JITKA Já asi mám v životě kliku od těch dob, co Jitku znám. Sudičkám pošlu pár díků, protože už vím – štěstí že přišlo k nám. Já vím, že mám doma poklad nejvzácnější – moje dívka je ta ze všech nejhodnější. Jitka je prostě třída – domova teplo hlídá. Je to nejlepší, co se mi mohlo stát – já každý den jen po tom toužím, říkat jí, jak mám ji rád. Má Jitka je kytka vzácná, stejně něžná, jako voňavá, v mém životě oáza je spásná, jen pohodu rozdává. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212105
Stačí, když se hezky podívá, všechno se kolem usmívá. O vnitřní kráse v tvém pohledu čítám – ten paprsek mě vždy jako slunce hřál – s tebou léta prostě nepočítám, jen napořád, lásko, buď se mnou dál.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212105
KATEŘINA ZE VSETÍNA Jednou zrána měl jsem kliku, co vám budu povídat – že jsem potkal krásnou holku na chodníku, o níž se mi mohlo jenom zdát. Už nehledám žádnou jinou, žiju šťastně s Kateřinou – když jsem s ní, mám stále hlavu v oblacích, přemýšlím o ní a zázracích. Kateřinu ze Vsetína poznal jsem a na kafe ji zval, může za to láhev vína, že jsem si ji potom vzal. Po půl roce chystám plínku, přebaluji Kateřinku – jejím tátou jsem se stal. Mám ji rád a v kočárku ji vozím dál.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212105