98
10. Geografické a klimatické podmínky ve Foz Côa
SUROVINY A VYUŽITÍ ÚDOLÍ CÔA Surovinové geologické zdroje (výchoz vrstvy), jejich poloha, dostupnost a další parametry včetně jejich morfologie, kvantity a kvality kamene ovlivňovaly již v době pravěku lidskou mobilitu, obydlení i užití nalezišť v údolí Côa. Zdejší suroviny poskytují informace o změnách v užití lokálních zdrojů a reflektují paleolitickou ekonomiku i sezonní variabilitu místních loveckých a sběračských skupin. Kamenné surovinové zdroje jako součást přírodního ekosystému měly vliv na demografii i uspokojování životních potřeb místních lidských populací. Během osídlení údolí v mladém paleolitu kontinuální řady paleolitických nástrojů reprezentují jako výchozí suroviny zejména lokální kvarcit a křemen, ale zahrnují také malý poměr regionálních jemnozrnných křemičitých hornin, stejně jako pazourku a dalších jemnozrnných křemičitých hornin dopravených ze vzdálených zdrojů. Lovci a sběrači v údolí Côa užívali v období mladého paleolitu lokální suroviny a zdroje – křemen, kvarcit a křišťál, vzdálené od sebe několik kilometrů. K výrobě speciálních nástrojů užívali regionální suroviny a zdroje − limitované křemičité horniny (silicity) na poříčí Côa, vzdálené od archeologických lokalit v okruhu širokém méně než 50 km.330 Každá surovina se vyznačuje odlišnou charakteristikou a každá sloužila ke specifickým účelům – lokální křemen a kvarcit byl využíván především pro výrobu úštěpů a valouny nebo jádra z produkce byly dále užívány k akumulaci tepla na ohništi. Místní křemen, který je poměrně dostupný, se nachází ve formě nepravidelných fragmentů nebo v sekundární pozici v podobě valounu. Kvarcit pocházející z ordovické geologické formace je dostupný v primární pozici a koncentrován v podobě valounů. Kvarcit se na lokalitách užíval pro výrobu větších kamenných nástrojů a k akumulaci tepla uvnitř ohniště. Křišťál malé velikosti sloužil pro výrobu mikročepelí a pocházel z lokálních geologických žil. Větší a více homogenní křišťály užívané v gravettienu byly patrně přinášeny z regionálních zdrojů. Křišťál a jemnozrnné lokální a regionální křemičité horniny se užívaly jako substituty pazourku a sloužily k výrobě mikročepelí.331 Lokální suroviny se nachází v primární nebo sekundární pozici v oblastech nedaleko archeologických nalezišť, zhruba v dosahu hodiny. Křemi330 AUBRY, Thierry, MANGADO LLACH, Javier, FULLOLA, Josep M. et al. Raw Material Procurement in the Upper Paleolithic Settlements of the Côa Valley (Portugal): New Data Concerning Modes of Resource Exploitation in Iberia. In SMYNTYNA, Olena V., ed. The Use of Living Space in Prehistory: Papers from a Session Held at the European Association of Archaeologists Sixth Annual Meeting in Lisbon 2000. Oxford: Archeopress, 2004, 37–50. 331 AUBRY, Thierry, MANGADO LLACH, Javier. The Côa Valley (Portugal): Lithic Raw Material and the Reconstruction of Upper Palaeolithic Settlement Oatterns. In BRESSY, Céline, BURKE, Aria ne, CHALARD, Pierre et al. Notions de Territoire et de Mobilité: Exemples d’Europe et des Premières Nations en Amérique du Nord Avant le Contact Européen. Liège: Université de Liège, Etudes et Recherches Archéologiques, 2006, 41–49.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212515
10. Geografické a klimatické podmínky ve Foz Côa
99
čité horniny se nachází v omezených zdrojích a k jejich získání bylo nutné podstoupit téměř sedmihodinovou chůzi. Mimo údolí jsou zdroje surovin lokalizovány jihozápadně a východně ve vzdálenosti 14–15 hodin. Ve stejném směru jsou nejvzdálenější zdroje pazourku lokalizované ve vzdálenosti mezi 21–31 hodinami chůze. Kamenné suroviny nejsou rovnoměrně distribuovány napříč krajinou a přítomnost exotických surovin je spatřována jako doklad vzniku a udržování vzdálené sociální sítě, která souvisela s uspokojováním pravidelných potřeb široce rozptýlených skupin a sloužila jako záchytná síť v období nedostatku zdrojů.332 V geologickém podloží údolí se pazourek nenacházel, ačkoliv se vyskytuje na všech jiných mladopaleolitických lokalitách v údolí.333 Systematické srovnání mezi geologickými a archeologickými vzorky potvrzuje užití pazourku z oblasti vzdálené 150–250 km od lokalit v údolí a původ pazourku je hledán v odlišných geografických oblastech, jako jsou severní Estremadura a Meseta.334 Původ křemičitých surovin včetně pazourku z vnějších zdrojů umožňuje formulovat tři možné hypotézy, které souvisí s migrací a pravěkým osídlením údolí Côa: 1) Údolí navštěvovalo sezonně několik skupin lovců a sběračů přicházejících z regionu, v němž se nacházely zdroje pazourku. Jednalo se o přímé zásobování pazourkem regionálními skupinami, které na určitou dobu obsadily údolí Côa.335 Zprostředkování surovin v tomto případě představovalo součást každodenních existenčních aktivit.336 2) Údolí Côa obývala jedna domácí lokální skupina lovců a sběračů, kterou sezonně navštěvovaly cizí skupiny z odlišných regionů. Vysoká hustota skalního umění a osídlení také naznačují, že se jednalo o místo pravidelného a dlouhodobého setkávání, kde se několik skupin dočasně spojilo s lokálními skupinami v údolí. Z tohoto hlediska lze údolí Côa považovat 332 WHALLON, Robert. Social Networks and Information: Non-‘utilitarian’ Mobility Among Hunter-Gatherers. Journal of Anthropological Archaeology. 