98 / Čeština zajímavě a komunikativně II
5. SKLADBA
5.1 VĚTA JEDNODUCHÁ 5.1.1 VĚTNÉ ČLENY ZÁKLADNÍ 1. Opakujeme… a) Doplňte do neúplných vět a souvětí chybějící termíny. Plnovýznamová slova se ve větě stávají _________________________ . Jsou-li _____________________ ve větě spojeny významovými vztahy, tvoří _________ dvojice. Podmět a přísudek tvoří ______________________ dvojici.
vv
Práce ve dvojicích
b) Jeden žák z dvojice napíše, co ví o podmětu, druhý, co ví o přísudku. Obě práce poté položte vedle sebe a oba větné členy srovnejte. Podtrhněte to, co mají společné. Podmět
Přísudek
2. Přečtěte si úryvek pověsti. Ve větách zvýrazněných kurzívou vyhledejte základní skladební dvojice. Pověst o kopci Babě nad Zvíkovem Ves Zvíkov na Vimpersku leží v pěkném údolí. Nad ním se táhne pásmo kopců. Jeden z nich se nazývá Baba. O původu toho jména toto se vypravuje… Ve Zdíkově před mnoha lety najal si jednou bohatý sedlák z Branišova sekáče. Ti mu měli posekat louku. Toho roku vydařil se o senách pěkný čas. Na nebi se po celé dny ani mráček neukázal. Ze sekáčů se pot jen řinul. Ve vsi začal klinkat zvonek na poledne. Sekáči toužebně očekávali starou selku s obědem, která však dlouho nepřicházela. Konečně ji uviděli na svahu: nese veliký
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213534
Skladba / 99
košík na zádech a v rukou také košík a džbán. Ale kráčela hodně pomalu. Sekáči se zlostí udržet nemohli. Jeden z nich zvolal: „My jsme tu tak hladoví a žízniví, a ona se takhle loudá. Bodejž jsi, babo, zkameněla!“ Najednou se před nimi mihl blesk, ozvala se veliká rána, některý ze sekáčů dokonce leknutím spadl na zem. Všichni byli jako omámení. Selku už nikdo neviděl. Místo ní na kopci byl veliký kámen. Byla to zkamenělá selka. Vše o té události se rozneslo po okolí. A od té doby říkali lidé kamenu Baba a jméno Baba dostal také kopec. Inu, jaká práce, taková odměna. Adolf Wenig: České pověsti (Upraveno)
vv
Práce ve skupinách
3. Rozdělte se do čtyř až pěti skupin. Překreslete na papír uvedené schéma i s nápovědou a poté společně doplňte názvy druhů přísudku.
a) Ke každému druhu vyhledejte v textu alespoň dva příklady. b) Doplňte větu: Vztah přísudku k podmětu je vyjádřen _______________. c) V kterých mluvnických kategoriích se s podmětem shoduje přísudkové sloveso: • v přítomném čase; • v minulém čase? O vzniku jmen kopců, lesů, rybníků a jiných přírodních útvarů vypráví řada pověstí. Slovo baba se stalo základem pro jejich názvy např. v okolí Brna: U vesnice Lubě se nachází skála nazvaná podle svého tvaru Krkatá bába. – Mezi Adamovem a Lelekovicemi je soustava skal známá jako Babí lom, zejména na jaře a na podzim oblíbené místo turistů. Z rozhledny za těmito skalními útvary, která nese stejné jméno, můžete dokonce vidět i Pavlovské vrchy. – Mezi Lelekovicemi a Útěchovem je soustava rybníků na místě zvaném Babí doly.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213534
100 / Čeština zajímavě a komunikativně II
Znáte ve svém okolí místo v přírodě, město nebo vesnici, v jejichž názvu je také slovo bába nebo slovo od něj odvozené? 4. Přečtěte nejprve hlasitě a zřetelně uvedený text. Poté vyhledejte v každé větě přísudek a určete jeho druh. Všimněte si, kterými slovy je přísudek vyjádřen; u přísudků se slovesem být rozlište, kdy je toto sloveso sponou, kdy slovesem plnovýznamovým, nebo pomocným. O vrchu Vydřiduchu u Holoubkova Při cestě od Rokycan mezi Svojkovicemi a Holoubkem je lesnatý vrch. Jeho jméno je podivné. Je to Vydřiduch. Mezi lidmi v kraji jsou různé pověsti o vzniku tohoto názvu. Takové je znění jedné z nich: tam někde v osadě žil bohatý člověk. Byl ale k lidem necitelný. Byl to pravý vydřiduch. – Nakonec byl vydřiduch proměněn v černého psa a odsouzen k hlídání pokladů skalní síně. Adolf Wenig: České pověsti (Úryvky z pověsti; upraveno) 5. Zopakujte si, kterými slovními druhy bývá podmět vyjádřen. Pak zkuste odpovědět na obtížnější otázky. a) Může být podmětem slovo, které je současně spojovacím výrazem? b) Může být podmětem neurčitý slovesný tvar? c) Je každé slovo v 1. pádě podmětem? 6. Vyhledejte ve větách podstatná jména v 1. pádě a rozhodněte, jsou-li podmětem, nebo jiným větným členem. O Čertově skále pod Týřovem Poblíž hradu Týřova u levého břehu řeky Berounky stojí skála. Říkají jí Čertova skála. Vypadá jako nějaké obrovité zdivo. I v řečišti samém můžeme vidět dva balvany, které se podobají pilířům. Jde o té skalní skupině taková pověst. Nedaleko té skály na pravém břehu řeky je samota. Té samotě říkají u Rybků. Dnes to je rybárna, u ní se nachází přívoz. Před dávnými časy patřívala ta samota rybáři. Byl to známý veselý člověk, který často v hospodě s lidmi poseděl. Proto jezdíval loďkou do vsi Týřovic. Ta byla známá jako místo, kde se čepovalo dobré pivo. Adolf Wenig: České pověsti (Upraveno)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213534