98
Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století
ceptem českého ZO, nejvíce u ZO s EU jako celkem, s Německem a Čínou, a u hlavních komoditních skupin.151 ČR se také snaží o diverzifikaci svých exportních aktivit prostřednictvím podpory vývozu do vybraných (tzv. prioritních) třetích zemí stanovených v Exportní strategii Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro léta 2012–2020. Pro dosažení toho chce využít svých komparativních výhod: geografické polohy, relativně vysoké úrovně zprůmyslnění, vysoké úrovně vzdělanosti a kvalifikace pracovní síly při relativně nízké úrovni mezd a platů, bohatých architektonických památek a minerálních zřídel.
151 Český
statistický úřad (ČSÚ) a Česká národní banka (ČNB) proto od r. 2010 přešly na národní koncept zjišťování ZO ČR, který je používán v platební bilanci ČR a v samostatné ZSO ČSÚ. Údaje jsou zjišťovány z daňových přiznání k dani z přidané hodnoty (DPH). Jedná se o doplněk údajů Instrastat a Extrastat, do kterých se posílají údaje v souladu s pravidly EU.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213642
Obchodní politika
99
4. Obchodní politika 4.1 Pojem a pojetí obchodní politiky 4.1.1 Definice pojmů
Obchodní politika státu je souhrnem záměrů, strategií, zásad, opatření, nástrojů, smluv a institucí, vytvářeným a koncipovaným na úrovni vlády a směřujícím k podnikatelským subjektům domácím i zahraničním. Prostřednictvím obchodní politiky vlády států ovlivňují podnikatelské prostředí a obchodní vztahy podnikatelů s cílem zajistit optimální vnitřní ekonomický vývoj národního hospodářství, a to v dlouhodobém, střednědobém i krátkodobém horizontu. Kromě obecného cíle, tj. optimálního vnitřního vývoje ekonomiky, je obchodní politika užívána k dosažení předem vymezených dílčích cílů vlády v jednotlivých oblastech ekonomiky (nejen obchodu). Prostřednictvím obchodní politiky vláda zapojuje ekonomiku do mezinárodních obchodních vztahů a dosahuje tak změny alokace výrobních zdrojů a redistribuci zisků. Ovlivňuje také zahraniční obchod státu a konkrétní projev transformační funkce tohoto obchodu, tj. změnu vyrobeného produktu na produkt užitý. Prostřednictvím obchodní politiky se nepřímo mohou také řešit problémy v obchodní bilanci státu, částečně také problémy s nezaměstnaností a inflací, v některých státech se tak řeší i nedostatek příjmů státního rozpočtu. „Základní funkcí obchodní politiky tedy je koncipovat potřebné podpůrné prostředí pro prosazování hospodářské strategie země v mezinárodních podmínkách, v soutěži o lepší postavení na zahraničních trzích, ale i pro účinnější ochranu domácího trhu.“(Baláž 2010, s. 266) Základem pro uplatnění obchodní politiky je suverénní postavení státu v mezinárodních vztazích, v jehož rámci má každý stát výsostné právo upravovat poměry na svém území – z tohoto hlediska je koncepce obchodní politiky autonomním suverénním rozhodnutím vlády, které se odvíjí od její politické orientace a od prosazování vnitřních reforem ve všech oblastech hospodářství. Při definování obchodní politiky bere vláda v úvahu kromě objektivních skutečností, kterými jsou disponibilní zdroje, zeměpisná a klimatická poloha a výchozí ekonomický potenciál, také existující hospodářské i politické vztahy se třetími zeměmi, vývoj světového hospodářství jako celku, vývoj na rozhodujících trzích atd. Kromě toho, prostřednictvím uplatňování obchodní politiky a dalších hospodářských politik s vnějšími aspekty, jako jsou devizová politika, úvěrová politika, kapitálová a investiční politika, migrační politika, zemědělská politika apod., vstupuje každý stát v interakci s ostatními státy světa – z tohoto hlediska je obchodní politika výsledkem kompromisů plynoucích buď z negociací, nebo z pragmatických reakcí na vnější i vnitřní ekonomický a sociální vývoj. Pro zdůraznění zahraničního aspektu obchodní politiky se dříve užíval termín zahraničněobchodní politika. S postupnou liberalizací mezinárodního obchodu a globalizačními tendencemi je však velmi obtížné definovat, která obchodněpolitická opatření se týkají výlučně vnějších vztahů a která výlučně domácí ekonomiky. K rozlišení tudíž v praxi ve většině států již nedochází. S pojmem zahraničněobchodní politika nepracuje ani kompetenční zákon České republiky č. 2/1969 Sb. (v následujících novelizacích) při vymezení kompetencí Ministerstva průmyslu a obchodu – jeho kompetence jsou vymezeny pro
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213642
100
Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století
obchodní politiku, zahraniční obchod, zahraničně ekonomické vztahy, podporu exportu a další oblasti mimo vnější vztahy. Vzhledem k tomu, že obchodní politika zahrnuje řadu mezinárodních prvků a reflektuje mezinárodní vlivy a smluvní ujednání, užívá se v literatuře, nikoliv však v praxi, pojem mezinárodní obchodní politika pro klasifikaci a definici obecných zásad a obecně platných (sjednaných) pravidel obchodní politiky (tj. rámce). Je nutno odlišit tento rámec od obchodní politiky promítající se do autonomních a smluvních opatření, nástrojů a institucí států nebo integračních uskupení. Mezinárodní obchodní politika nemůže v praxi jednoduše existovat proto, že neexistuje mezinárodní vláda, která by takovou politiku koncipovala. WTO tedy vytváří mnohostranný obchodní systém, nikoli obchodní politiku. Zcela jiný obsah má potom pojem mezinárodní obchodní politika ve strategiích firem.
