ekonomické výnosy ze vzdělávání
(teoreticky a výzkumně) dosud málo ob jasňována. → efektivnost vzdělávání dospělých, kva lita vzdělávání Literatura: Machonin, P. – Tuček, M. a kol.: Česká společnost v transformaci. Praha: Sociologické nakl., 1996; Průcha, J.: Mo derní pedagogika. 5., aktual. vyd. Praha: Portál, 2013, s. 355–386. ekonomické výnosy ze vzdělávání (angl. economic benefits of education) Ekonomickými výnosy se rozumí pře devším příjmy lidí s různými úrovněmi nejvyššího dosaženého vzdělání. Hlavní poznatky plynoucí z komparativního šet ření v zemích OECD (2010): příjmy ros tou s každou vyšší úrovní vzdělání, a to jak u mužů, tak u žen. Ve většině zemí (včetně České republiky) jsou příjmy lidí s dosaženým terciárním vzděláním (úroveň ISCED 5A a programů směřujících k vě decké kvalifikaci) až o 50 % vyšší než pří jmy pracovníků, kteří nedosáhli této úrov ně vzdělání. Avšak rozdíly v jednotlivých zemích jsou značné, v některých zemích se mohou lidé s dosaženým terciárním vzdě láním umísťovat i v nízkopříjmových sku pinách pracovníků, v závislosti na druhu vykonávané profese. Ekonomické výnosy jsou jedním z efektů vzdělávání. → ekonomie vzdělávání, efektivita/efek tivnost Literatura: Education at a Glance 2010. Brussels, OECD, 2010. ekonomie vzdělávání (angl. economics of education) Vědecká disciplína spojující dva obory, tj. ekonomickou teorii a pedagogickou/ /andragogickou teorii. Ekonomie vzdělá vání se zabývá objasňováním toho, jak se vzájemně podmiňují ekonomické proce sy (např. tvorba HDP, produktivita práce, míra zaměstnanosti) a faktory vzdělávání (např. zvyšující se podíl vysokoškolsky
e-learning (eLearning)
vzdělané populace). Mezi hlavní témata ekonomie vzdělávání patří analýzy ná kladů na školství a na celkový vzdělávací systém, efektivnost a kvalita vzdělávání, vzdělávání a trh práce, přechod mladých lidí ze škol do zaměstnání a další. Ekono mie vzdělávání je významnou poznatko vou základnou pro rozhodování v oblasti vzdělávací politiky. → ekonomika školství, náklady na škol ství, náklady na vzdělávání dospělých Literatura: Časopis Economics of Edu cation Review; Vomáčková, H.: Ekono mie vzdělávání a školství. PEN, 2009, s. 754–758. ekonomika školství/vzdělávání Termín označuje soubor jevů a procesů národního hospodářství, které se vzta hují ke vzdělávacímu systému ve státě. Zahrnuje zejména financování školství z veřejných rozpočtů, náklady na jednot livé stupně školství, platy učitelů a jiných pedagogických pracovníků, návratnost investic do vzdělávání a další. Zatímco ekonomie vzdělávání je teorie o ekono mických aspektech vzdělávání, ekonomi ka školství/vzdělávání je reálná fungující složka národního hospodářství. → výdaje na školství, výdaje na vzdělá vání dospělých, ekonomické výnosy ze vzdělávání Literatura: Statistická ročenka školství 2009 – soubor ekonomických ukazatelů rezortu. Praha: ÚIV, 2010; Vomáčko vá, H.: Financování a ekonomické aspekty školství. PEN, 2009, s. 556–563. e-learning (eLearning) Vzdělávací proces využívající informač ní a komunikační technologie k tvorbě studijního obsahu a jeho distribuci, ke komunikaci mezi studenty a pedagogy, k hodnocení výsledků vzdělávání a k or ganizaci a řízení studia. E-learning je vý uka s využitím výpočetní techniky a in
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213630
elektronické časopisy
