Cesta k opravdovému spříznění náboženských tradic
také soucit ke zvířatům a mnoho zákonů v Tóře věřícím ukládá, aby byli ke zvířatům laskaví – například v přikázání zbožným židům, aby nejprve nakrmili svá domácí zvířata, než sami usednou ke stolu. Je zajímavé, že i v některých nejvypjatějších mystických vizích popsaných v Bibli je zdůrazňován Boží soucit. Například když Mojžíš stojí před Bohem ve skalní rozsedlině na hoře Sinaj: „Hospodin odpověděl: ,Všechna má dobrota přejde před tebou a vyslovím před tebou jméno Hospodin. Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.‘“(Ex 33:19) Na soucit je kladen důraz i v některých známějších biblických příbězích. Například v příběhu o Šalamounovi, před něhož předstoupí dvě ženy, které nesou jedno živé a jedno mrtvé dítě. První i druhá prohlašují, že živé dítě je její. Jedna z nich samozřejmě lže. Šalamoun nechá zavolat muže, kterému přikáže, ať mečem rozetne živé dítě vedví, aby každá žena dostala polovinu. Tu se ženě, jejíž syn je ten živý, sevře srdce soucitem nad jejím synem a řekne králi: „Pane, dejte to živé dítě jí, jen ho neusmrcujte!“ Zatímco druhá žena řekne: „Ať není ani moje, ani tvoje. Rozetněte ho!“ (1Kr 3:26) Aby zjistil, která žena je skutečnou matkou dítěte, projevil Šalamoun nejen lstivost, ale i moudrost: vyvolal v matce soucit a tento soucit jej dovedl k pravdě. Jednou z prvních věcí, které jsem se o židech dozvěděl, bylo, že se považují za vyvolené. Nejprve jsem se domníval, že jde o analogii tibetské tradice, podle níž jsou Tibeťané vyvolení Avalókitéšvarou, Buddhou soucitu, který přísahal, že bude bdít nad Zemí sněhu. Když mi však můj přítel Huston Smith, který mě poprvé navštívil v Dharamsale koncem 60. let, blíže vysvětlil židovské pojetí vyvolení, učinilo to na mě nesmírný dojem. Smith řekl, že v době tzv. babylonského zajetí se chápání utrpení u židů rozvinulo a prohloubilo způsobem, který je v Bibli popsán v druhé části knihy Izajáš. Podle tohoto výkladu „být Bohem vyvolený“ znamená nést tíhu lidského utrpení a také to, že skrze utrpení Židů může dojít vykoupení celé lidstvo. To je velmi nesobecký ideál. Zatímco v křesťanství spočívá vykoupení světa na bedrech 104
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211727
6 – Judaismus: Víra v exilu
jednoho muže, byť je to Syn Boží, v judaismu na sebe tuto zodpovědnost bere celý národ. Pro buddhistu, jako jsem já, je tato myšlenka příkladem ideálu společenství nesobeckých bódhisattvů, kteří pracují pro dobro všech bytostí.
105
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211727
7 SOUCIT: STYČNÝ BOD SVĚTOVÝCH NÁBOŽENSTVÍ
Jednou z věcí, které mi při mém putování po duchovních stezkách jiných náboženství činí nesmírnou radost, je možnost otevřít srdce a nechat ostatní tradice, aby ke mně promlouvaly jasným a přímým hlasem. Toto sdílení, vycházející ze srdce, souvisí se skutečností, že velká náboženství vyzývají své stoupence, aby otevřeli svá nitra a nechali v nich vykvést soucit jako základní motivaci k mravnému životu. Vyznavači velkých náboženství tak kráčejí bok po boku, jako přátelé, po téže cestě vedoucí k dobrému životu a rozvoji soucitu. Koho by neoslovily následující citáty ze svatých písem?
Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství. Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. (mt 5: 6-9, blahoslavenství)
107
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211727