4. Příběhy nadání: nadání jako zkušenost Předchozí kapitoly představují komplexní obraz toho, jaké faktory se mohou podílet na rozvoji nadání, jaké mohou být mezi těmito faktory vzájemné vztahy, jakým způsobem jsou tyto faktory zkoumány, a také jaké jsou limity těchto výzkumů. Na druhé straně je tato systemická a diskurzivní perspektiva snad až příliš komplikovaná. Při uvažování o vývoji konkrétních dětí proto může být užitečné redukovat tuto komplexitu a zaměřit se na jejich zkušenost, tj. na to, co samy považují za zásadní pro rozvoj svého potenciálu. Stejně jako subjektivní perspektiva samotných dětí je důležitá také subjektivní perspektiva významných druhých lidí, kteří na základě toho, jak vnímají potenciál dětí, přistupují k jejich výchově a rozvoji. Subjektivní perspektiva jistě zachycuje pouze zlomek objektivně působících vlivů. Je však klíčová pro porozumění tomu, co stojí v pozadí výchovných a vzdělávacích praktik, kterým jsou nadané děti vystavovány, a také tomu, co motivuje nadané děti ke snaze o další rozvoj a ke vzdělávacím rozhodnutím utvářejícím tento rozvoj. Je paradoxní, že v současných studiích týkajících se nadání téměř chybí hlas těch, kterých se tyto studie týkají. Nadané děti jsou popisovány spíše jako „produkty“ různých vývojových faktorů, zatímco jejich subjektivní svět, to, jak ony samy vnímají a prožívají tyto faktory, bývá zvažováno jen výjimečně. Také významní druzí lidé, ovlivňující vývoj těchto dětí, bývají studováni především z hlediska použitých výchovných praktik, jejich subjektivní důvody stojící za těmito praktikami ustupují do pozadí. Cílem následující kapitoly je proto „dát hlas“ dětem samotným (a také významným druhým lidem ovlivňujícím vývoj těchto dětí) a představit je jako aktéry, kteří se aktivně snaží porozumět sami sobě (či svým dětem) a na tomto základě činí vzdělávací respektive výchovná rozhodnutí.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213533
Příběhy nadání: nadání jako zkušenost
V této části se tedy zaměřím na zkušenost konkrétních jedinců a na to, „jak rozumí svému osobnímu a sociálnímu světu“ (Smith, Osborn, 2008, s. 53). Relativní výjimečnost nadaných dětí získává význam pro lidi v jejich okolí, kteří na tomto základě přistupují specifickým způsobem k rozvoji dětí. Nadané děti jsou tak nevyhnutelně konfrontovány s vlastní relativní výjimečností. Je proto důležité ptát se, jak vnímají samy sebe, své studijní výsledky a výchovné a vzdělávací praktiky, kterým jsou vystavovány, a jak tato zkušenost ovlivňuje jejich motivaci a vzdělávací rozhodnutí. Podobně důležité je zabývat se tím, jak mohou být nadané děti vnímány významnými druhými lidmi a jak je na tomto základě přistupováno k jejich výchově a vzdělávání. Těmto otázkám se budu věnovat v následujících třech vícepřípadových studiích. První z nich se zaměřuje na (problematické) rodičovské konstrukce nadání a analyzuje možnou roli různých rodičovských pohledů na nadání v rozvoji dětí. Hlavním tématem druhé studie je, jak mladí dospělí, v dětství identifikovaní jako mimořádně nadaní, vnímají výchovné a vzdělávací praktiky, jimž byli vystavováni, a jaký měly tyto praktiky dopad na jejich rozvoj a dospělé uplatnění jejich nadání. Ve třetí studii se zaměřuji na zkušenost adolescentů navštěvujících vzdělávací program pro nadané TALNET a v tomto kontextu diskutuji důležitost diferencovaného vzdělávání přizpůsobeného specifickým vzdělávacím potřebám motivovaných dětí. Ve třech studiích tedy představuji vývoj nadání z pohledu rodičů a z pohledu samotných nadaných. Děti, adolescenti i mladí dospělí účastnící se představených studií byli v dětství považováni za mimořádně nadané v oblasti sportu, hudby či akademických disciplín. Studií se účastnili jak ti, kteří úspěšně směřují k uplatnění svého potenciálu, tak i ti, kteří se na své cestě setkali s problémy a svůj dětský „příslib“ se jim nedařilo naplnit. Mým záměrem je ukázat ze subjektivní perspektivy průběh úspěšného rozvoje nadání i vývojové faktory, jež takovýto vývoj mohou narušovat. Hlavním cílem analýzy tedy bylo pokusit se porozumět tomu, jak mohou rodiče vnímat nadání svých dětí a na tomto základě přistupovat k jejich rozvoji, a především tomu, jak nadané děti vnímají výchovné a vzdělávací praktiky, kterým jsou vystavovány, jak se tato jejich zkušenost odráží v jejich motivaci, strategiích zvládání a vzdělávacích rozhodnutích ovlivňujících jejich dlouhodobý rozvoj. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213533
V případových studiích bývá případ definován jako „funkční jednotka“ či „propojený systém“ (Stake, 2006). Představené studie tedy vychází ze systemického pohledu na nadání, popsaného v předchozí části knihy. „Případem“ je tak myšlen nejen samotný nadaný jedinec, ale také průběh vzájemných interakcí mezi ním a jeho nejbližším sociálním okolím. V rámci každého případu věnuji pozornost tomu, jakým způsobem se vzájemně ovlivňují výsledky dětí, jejich motivace, proces přípravy a výchovné či vzdělávací praktiky, kterým byly vystavovány. Dále zvažuji dopad inter akcí mezi těmito faktory na průběh rozvoje dětí. Jak ukazuje Stake (2006), výsledky případových studií se neomezují pouze na studované případy a mají obecnější platnost. Popsané případy tak ilustrují obecnější vývojové procesy stojící v pozadí toho, proč některé nadané děti úspěšně rozvíjí svůj potenciál, kdežto jiné se setkávají s problémy, které jim v úspěšném rozvoji zabraňují. Metodologicky jsou případové studie založeny především na polostrukturovaných rozhovorech (Kvale, 1996) s nadanými jedinci samotnými, případně s nejbližšími lidmi v jejich okolí. Témata rozhovorů vycházela z představeného systemického rámce, otázky se tedy týkaly jejich výsledků a dalších projevů nadání, průběhu přípravy, významných lidí a událostí. Mým záměrem bylo zjistit, co pro ně tyto faktory znamenaly a jak se jejich význam postupně měnil. Výpovědi jednotlivých účastníků a výsledky naší analýzy byly ověřovány prostřednictvím dalších zdrojů informací, například novinovými či internetovými články či výpověďmi lidí seznámených se situací účastníků rozhovorů. Rozhovory byly zpracovány postupy standardně používanými v psychologickém kvalitativním výzkumu. Byly zaznamenány na digitální záznamník a následně doslovně přepsány. Přepsané rozhovory pak byly podrobeny tematické analýze (Braun, Clarke, 2006), a to na základě doporučení autorů pracujících v rámci interpretativně-konstruktivistického paradigmatu (Smith, Osborn, 2008; Stake, 2006).
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213533