4.1.2 Obchodní politika jako systém
Obchodní politika je systémem, který je součástí vyššího celku a který má vertikální a horizontální vazby jak s ostatními politikami uvnitř státu, tak i s politikami ostatních států – obchodních partnerů. Obchodní politika je nedílnou součástí všech politik státu, jejichž prostřednictvím stát (vláda) řídí zahraniční vztahy a ekonomický a sociální rozvoj země. Jednotlivé politiky státu jsou objektivně provázány; koncepce celého systému závisí na míře otevřenosti ekonomiky a na převaze liberálního, regulatorního nebo centristického přístupu k řízení ekonomiky. Ze systémového hlediska je tedy obchodní politika podsystémem hospodářské politiky státu. Vzhledem k tomu, že vláda vyvíjí obchodněpolitické aktivity navenek vůči ostatním státům, např. s nimi uzavírá obchodní smlouvy a dohody, a vůči zahraničním podnikatelským subjektům, např. vydává technické normy na dovážené zboží, stanovuje ochranu práv k duševnímu vlastnictví, a také dovnitř vůči exportérům, např. podporuje vývoz, a vůči tuzemským podnikatelským subjektům, např. zavádí ochranná a vyrovnávací opatření, můžeme hovořit o vnitřních a vnějších vazbách toho podsystému. Vnitřní vazby obchodní politiky jsou ukotveny v národních legislativách států – jsou promítnuty do právně definovaných obchodněpolitických nástrojů a opatření a podmínek jejich užití. V současné době lze již jen velmi obtížně vymezit legislativu pro ekonomickou oblast, která by neobsahovala obchodněpolitická opatření, což souvisí především s rozvojem investic a obchodu službami. Do vnitřních vazeb patří i definice kompetencí státem vytvořených institucí k navrhování a prosazování obchodní politiky – tyto subjekty navrhují obchodněpolitické zásady, záměry a strategie, prosazují je v mezinárodním prostředí na vládní úrovni a spravují nástroje a opatření obchodní politiky. Vnější vazby spojují obchodní politiku jednak s ekonomickým a zahraničně-politickým systémem daného státu, jednak přesahují rámec státu a spojují obchodní politiku se systémy obchodních politik ostatních států světa. Vnější vazby s dosahem v rámci státu jsou včleněny do dlouhodobých a střednědobých strategií rozvoje vnějších obchodních vztahů; jsou také ovlivněny zahraničně-politickou orientací státu a jeho zahraničně-politickými vztahy. Vnější vazby přesahující rámec státu vyplývají jednak z členství v mezinárodních ekonomických organizacích a dalších mezinárodních organizacích a úmluvách s obchodními ustanoveními, jednak jsou vytvářeny mezinárodními obchodními ujednáními. Za mezinárodní obchodní ujednání jsou považovány mnohostranné obchodní dohody uzavřené v rámci Světové obchodní organizace (World Trade Organization, WTO), mezinárodní komoditní dohody uzavřené v rámci Konference OSN pro obchod a rozvoj (United Nations Conference on Trade and Development, UNCTAD), dohody o integračních seskupeních a regionální, bilaterální nebo meziregionální preferenční dohody o volném obchodu, eventuálně do-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213642