VELKÁ KNIHA BĚHÁNÍ
Svaly pracují ve více režimech Pokud se sval protahuje, tzn. že se jeho začátek a úpon navzájem oddalují, jedná se o excentrický svalový stah. Tento pracovní režim pro sval fyziologicky představuje mnohem vyšší zatížení a je výrazně energeticky náročnější (např. čtyřhlavý sval stehenní při běhu z kopce). V tomto režimu sval potřebuje delší čas pro regeneraci a dochází častěji ke zraněním. Naopak při méně náročném koncentrickém svalovém stahu se sval zkracuje, začátek a úpon svalu se navzájem přibližují (stejný sval při běhu do kopce).
Předcházející odstavec bychom pochopitelně neměli chápat tak, že se musíme vědomě soustředit na zapojování jednotlivých svalů v různých fázích běhu, ale že je důležitá dobrá funkčnost – kondice celé svalové soustavy. Agonista musí být schopen daný pohyb vykonat v potřebném fyziologickém rozsahu. Přesněji řečeno opakovaně jej vykonávat po celou dobu běhu. Naproti tomu se antagonista musí ve velmi krátkém čase uvolnit a dostatečně se protáhnout. To se mu plně podaří jen za předpokladu, že ho budeme pravidelně vhodným cvičením protahovat, čímž předejdeme jeho zkrácení.
Jak by měly svaly fungovat v jednotlivých fázích běžeckého kroku Smyslem úvodních odstavců o svalech bylo vytvoření základní představy o jejich funkci a pracovních režimech. Nyní se dostáváme k tomu nejpodstatnějšímu a ukážeme si roli jednotlivých svalů přímo při běhu. Základní znalost zapojení hlavních svalových skupin
1
2
nebo jednotlivých svalů v průběhu běžeckého kroku má pro trénink zásadní význam. Ze zapojení jednotlivých svalů vychází většina součástí běžecké přípravy (posilování, strečink, kompenzační cvičení i prevence přetěžování pohybového aparátu úzce sou-
3
4
Zapojení svalů při běhu přes patu
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213536
8
Běžecká anatomie
visející se zdravotní problematikou). V neposlední řadě tak lze i lépe pochopit i některé aspekty techniky běhu včetně rozdílů dokroku přes patu a přes špičku.
Zapojení svalů při běhu lze laboratorně měřit pomocí elektromyografie. Její princip spočívá v rozmístění elektrod na jednotlivé svaly a jejich části. Elektrody nepřetržitě snímají elektrický potenciál svalu, který se zvyšuje s intenzitou svalové práce. Po vyhodnocení tak lze určit, jak se vybraný sval v určité fázi pohybu zapojuje.
Dokrok 1 Hned po dokroku při poklesu těžiště těla a s pokrčením kolena se výrazně zapojují hýžďové svaly a natahovače kolene (čtyřhlavý sval stehenní – kvadriceps) pracující v excentrickém svalovém režimu. U techniky přes patu je pokles těžiště vyšší, proto se natahovače zapojují více. V této fázi se čtyřhlavý stehenní sval zapojuje nejvíce z celého krokového cyklu. Současně se zapojují i lýtkové svaly. U běhu přes špičku
1
2
výrazně více než přes patu. Hlavním úkolem těchto svalových skupin v této fázi je tlumení dokroku.
Achillova pata = Achillova šlacha = nejslabší místo na těle „špičkového“ běžce Uvozovky v tomto případě jsou i nejsou na místě, achilovka je skutečně velmi zatěžovaným článkem jak u zdatných, rychleji běhajících běžců, tak i u těch, kteří běhají přes špičku, což se v podstatě navzájem podmiňuje. Pověst o řeckém hrdinovi Achillovi, zranitelném pouze na patě, až překvapivě koresponduje se zdravotním rizikem, které podstupují běžci s dokrokem přes přední část chodidla. V tomto případě je achilovka jako nejslabší článek celého řetězce velmi často přetěžována!
Moment vertikály 2 V průběhu oporové fáze je důležité udržet stabilitu celého trupu. Stabilita je logicky větší s větší kontaktní plochou (běh přes patu). Při běhu přes špičku proto musí větší
3
4
Zapojení svalů při běhu přes špičku
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213536
VELKÁ KNIHA BĚHÁNÍ
stabilizační práci vykonat dolní část kvadricepsu, lýtko, hýždě a napínač povázky stehenní. V další fázi kroku, kdy se bérec a celý trup začíná dostávat vpřed, hraje důležitou roli i přední sval holenní.
Dokončení odrazu 3 Při odrazu jsou se zdvihem těžiště těla nejprve aktivní opět natahovače kolena (hlavně kvadriceps) a hýžďové svaly, tentokráte ovšem v opačném pracovním režimu. Dále se do odrazu zapojují svaly zadní strany stehna – hamstringy (m. biceps femoris) a tzv. semi-svaly (m. semimembranosus a m.semitendinosus), které jsou zodpovědné i za dokončení náponu v kyčli. Současně dochází ke zvýšené aktivitě lýtkových svalů (m. gastrocnemius a m. soleus) způsobujících propnutí kotníku (tzv. plantární flexi). Předčasné polevení aktivity těchto svalů se v technice běhu projeví nedokončeným a málo intenzivním odrazem. Přesněji řečeno nedojde k úplnému propnutí v kotníku, koleni a v kyčli.
Letová fáze 4 Po opuštění podložky dochází vlivem přímého stehenního svalu (m. rectus femoris) k flexi v kyčli, resp. ke zdvihu kolene. Následuje vykývnutí bérce vpřed díky čtyř-
hlavému stehennímu svalu a poté dochází k zahrábnutí pod sebe (m. biceps femoris) a přípravě na dokrok. V tomto momentě také dochází k mírnému přitažení špičky nohy k bérci (dorzální flexi), vlivem aktivity svalů přední strany bérce (m. tibialis anterior), a současně k protažení lýtek a čtyřhlavého stehenního svalu (excentrická svalová práce). Energie tohoto předpětí se pak využívá při tlumení dokroku a následně i při odrazu. U dokroku přes špičku (přední část chodidla) je situace odlišná. Ještě v letové fázi dochází k propnutí špičky (plantární flexi v kotníku) vlivem zapojení lýtkových svalů (koncentrická svalová práce). V momentě prvního kontaktu nohy s podložkou se na nepatrný okamžik pohyb zastaví (izometrická svalová práce), s poklesem paty následuje prudká změna na excentrický svalový režim a s odrazem opět na koncentrický. U dokroku přes špičky tedy v porovnání s variantou přes paty shledáváme jednu změnu pracovního režimu navíc, což v výrazně zvyšuje celkové nároky na zapojené svaly.
Tajemství běžeckého pohybu spočívá ve schopnosti využít energii svalového předpětí (excentrické svalové práce) a převézt ji plynule do dynamického odrazu (koncentrická svalová práce).
Svaly musejí umět spolupracovat s hlavními klouby Svaly musejí umět spolupracovat s klouby, a to doslova a do písmene. Důvodem je optimální zatížení kloubů. Při nesprávné tech-
nice jsou klouby při běhu velmi často přetěžovány, na rozdíl od svalů „neumějí regenerovat“ a může docházet k jejich trvalému
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213536