ternetu. E‑learning je v podstatě jakékoli využívání elektronických materiálních a didaktických prostředků k efektivnímu dosažení vzdělávacího cíle s tím, že je realizován zejména/nejenom prostřednic tvím počítačových sítí (internet, intranet). V českém prostředí je spojován zejména s distančním studiem a jako podpora ostat ních forem studia, zejména pak v rámci dalšího profesního vzdělávání, ale i zá jmového a občanského. Významné mís to e-learning zaujal i v rámci vzdělávání a rozvoje pracovníků v kontextu podni kového vzdělávání. E-learning a samotné moderní výukové technologie nabízejí možnosti, jak zpřístupnit učení v jeho rozmanitých podobách také různě znevý hodněným skupinám lidí. → androdidaktika, distanční vzdělávání, Learning Management System, Moodle, učení podporované počítačem Literatura: Zounek, J.: E-learning – jed na z podob učení v moderní společnosti. Brno: Masarykova univ., 2009; Zlámalo vá, H.: Distanční vzdělávání a eLearning. Praha: Univerzita Jana Amose Komenské ho, 2008. elektronické časopisy Periodika, která jsou publikována výhrad ně v elektronické podobě, bez tištěné verze (v některých případech souběžně obě for my). Přístup k těmto časopisům přes inter net je buď bezplatný, nebo (zejm. u zahra ničních vědeckých časopisů) placený. Pro obor vzdělávání je vydáván na Slovensku elektronický časopis www.pedagogika.sk. Národní knihovna ČR (Praha) nabízí pří stup k elektronickým vědeckým časopi sům různých oborů na http://ezb.nkp.cz. Národní pedagogická knihovna Komen ského (Praha) umožňuje přístup k různým časopisům (tištěným) v elektronické po době na www.epk.cz. → andragogické časopisy, pedagogické časopisy
elitárnost vzdělávání
elektronické učebnice Učebnice a jiné didaktické texty, které nejsou vydávány v tištěné podobě jako knihy či skripta, nýbrž jsou uloženy na nosičích CD-ROM nebo přístupné v elek tronické podobě na internetu. Jsou sou částí multimediálních didaktických pro středků, které jsou schopny prezentovat učícím se subjektům nejen verbální text, ale také obrazovou a zvukovou informa ci. V současnosti existuje již rozsáhlý trh elektronických učebnic pro využití ve všech úrovních vzdělávání, od základních škol až po vysoké školy. Ve vzdělávání dospělých mají elektronické učebnice ši roké uplatnění v rámci e-learningu. → didaktická technika, technologie ve vzdělávání dospělých Literatura: Svatoš, T.: Nové technologie ve vzdělávání. PEN, 2009, s. 271–276. elementární vzdělávání (1) V české pedagogické terminologii dnes zřídka používaný termín. Označuje vzdělávání probíhající na prvním stup ni základní školy (1.–5. ročník), které je v mezinárodní terminologii označováno jako primární vzdělávání / primární škola (úroveň 1 podle ISCED 1997). (2) V USA se termín elementary education / elemen tary school používá pro první ročníky základní školy (1.–6. nebo 1.–8. ročník). → povinná školní docházka, základní vzdělávání dospělých elitárnost vzdělávání S tímto pojmem pracují sociolog J. Keller a ekonom L. Tvrdý v publikaci „Vzděla nostní společnost? Chrám, výtah a pojiš ťovna“ (2008). Vývoj vzdělávání v uvede né knize člení do tří fází: V první působila škola jako jakýsi chrám vědění, jako mo numentální instituce dostupná pouze eli tě vyvolených. Již klasické pojetí vědění vychází ze zkušenosti minulých staletí, kdy školy byly vedeny nejprve v duchu 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213630
elitní školy
