svatební šaty paní westwoodové
99
ruku v ruce s jejich nekonformním nastavením a projevovanou sociální nevolí, zrod a náležitý rozjezd konzumního trendu a masového marketinku. V přední linii nových grafických trendů stála i Vivienne. Jak by ne, v dospívání ocenil pan Bell její talent pro design a ona sama vnímala svůj velký potenciál coby reklamní textařky. Poválečnou generaci bombardoval reklamní průmysl „nonstop zábavou“. Předchozí generace nic podobného nezažily. Spousta lidí z této nové éry absolvovala vzdělání v různých oborech na nově zakládaných uměleckých školách. Britská popová kultura se s uměleckými školami nepropojila náhodou, jeden trend by bez druhého nemohl existovat. Veřejné projevy hudebního vkusu a „komunitní“ příslušnosti znamenaly víc než podporu prodeje nahrávek a oblečení. Podpořily totiž i novou řeč sounáležitosti. „V té době byla fáze dospívání přímo ideální,“ vypráví Vivienne. „My jsme vytvářeli význam, my rozhodovali o tom, jak budou nové trendy vypadat. Malcolm pak prohlásil, že jsme hledali svoji identitu.“ Grafické umění, móda, hudba a identita: Viviennina generace Londýňanů jako první sešívala to, co přicházelo, do jednoho celku. Byl to stařičký a ryze britský příběh – prostřednictvím oblečení se rodily party insiderů a outsiderů. Derek coby Viviennin elegantní manžel a stylový mod se nechal vést touhou stát se pilotem. Odešel z Londýna. Podstatnou část dětství svého syna strávil v kontaktu přes lutonské letiště. Po několika letech se znovu oženil, ale nikdy se nevzdal cíle být pro Bena tím nejlepším tátou. Derek i za hranicemi manželství zůstal vůči Vivienne neobyčejně loajální. Nezasahoval do její šířící se slávy a těch několik krátkých let jejich vztahu i důvody jejich rozchodu komentoval vždy jen velmi zdrženlivě. Oficiálně se rozvedli v roce 1966.
VIVIENNE WESTWOODOVA_TISK_OPRAVA.indd 99
26.10.2015 8:37:57
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212669
100 vivienne westwoodová
VIVIENNE WESTWOODOVA_TISK_OPRAVA.indd 100
26.10.2015 8:37:58
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212669
ŠPINAVĚ TYRKYSOVÁ SUKNĚ Když jsem potkala Malcolma a zamilovala se do něj, byl pro mě krásný. Tak ho vidím dodnes. Vzpomínky na něj si hýčkám. Svět bez Malcolma by byl jako svět bez Brazílie… Byl okouzlující, nadaný a já mu propadla. Sice byl šílený, ale stejně jsem ho chtěla víc poznat.1 Vivienne Westwoodová Malcolm byl jako malý kluk, který se ztratil v lese. Les je temný a zlověstný, černé stromy představují síly, které si porobují naši svobodu a potlačují ji. Malcolm nemůže najít cestu ven. Dochází mu, že musí udělat něco jiného: pustit světlo dovnitř. A co udělá? Spálí stromy.2 Stewart McLaren na pohřbu svého bratra v roce 2010
„O lidech, kteří už zemřeli, a tedy i o Malcolmovi, můžu mluvit naprosto otevřeně,“ pronese Vivienne a zadívá se stranou, na obzor Battersea. Z jejího pohledu soudím, že ji zdrženlivost v hovoru opouští. „Kdyby ještě žil, spoustu věcí bych ti neprozradila. Však se taky říká ‚živým dlužíme úctu a mrtvým dlužíme pravdu‘. Malcolma bych vždycky chránila, kdyby tu byl. Teď už ne. Ne že bych ráda prala špinavé prádlo na veřejnosti, to nikdy, ale mrtví si zaslouží pravdu. Měla jsem hodně málo aférek. Opravdu málo. Svoje milence bych spočítala na prstech jedné ruky,“ dodá a nastaví ruku ozdobenou šperky. To, co ukazuje, může znamenat pět nebo deset, ale než se stačím zeptat, pokračuje: „Nikdy jsem neměla plno známostí. Ani milenců. Odjakživa jsem byla věrná svému partnerovi. Ani trochu jsem netoužila mít několik mužů najednou. Řekla bych, že Malcolm
VIVIENNE WESTWOODOVA_TISK_OPRAVA.indd 101
26.10.2015 8:37:58
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212669