V době všesvětové hospodářské krize pole ležela ladem, továrny stály, sklady byly přeplněny zbožím – a lidé byli bez zaměstnání, trpěli nedostatkem, hladověli. V daném rámci však nebylo možné uvést život do provozu, znovu propojit obě strany. Byly odděleny jakousi neviditelnou nepřekročitelnou stěnou. Nikdo se nepokusí projít stromem, který vidí před sebou. V době zavádění nového hospodářského systému v zemi nejbohatší půdy miliony lidí hladověly a miliony těch, jimž nový systém měl přinést blahobyt, byly vyvražděny. V daném rámci to bylo logické, nutné, nebylo tu jiné východisko. Strom, který vidím před sebou, mohu porazit, když mi překáží v chůzi. I když je to strom, jehož ovoce mě živí, i když je to strom života. Tím si potvrdil, že je možné dostat se do nadhledu. I když tento nadhled bude vždy jen stranný, jednostranný, neúplný. Jeho však zajímalo ještě cosi jiného. Říkal si: pro stromy nevidíme les, ale pro zrak nevidíme zálesí. Tím nemyslel nějakou – ostatně nemožnou – jednotu všech náhledů, i jen možných. Zajímala ho ona clona. Copak asi je tam za ní? Nebo správněji, jak by se bez clony ukázalo všechno to, co vidíme skrze ni? Jenomže pak by tu logicky už nebylo žádné ukazování se, žádné jevení – pak bychom neviděli. Jako nevidí mrtví. Anebo by pak, třebas jen na závratnou 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212819
vteřinu, spadly šupiny z očí a člověk by v jediném záblesku konečně prohlédl? Uvědomil si, že došel k místu, kde tázavé myšlení je dokonale rozpuštěno oním mimosvětím. Žádný z lidí nikdy neviděl Boha, říkají náboženští lidé. A někteří dodávají: kdo viděl Boha, neviděl Boha. Otevřela se před ním jakási úžasná mohutná partie – bohužel nehratelná.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212819
Jednorožec
Zastavil se před starým gobelínem. Ano, jednorožec býval původně lidem skutečností, a proto si mysleli, že je také faktem. Ačkoli na jeho fakticitě celkem nezáleželo. Byl tvorem žijícím v nějaké daleké bájné zemi, tam, kde mohla žít jeho bělostná zářící nevinnost. Lov na jednorožce byl projevem lidské touhy setkat se s něčím naprosto vzácným, s neporušitelnou čistotou. A lovci, podle své člověčí povahy, mohli sice tohoto tvora zajmout i zabít, ale nemohli se dotknout jeho neposkvrněnosti, jednorožec nikdy nebyl toliko výmyslem. Jeho skutečnost někdy ustupovala pouhému symbolickému významu, ale i ten se ještě odvolával alespoň na pochopení neporušenosti jako smyslu. Od těch dob se mnohé změnilo. Nejsou už daleké neznámé země, zoologie nezná jednorožce, ale zůstala lidská touha setkat se s něčím zcela odlišným, nepozemským. I když soudobý člověk čeká, podle svých zkušeností, spíše něco zkázonosného. Ostatně i zkáza by mohla být očistným plamenem. Vždyť přece ani v očistci člověk kdysi pouze netrpěl za své hříchy, nýbrž byl zbavován nečistot, nabýval ryzosti. Změnilo se však ještě něco jiného. Změnila se skutečnost. Nejprve splynula s fakty a pak jimi byla úplně vytlačena. Fakta ovládla pole. Proto se dnes touha člověka setkává s UFO, s loďmi nepozemšťanů sestupujících k naší zemi. To je v rámci vědeckosti jaksi legální. Nepozemšťané 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212819