církevních nauk, později jako příprava na církevní a politické poslání, službu státu. Nejvyšší vzdělání proto bylo určeno vý hradně pro elity, pro vyvolené. Od druhé poloviny 20. století se ve vyspělých ze mích radikálně zvyšuje počet lidí s ma turitou, později se tato vlna přelévá i do vysokého školství. Vzdělání má v této de mokratizační fázi sloužit jako tzv. výtah, s jehož pomocí se široké vrstvy obyvatel dostávají sociálně výše v sociální struktu ře. Na konci 20. století se škola stále více proměňuje v jakousi pojišťovnu, neboť vzdělání již tak spolehlivě negarantuje vzestup. Přestává být ekonomickou vý hodou, místo toho se stává nutností, která má ochránit jedince před riziky sestupu do nižších vrstev. V celých dějinách sociolo gie se střetává oslava vědění coby nástro je integrity a koheze společnosti a kritika vědění jakožto jednoho z mocných zdrojů nerovnosti a sociální polarizace. → elitní školy, elitní vzdělávání, vysoko školské vzdělání, vzdělání, vzdělanost Literatura: Keller, J. – Tvrdý, L.: Vzděla nostní společnost? Chrám, výtah a pojiš ťovna. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008. elitní školy V české pedagogice a andragogice není tento výraz oficiálním odborným termí nem. Běžně se ale používá jako označení škol, které poskytují kvalitní vzdělávání, mají vysokou prestiž a jsou obtížně pří stupné uchazečům o studium (v důsledku náročného výběru studentů a/nebo vy sokého školného). Tyto školy vytvářejí svým absolventům možnosti prestižního zaměstnání, například ve státním aparátu, bankovním sektoru, v diplomacii, armá dě apod. V České republice jsou za elitní považovány některé vysoké školy umě leckých oborů, architektury, práva, také některé lékařské fakulty. Ve Velké Bri tánii jsou to vedle prestižních univerzit
elitní vzdělávání
v Oxfordu a Cambridge i některé privátní střední školy. V USA jde o skupinu osmi elitních vysokých škol označovaných jako Ivy League (Columbia, Harvard, Prince ton, Yale a další). → dostupnost vzdělání, terciární vzdě lávání Literatura: Matějů, P. – Straková, J. – Ve selý, A. (eds.): Nerovnosti ve vzdělávání. Praha: SLON, 2010; Ripková, H.: Vysoké školství v USA. Praha: Karolinum, 2006. elitní vzdělávání Toto vzdělání nabízejí střední školy a univerzity zejména v zahraničí (USA, Velká Británie, Francie). Výběr studentů je přísný a ve studiu uspějí pouze velmi talentovaní jedinci. V průběhu studia jsou na studenty kladeny vysoké studijní ná roky. Naopak v některých zemích je tato „elitnost“ stanovena pouze výší školné ho a mnohdy je kvalita poskytovaného vzdělání naprosto srovnatelná s jinými subjekty. Elitní univerzitní vzdělání obec ně může poskytnout vzdělávací instituce, která studentům nabídne co nejširší spek trum vědění, co nejhlubší a co nejuniver zálnější vzdělání, jako hodnotu trvalejšího charakteru nevázanou na okamžitý prag matický užitek. Dále vytvářejí svobodný prostor pro dialog mezi studenty a akade mickými pracovníky, prostor nesvázaný ani příliš rigidními studijními předpisy, rozvoj lidského ducha, svobodné vůle a jednání oproštěné od vnějších tlaků, a především prostor plný moudrosti a plný lidí majících ducha. Cílem elitních škol je poskytovat prestižní vzdělání, jež kultivu je a humanizuje jedince. Ovšem ani elitní vzdělání není zárukou úspěšného uplatně ní se na trhu práce a spokojeného života. → elitárnost vzdělávání, elitní školy, nerovnosti ve vzdělávání, sociální zne výhodnění ve vzdělávání, vysoká škola, vysokoškolské vzdělání
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213630