je dost možná,… nejsem o tom přesvědčený, vnukem Benjamina Adamse a ten tíhnul k Mormonům a vedl debaty s naším Alfrédem, a ten byl zase u zednářů, tedy ze zjištných důvodů, ale byl,… a ti měli k tajným obřadům v temných chladných sálech blízko. O tom všem jsme byli celkem přesvědčivě informováni v díle druhém naší volné trilogie. Takže vlastně nevím jestli se se starým Benem mám dále bavit?… Ba ne, to jiný zasedací pořádek by se k tomu problému světa postavil, neřku-li kladněji. Protiváha dnešní rozhodující formace. Formát, co má na stole jinou agendu, co se v pravdě hlásí o slovo. Právě ti, co sedí dnes na druhé straně hracího stolíku, kde se hraje karetní hra zvaná poker. Nebo někdo třetí?… Ano, jako by se dějiny motaly stále dokola, hraje se vabank… Alfréda oslovil stařičký Benjamin Adams v roce 1905 poprve v Karlsruhe, co z toho vylezlo všichni víme. Dopodrobna o tom pojednává druhá, již zmíněná kniha naší volné trilogie… Mne pro změnu oslovil v těchto dnech jiný stařec. Co oslovil, vrazil do mne, staříček v ošuňtělém parkeru. Ctihodný pán Benjamin Chomicki z Izraele. Jak toto dopadne? Prostě se necháme překvapit… Sedím ještě pozdě večer doma a rozpačitě koukám do prázdné sklenice po červeném víně. Hledím do ní jako do křišťálové koule. Tu zprávu jsem již odevzdal a 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212062
nevyhodili mne s ní. Nedostal jsem ani pochvalu. Prostě šedý den to byl, jako i mnoho dalších v tomto zaměstnaní… Jak tam také mají co kloudného vymyslet, když se nedá zodpovědně předpovědět ani co bude zítra, pomyslím. Věštírnu v Delfách by měli navštívit, jenže Gaia podávala rady dvojznačně. Počítám, že naši by si vybrali zase tu špatnou. Ne myslím, že antika jim nesedí. Platón a Sókratés; tak ten již vůbec ne, ten předával moudra v dialogu. Naši jsou individualisti, prostě ztělesněné osobnosti. A ty milují zásadně monolog. Ne s antikou na ně nemůžu. Navíc, klasické vzdělání je v dnešní době ta tam… Mluví o aproximaci k jistému cíli. Ale k jakému, ať jej někdo přiblíží, alespoň rozumnou myšlenkou. Již nevím, co by potřebovali v tom našem ústavu vědět. Nebo je to opět další neužitečná instituce? Jestli tu mou zprávu ředitel nakonec použije pro své vystoupení, kde se chce mimochodem blýsknout, nemyslím. Jak ji tak prolistovával, nehnul ani brvou. Asi si myslel, že jsem si to nejspíše vycucal z prstu, nebo, že jsem padlý na hlavu, pomyslím, že si mohl říci. Když mě tak pozoruje při práci, ani ho nic jiného napadnout nemohlo, než výhružka, první varování:… ´Když si dovolíte takto psát o lodivodech světa a kapitánech průmyslu? Tak se pak nedivte!´ Ředitelova slova se mně vracejí,… v tom zprávu odhodil na stolek, kde hostům podává obyčejně kávu,… potom, co se začetl hlouběji do kapitoly. Ta se týkala právě části prognózy s doporučeními. A to se dotklo zase mne. Nejspíše v duchu vyhrožoval podruhé. Jemu by má 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212062
ekonomická tvrzení neprošla, je přece na očích, reprezentuje. Reprezentuje ústav. Nejsem padlej na hlavu, to ví i ředitel, jen ji mám plnou docela jiných starostí než on… Se staříkem Benem, tak jej mám oslovovat, toho kmeta v pokrčeném parkeru, se scházíme přes dva měsíce pravidelně. Tedy na veřejnosti i před číšníkem v lepší restauraci mu vykám. Probíráme vše o co má zájem, jsem mu k dispozici a všechno také platí on. Vyptává se především na ta lejstra, také jich vždy část beru s sebou, přece jen o tom obsahu vím již hodně a pochybuji, že on by se tím, již s ohledem na jeho úctyhodný věk prokousal. Ano, vím o tom obsahu hodně, však o tom starci nevím zhola nic, tedy zatím. Je hovorný a nevyhýbá se také žádným mým otázkám, byť choulostivým. Především však o sobě mluví sám, bez vyzvání dlouze, jako by rekapituloval život, a k tomu fasciklu převázanému nejdříve styřelou zavařovačkou jsme se zatím vlastně ani pořádně nedostali… ´Narodil jsem se v New York City poblíže 5. Avenue. Moje matka žila od dětství ve stejném domě. Tak jsme tam zůstaly. Ten byt dostala od mého děda, svého otce. Nikdy jej však nespatřila a babička o něm nechtěla vyprávět. Tak, i s tímto tajemstvím, odešla na věčnost. Bývala prý krásná a věhlasná umělkyně, hrála a zpívavala v divadlech na Broadway. Maminka pátrala po svém původu, chtěla znát svého otce, však na matrice v kolonce, otcovství přiřknuto, bylo strohé, illegatus, jako bych na tento svět neměl žádné právo. Brzy jsem ten byt 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212062