98
Mikroekonomie
důchodu dosáhne v tomto bodě vyšší indiferenční křivky, a tím i vyšší úrovně uspokojení. Kombinace baget a minerálky maximalizující Terezin užitek při daném rozpočtovém omezení bude tedy ležet v bodě E, což představuje 2 bagety a 4 láhve minerálky týdně. Žádná jiná dostupná kombinace nemůže Tereze přinést vyšší uspokojení a jiné kombinace představující vyšší uspokojení jí nejsou s daným rozpočtovým omezením dostupné. Maximalizace užitku (optimum spotřebitele) ze spotřeby dvou produktů při daném rozpočtovém omezení znamená, že spotřebitel volí kombinaci těchto produktů na linii rozpočtu v bodě, ve kterém je tato linie tečnou (tangentou) k nejvyšší dostupné indiferenční křivce. Tečnost rozpočtové linie a indiferenční křivky znamená, že jejich sklony v daném bodě musí být stejné. Připomeňme, že sklon indiferenční křivky je mezní míra substituce ve spotřebě neboli poměr mezních užitků a sklon rozpočtové linie je mezní míra substituce ve směně neboli poměr cen. Jestliže produkt na horizontální ose označíme jako X a produkt na vertikální ose jako Y, pak můžeme podmínku rovnováhy vyjádřit jako:
MU X MU Y
PX (4.14) PY
a po úpravě rovnice 4.14 dostaneme:
MU X PX
MU Y (4.15) PY
Podmínka maximalizace užitku při daném rozpočtovém omezení nyní říká, že poměr mezního užitku k ceně je stejný pro všechny kupované produkty. Připomeňme, že ke stejné podmínce maximalizace užitku jsme se dopracovali už dříve, kdy jsme předpokládali, že užitek je měřitelný (viz vztah 4.5). Poměr rovnosti mezního užitku k ceně pro všechny produkty je podmínkou optima spotřebitele bez ohledu na to, zda předpokládáme měřitelnost nebo neměřitelnost užitku.
4.5 Optimum spotřebitele při změně důchodu spotřebitele a při změně ceny Kombinaci dvou produktů, tj. velikost jejich spotřeby, maximalizující užitek spotřebitele jsme výše určili při určité úrovni důchodu a určitých cenách produktů. Nyní se pokusíme objasnit, jak bude rovnováha spotřebitele ovlivněna změnami těchto veličin, tedy změnami důchodu a změnami cen.
4.5.1 Vliv změny důchodu na optimum spotřebitele Viděli jsme, že změna důchodu spotřebitele vede ke změně rozpočtového omezení neboli linie rozpočtu spotřebitele. To bude mít vliv na optimum spotřebitele, a tím i na spotřebovávané množství produktu. Vrátíme se do bodu původní rovnováhy, kde Tereza spotřebovává 2 bagety a 4 láhve minerálky týdně, jestliže důchod je 120 Kč a cena bagety je 30 Kč za kus a cena minerálky 15 Kč za láhev. Nyní budeme uvažovat změnu nominálního důchodu na 180 Kč týdně,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213600
Chování spotřebitele
99
ceny obou statků zůstanou beze změny. Víme (např. z obr. 4.9a, že zvýšení důchodu posunuje rozpočtovou linii směrem doprava, rovnoběžně s původní linií. V obr. 4.11 vidíme, že bylo dosaženo nové rovnováhy v bodě F, kde Tereza spotřebovává 3 bagety a 6 lahví minerálky týdně. V tomto případě se poptávané množství obou produktů zvýšilo jako důsledek zvýšení spotřebitelova důchodu. Takové produkty, jak už víme ze 3. kapitoly, nazýváme normální zboží.
množství baget (ks/týden) 10 9 8 7 6 5 4 F
3
I2
E
2
I1
1 2
4
6
8
10
12
množství lahví minerálky (ks/týden)
Obr. 4.11 Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávané množství
4.5.2 Vliv změny ceny na optimum spotřebitele – odvození individuální poptávkové křivky Cenový efekt a poptávková křivka
Nyní se pokusíme objasnit, jak je optimum spotřebitele ovlivněno změnou ceny jednoho z produktů, tedy tzv. cenovým efektem. Cenový efekt je definován jako změna spotřebovávaného množství daného produktu, která byla zapříčiněna změnou ceny tohoto produktu, za jinak neměnných okolností. Pro snazší objasnění tohoto efektu využijeme našeho příkladu. Výše jsme dospěli k závěru, že Tereza bude při důchodu 120 Kč týdně, ceně bagety 30 Kč a ceně láhve minerální vody 15 Kč v optimu, jestliže bude spotřebovávat 2 bagety a 4 láhve minerálky týdně (bod E v horní části obr. 4.12). Nyní se pokusíme objasnit efekt změny ceny minerálky. Předpokládejme, že se sníží cena jedné láhve minerálky na 10 Kč, zatímco ostatní veličiny zůstávají neměnné. V tomto případě dostaneme novou rozpočtovou linii GH’, která je ve srovnání s původní linií méně strmá, jak jsme objasnili v části zabývající se vlivem změn důchodu a cen produktů na rozpočtovou linii. V horní části obr. 4.12 nyní vidíme, že za této situace Tereza dosahuje nové rovnováhy v bodě E’, kde spotřebovává 6 lahví minerálky týdně. Povšimněme si, že při snížení ceny minerálky zvýšila Tereza spotřebu tohoto produktu ze 4 na 6 lahví týdně.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213600
100
Mikroekonomie
Nyní předpokládejme, že se cena minerálky zvýšila na 30 Kč za láhev. Tato změna opět bude mít vliv na rozpočtovou linii, která nyní bude mít větší sklon než původní linie (přesněji, dvakrát větší sklon, neboť cena se zdvojnásobila). V obr. 4.12 ji můžeme vidět jako rozpočtovou linii GH’’. Nové rovnováhy při ceně minerálky 30 Kč a neměnném důchodu a neměnné ceně bagety je dosahováno v bodě E’’. Při této kombinaci maximalizující užitek spotřebovává Tereza 3 láhve minerálky za týden. Jak vidíme, při zvýšení ceny minerálky se její spotřeba snížila. Závěr, že při zvýšení ceny produktu se jeho spotřebovávané (poptávané) množství snižuje a při snížení ceny produktu se toto množství zvyšuje, ceteris paribus, je znám jako zákon poptávky. S tímto zákonem jsme se setkali už ve 3. kapitole. Nyní jsme při použití teorie chování spotřebitele prokázali, proč tomu tak je. Jestliže zakreslíme Terezinu spotřebu minerálky při různých cenách do nového grafu, jak jsme učinili v dolní části obr. 4.12, pak spojením těchto bodů dostáváme Terezinu křivku poptávky po minerálce. Obecně jsme získali křivku poptávky daného spotřebitele po určitém produktu, která bývá nazývána individuální poptávková křivka. Tato individuální poptávková křivka vyjadřuje vztah mezi množstvím poptávaným jedním spotřebitelem a cenou produktu, ceteris paribus. množství baget (ks/týden) 10 9 8 7 6 5 G
4 3 2
E’’
1 0
E
E’ I0
2
H’’ 4
6
I2 I1
H’
8
10
12
množství lahví minerálky (ks/týden)
8
10
12
množství lahví minerálky (ks/týden)
cena minerálky (Kč/láhev) 30 25 20 15 10
d
5 0
2
4
6
Obr. 4.12 Cenový efekt a poptávková křivka
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213600