2006, 25, 259–270. 333 AUBRY, Thierry, ARAÚJO IGREJA, Marina. Economy of Lithic Raw Material during the Upper Paleolithic of the Côa Valley and the Sicó Massif (Portugal): Technological and Functional Perspectives. In ARAÚJO IGREJA, Marina, CLEMENTE CONTE, Ignacio, eds. Proceedings of the Workshop Functional Studies of Non Flint Stone Tools: Methodological Improvements and Archaeological Inferences. Lisboa: Padrao dos Descobrimentos, 2009. 334 AUBRY, Thierry, LUÍS, Luís, MANGADO LLACH, Javier. We Will be Known by the Tracks we Leave Behind: Exotic Lithic Raw Materials. Journal of Anthropological Archaeology. 2012, 31(4), 528–550. 335 AUBRY, Thierry, MANGADO LLACH, Javier, FULLOLA, Josep M. et al. Raw Material Procurement in the Upper Paleolithic Settlements of the Côa Valley (Portugal): New Data Concerning Modes of Resource Exploitation in Iberia. In SMYNTYNA, Olena V., ed. The Use of Living Space in Prehistory: Papers from a Session Held at the European Association of Archaeologists Sixth Annual Meeting in Lisbon 2000. Oxford: Archeopress, 2004, 37–50. 336 BINFORD, Lewis. Organization and Formation Processes: Looking at Curated Technologies. Journal of Anthropological Research. 1979, 35, 255–273.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212515
100
10. Geografické a klimatické podmínky ve Foz Côa
za sídelní prostor umožňující vytvářet komunitu, „jejíž členové se patrně sezonně setkávali s ‚cizími‘ skupinami na shromaždištích, a tím získávali exogenní pazourky“.337 Údolí Côa bylo dlouhodobě obydleným místem, a to v období od gravettienu až do magdalénienu. Lokální skupiny byly spojeny s dalšími skupinami na sezonních místech seskupení nebo si vyměňovaly suroviny a nástroje z odlišných regionů během kontaktů ve svém teritoriu.338 Jednalo se o nepřímé zásobování nebo výměnu, která naznačuje existenci návštěvních oblastí, kde lovci a sběrači z údolí získávali pazourek prostřednictvím výměny s jinými migrujícími skupinami (zprostředkující skupiny nebo skupiny s regionálními teritorii prezentujícími zdroje pazourku).339 3) Lokální skupina cestovala z údolí Côa za účelem získání pazourku z odlišných zdrojů. Pazourek byl získáván z teritoria jedinou skupinou, která však cestovala v rozsahu 150–250 kilometrů. Zdroje pazourku však mohly být i v teritoriu skupiny lovců a sběračů, a pazourek tak mohl být vyměněn v bodě, který se nacházel mezi dvěma teritorii.340 Různé výměny křemičitých hornin dokládají archeologické prameny objevené v údolí, které naznačují existence několika hypotéz. Model A předpokládá zdroje surovin v regionech Estremadura a Meseta, které mohly odpovídat části velkého teritoria užívaného v odlišném období stejnými skupinami. Model B zahrnuje skupiny oddělené po většinu roku, které se sezonně opětovně sjednotily v jedné shromažďovací oblasti v rámci zásobovacího systému. Model C předpokládá, že skupiny v údolí Côa podnikly cesty za zvláštním účelem zajištění surovin ze zdrojů uvnitř jejich vlastního teritoria.341 Model D připouští, že územně odlišné skupiny lovců a sběračů měly přímý přístup ke zdrojům mimo jejich domácí území.342 Podle modelu E 337 BICHO, Nuno, CARVALHO, Antonio F., GONZÁLEZ-SAINZ, Cesar et al. The Upper Paleolithic Rock Art of Iberia. Journal of Archaeological Method and Theory. 2007, 14(1), 130. 338 GOULD, Richard A., SAGGERS, Sherry. Lithic Procurement in Central Australia: A Closer Look at Binford’s Idea of Embeddedness in Archaeology. American Antiquity. 1985, 50(1), 117–136. − GAMBLE, Clive. The Palaeolithic Societies of Europe. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. 339 AUBRY, Thierry, MANGADO LLACH, Javier, FULLOLA, Josep M. et al. Raw Material Procurement in the Upper Paleolithic Settlements of the Côa Valley (Portugal): New Data Concerning Modes of Resource Exploitation in Iberia. In SMYNTYNA, Olena V., ed. The Use of Living Space in Prehistory: Papers from a Session Held at the European Association of Archaeologists Sixth Annual Meeting in Lisbon 2000. Oxford: Archeopress, 2004, 37–50. 340 LUÍS, Luís, DÍEZ, García. Different Views: Same Tradition, Different Views: The Côa Valley Rock Art and Social Identity. In DOMINGO SANZ, Inés, FIORE, Dánae, MAY, Sally K., eds. Archaeologies of Art: Time, Place and Identity. Walnut Creek: Left Coast Press, 151–170. 341 AUBRY, Thierry, LUÍS, Luís, MANGADO LLACH, Javier. We Will be Known by the Tracks we Leave Behind: Exotic Lithic Raw Materials. Journal of Anthropological Archaeology. 2012, 31(4), 528–550. 342 RENFREW, Colin. Trade as Action at a Distance. In SABLOFF, Jeremy A., LAMBERG-KARLOVSKY, Clifford Charles, eds. Ancient Civilization and Trade. Albuquerque: University of New Mexico Press, 1975, 3−59.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212515