Čaroděj na sobě nemá žádné viditelné zranění, až na zaschlou krev kolem očí. Oba však vědí, že jeho zranění jsou na duši a ani jeden z nich raději nechce vědět, co zakusil v mentálním souboji s těmi dvěma zrůdami. Rytíř pro něj teď nemůže nic udělat a stará se raději o sebe a orka. Valiant mu vysvětlí, že většina zranění od démonů jsou téměř vždy otrávená a opatrně mu na každé přiloží Čepel Zapomnění. Když otrávené není, nic se nestane, ale když ano, meč více zazáří a mírně zavibruje. Hodně to bolí, ale meč vytáhne jed z rány naprosto dokonale. Valiantova nově upravená zbroj se ukázala pro démony jako zcela nezdolná a on užasle zakroutí hlavou nad tím, že ji žádná z ran nedokázala jakkoli poškodit. Až na pár modřin tedy vyšel z celé bitvy bez úhony a nemůže mít Falconovi vůbec za zlé, že na jeho zbroj hledí s neskrývanou závistí. Oba se napijí trochu vody a sní malý, už dosti okoralý chleba, který měl Zeal schovaný v záhybu pláště. Jemu také kousek nechají a čekají, až se probere. Zatím nabývají síly na rozhodující střet a probírají jejich situaci. „Měli bychom okamžitě pokračovat a dostat se k chlapci, jenže teď ani jeden nejsme ve stavu, ve kterém bychom to mohli přežít. My dva se stěží držíme na nohou a Zeal je dokonce v bezvědomí… Zatraceně!“ uleví si Valiant a vzápětí se chraplavě rozkašle. Falcona však trápí ještě jedna věc. „Předtim jsi mluvil vo démonech bez těla člověče, ale moje sekera zatim trhala jen maso a šlachy! Kde ty šmejdi, jsou? Už se těšim na to, až uslyšim jejich křik!“ vycení zuby v úsměvu a strhne z nejbližší mršiny kus Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212726
hadru, kterému ta zrůda nejspíš říkala“oblečení“. S ním začne čistit jen těžko identifikovatelný sajrajt ze své sekery a rytíř mu přitom odpoví. „Myslím, že ti parchanti bez těla budou přímo u chlapce. Tahle bitva byla sice ta nejbrutálnější řež, jakou jsem kdy absolvoval, ale tohle byli, až na ty dva Zealovo, jenom poskoci bez mozku. Bez čaroděje dál nemáme šanci. Musíme se sebrat a počkat na to, až se Zeal probere. Nic jiného nám teď nezbývá, ale pokud do půlhodiny nevstane, probudím ho násilím. Když počkáme déle, bude nás to stát nejspíš život, protože tohle nám ti zmetci jen tak neodpustí. Buď mi zabijeme je, nebo oni nás.“ Falcon přikývne. „Souhlasim, ale řeknu ti jedno: Jestli se ukáže, že za tohle všechno tenhle tajemnej chlapec nestojí, vlastnoručně ho stáhnu z kůže a z jeho lebky si udělám ozdobu!“ pro jistotu si přejede podélně prstem přes krk, aby to bylo naprosto jasné, a rytíř se ušklíbne. „Nech mě a Zealovi když tak pár prstů, ať máme také nějakou památku…“ ork to zváží. „Jo, to by nejspíš šlo, ale ne víc než dva až tři! Zbytek by mi chyběl, jako párátka do zubů…“ oba se chraplavě rozesmějí, ale hned toho nechají, protože Valianta z toho rozbolí namožené svaly a Falcona zase různá zranění. Po dvaceti minutách odpočinku otevře Zeal oči. K jejich nemalému překvapení se prostě zvedne ze země a za jejich upřených pohledů přejde na místo, kde skončili oba velitelé démonů. Prohlédne si dva zčernalé, mastně fleky vypálené do země a vychrlí ze sebe takový proud nadávek, že rytíř s orkem jen uznale pokývají Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212726
hlavou. Tolik důmyslných urážek a oplzlých poznámek by nedali dohromady možná, ani oba společně a některé z nich jim dokonce ani nedávají žádný smysl. Když čaroděj vyčerpá svou slovní zásobu, vrátí se zpátky k nim a ztěžka se posadí. Je bledý jako stěna a má tik v pravém oku, ale až na strašidelně vypadající zaschlou krev kolem očí vypadá více než použitelně. Beze slova vyléčí Falconovi pár krvácejících šrámů, napije se trochu vody a zhltne pár posledních soust chleba. Chvíli jen tak sedí se zavřenýma očima, párkrát se zhluboka nadechne a vstane. Ostatní se zvednou také a on jim oznámí, jaké budou jejich další kroky. „Je čas to skončit! Jdeme vyřídit všechno, co stojí mezi námi a chlapcem! Veď nás Valiante!“ rytíř se vražedně usměje mágovu odhodlání a Falcon na to odpoví hrdelním výkřikem, který nese jejich výzvu k zúčtování daleko do všech chodeb jeskynního komplexu. Ano, kdo se jim nyní postaví, bude toho litovat po zbytek svého velmi krátkého života. Tímto se do všech tří vlije nová síla pokračovat dál a oni nečekají, až z nich zase vyprchá. Valiant se stále neodvážil zastrčit meč a jeho prostřednictvím zkontroluje vzdálenost, od té nejčernější temnoty, která může být jen a jen kolem dítěte z jejich vize. Potěšeně zjistí, že už to k němu nemají vůbec daleko a kývne na ostatní, ať ho následují. Společně opatrně přejdou hordu zmasakrovaných démonických bytostí rozesetou po jeskyni a při jejich překračování dávají navíc obzvlášť pozor. Nějaký
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212726