (č. 2006/962/ES). Do kument identifikuje a definuje znalosti,
experiment
dovednosti a postoje související s danou kompetencí. Jedná se o osm oblastí klíčo vých kompetencí: 1. Komunikace v ma teřském jazyce; 2. Komunikace v cizích jazycích; 3. Matematická kompetence a základní kompetence v oblasti vědy a technologií; 4. Kompetence k práci s di gitálními technologiemi; 5. Kompetence k učení; 6. Kompetence sociální a občan ské; 7. Smysl pro iniciativu a podnikavost a 8. Kulturní povědomí a vyjádření. → kompetence, Europass, Evropský rá mec kvalifikací pro celoživotní učení exemplární výuka Pojetí výuky proklamující to, že uváděním typických příkladů/případů o nějaké sku tečnosti ji mohou žáci/studenti pochopit lépe než z prezentace množství teoretic kých poznatků. Toto pojetí má zabraňovat přetěžování žáků/studentů encyklopedic kým učivem obsahujícím velký rozsah de tailních informací. Exemplární výuka má určité shody s metodou projektové výuky. Ve vzdělávání dospělých se uplatňuje jako metoda případových studií. Literatura: Maňák, J. – Švec, V.: Výukové metody. Brno, Paido, 2003. experiment Jedna ze základních metod vědeckého výzkumu, včetně výzkumu v oblasti edukace. Podstatou experimentu je sle dování průběhu a důsledku určitého jevu či procesu, a to tak, že se zjišťují vztahy mezi určitými příčinami (tzv. nezávisle proměnné) a vzniklými důsledky (tzv. zá visle proměnné). K tomu jsou vytvářeny určité hypotézy, které se experimentem ověřují. Typickým příkladem experimen tu je zavedení nějaké inovace do určitého způsobu či obsahu výuky (příčina) a zjiš ťování vzniklých změn na straně učících se subjektů (důsledek). Změny zjištěné ve skupině s inovací (experimentální skupi
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213646