Lehane 3 - zlom
22.10.1956 11:51
Stránka 98
Unuděně si povzdechla. „Ne, nevydali, pane. Interní prověrka počítačových databází ukázala, že vaše karta je falešná a je součástí rozsáhlého podvodu, k němuž došlo v naší bance před třemi lety po napadení našich dat.“ „To není možné,“ bránil jsem se. „Vydali jste ji vy.“ „Jsem si naprosto jistá, že ne,“ ujistila mě povýšeným tónem. „Co to má sakra znamenat?“ rozčiloval jsem se. „Že vás bude kontaktovat naše právní oddělení, pane Kenzie, a stejně tak i úřad státního návladního, odbor pro odhalování počítačových a poštovních podvodů. Přeji hezký den.“ Zavěsila, aniž by počkala na odpověď. „Patricku, co je?“ naléhala Angie. Zavrtěl jsem hlavou a vytočil číslo své banky. Dospíval jsem s dírou v kapse. Neustále jsem žil ve strachu, po pravdě řečeno, měl jsem přímo panickou hrůzu, z těch anonymních bankovních úředníků a výběrčích, co se na mě dívali skrz prsty s přesvědčením, že mám stejnou cenu jako úspory na mém účtu, a odpírali mi právo vydělat si, protože jsem začínal s nulou. V uplynulých deseti letech jsem dřel jako kůň, šetřil a ukládal peníze. Slíbil jsem sám sobě, že už nikdy nebudu chudý. Už nikdy. „Vaše bankovní účty byly zmrazeny,“ sdělil mi pan Perlový. „Zmrazeny? Co znamená zmrazeny?“ „Vaše vklady byly obestaveny, pane Kenzie. Finančním úřadem. IRS.“ „Soudní příkaz?“ „V řízení,“ prohlásil Perlový. Z jeho hlasu zaznívalo pohrdání. S tím se chudáci setkávají pořád – u bankéřů, věřitelů i obchodníků. Opovrhují chuďasy, protože chudí jsou pro ně občané druhé ka-
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213086
Lehane 3 - zlom
22.10.1956 11:51
Stránka 99
tegorie, hloupí, líní a morálně i duševně zaostalí, protože si neumějí legálně obstarat peníze a přispívat k rozkvětu společnosti. Posledních sedm, možná deset let už jsem se s tímto druhem pohrdání nesetkal a nebyl jsem na ně připravený. Dušička se ve mně scvrkla. „V řízení,“ zopakoval jsem. „Jak jsem řekl,“ opáčil sebejistý, komisní hlas člověka, který si dokázal zajistit své místo na slunci. Choval se ke mně jako ke zlobivému děcku. Můžu si půjčit auto, tati? Už jsem řekl. „Pane Perlový,“ řekl jsem nahlas. „Poslouchám vás, pane Kenzie.“ „Znáte advokátní kancelář Hartman & Hale?“ „Samozřejmě, pane Kenzie.“ „Výborně. Brzy vás budou kontaktovat. Velice brzy. Ten soudní příkaz v řízení by –“ „Přeji vám hezký den, pane Kenzie.“ Zavěsil. Angie obešla stůl a položila mi chlácholivě jednu dlaň na záda a druhou na pravé rameno. „Patricku, seš bílej jako stěna.“ „Proboha,“ zaúpěl jsem. „Proboha živýho.“ „To se vyřeší,“ domlouvala mi. „To nemůžou udělat.“ „Jenomže oni už to udělali, Angie.“ * * * Když se telefon o tři minuty později ozval znovu, zvedl jsem ho po prvním zazvonění. „Dneska je těžké dostat se k penězům, že Kenzie?“ „Kdy a kde, Manny?“ Uchechtl se. „Ale, ale… to znělo nějak – jak bych to jen řekl – nedočkavě, pane Kenzie.“
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213086
Lehane 3 - zlom
22.10.1956 11:51
Stránka 100
„Kdy a kde?“ zopakoval jsem. „Prado. Víš kde?“ „Vím. V kolik?“ „V poledne,“ sdělil mi Manny. „V pravý poledne, chachacha.“ Zavěsil. Dneska mi všichni práskali s telefonem. A to ještě nebylo ani devět.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213086